V Orlandu nezabíjel islámský terorismus, nýbrž rasismus a homofobie

13. 6. 2016 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Otřesný masakr v gay klubu v americkém městě Orlando, během nějž útočník Omar Mateen zastřelil 50 lidí a posléze byl sám usmrcen zasahujícími policisty, je bezesporu nejhorší masovou střelbou v dějinách USA. Uvážíme-li, že jde již o 161. masovou střelbu spáchanou letos ve Spojených státech, při nichž přišlo o život celkem 213 osob ZDE, je na místě spíše kriticky reflektovat excesy kultury zbraní v USA, než horečně sbírat politické body při volebním klání, jak činí především republikánský uchazeč o křeslo v Bílém domě Donald Trump.

O vraždění v Orlandu a obyčejné korelaci

13. 6. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty


Oba zbylí američtí prezidentští kandidáti, Hillary Clintonová i Donald Trump, interpretují víkendový masakr v Orlandu na Floridě a využívají jej ve volební kampani, aniž by se snažili vysvětlit, co se skutečně stalo. Místo toho se upínají ke korelaci vraždění s určitým vybraným znakem - podle toho, jak vypadá jejich vlastní politická agenda. Korelace sama o sobě racionálně nevysvětluje, proč se dva znaky vyskytují společně; maximálně může být podnětem k dalšímu zkoumání příčinné vazby. Přesto, statisticky vzato, i na základě korelace můžete formulovat určité (statistické) prognózy.

Rozhovor Britských listů 61:

Jsou Češi přijímáním čínských investic užitečnými idioty?

10. 6. 2016

čas čtení < 1 minuta



V tomto rozhovoru Britských listů hovoří Bohumil Kartous s Tomášem Hrudou, bývalým ředitelem Czechinvestu, o tom, co jsou a co nejsou prospěšné investice do České republiky a zda a kdy mohou vést k modernizaci a technologickému rozvoji české ekonomiky. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 10. června 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Uprchlíci učí Němce hrát kriket

13. 6. 2016

čas čtení 1 minuta

Uprchlíci, kteří přišli do Německa, učí Němce hrát kriket, hru široce rozšířenou a populární v zemích britského Společenství národů, avšak v Německu téměř úplně neznámou, informoval v neděli pořad Newshour zahraničního vysílání rozhlasu BBC. Když se vyjádřila kancléřka Angela Merkelová, že uprchlíci Německo změní, asi neměla zrovna příchod tohoto sportu do Německa na mysli, konstatuje reportérka. Mladí muži z Afghánistánu přinesli tento sport a své nadšení pro něj s sebou do Německa a místní lidi na to tak trochu civí v nevíře.

V Německu tu hru totiž skoro nikdo nezná a její pravidla jsou považována za nesmírně složitá, až nesrozumitelná.

Ve východoněmeckém Budyšíně sedí na pokraji hřiště němečtí studenti a dívají se se zájmem na exotickou hru kriketu. Většina z nich se na to dívá zmateně, i když se jim přítomný mladý Ind snaží vysvětlit, o co jde a jak se to hraje.

"Ta pravidla jsou neuvěřitelně složitá," diví se němečtí studenti. "Ale můžeme se o té hře něco dovědět a také o jiných kulturách. A oni se zase poučí o naší kultuře. Všichni se o sobě navzájem učíme."

Před několika měsíci obyvatelé Budyšína jásali, když tam byla vypálená uprchlická ubytovna. Když uprchlíci, čekající na zpracování svých žádostí o azyl, vyjdou z ubytovny a hrají každý den dvě tři hodiny na hřišti kriket, dostávají se do interakce s místním německým obyvatelstvem. Prospěch z toho mají obě strany.

Chceme právní stát, nebo novou opoziční smlouvu?

12. 6. 2016 / Boris Cvek

čas čtení 6 minut

Můj pevný bod, aspoň zatím, ve velmi třaskavém a nepřehledném dění ohledně tzv. „reorganizace policie“ je nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, s jehož nástupem se státní zastupitelství po době paní Vesecké, pana Rampuly a pana Grygárka začalo zásadně měnit ve směru odvážného vyšetřování vážných případů, prorůstajících do politiky.

Mnoho let před jeho nástupem se o těchto případech psalo, psalo se také o jejich zametání pod koberec, vědělo se, že se nedostávají ani před soud. To byl celospolečensky nesmírně drtivý pocit z toho, že vlastně nežijeme v právním státě, že trestné je ukrást deset tisíc korun, ale nikoli deset tisíc milionů (deset miliard) korun. S „akcí čisté ruce“ uspěl u voleb už Miloš Zeman v roce 1998 a dá se říci, že od té doby se nic pořádného nevyšetřilo, ačkoli téma boje proti korupci si zpočátku dal jako heslo i Nečasův kabinet.

50 lidí bylo usmrceno a 53 zraněno v homosexuálním klubu na Floridě

12. 6. 2016

čas čtení 1 minuta

Pachatelem, kterého policie usmrtila, byl devětadvacetiletý americký občan Omar Maten. Vyšetřují se jeho možné vazby na islamistické organizace a v městě Orlando byl vyhlášen mimořádný stav.

Otec útočníka se obětem omluvil. Vyloučil náboženský motiv, zdůraznil, že Omar Maten nenáviděl homosexuály a skandalizovalo ho, že nedávno viděl, jak se dva muži líbají na veřejnosti. Vyskytly se však spekulace, že útočník byl inspirován islamistickým extremismem. Prezident Obama v projevu ve 14 hodin washingtonského času (ve 20 hodin času středoevropského) uvedl, že vyšetřování teprve začíná a o motivaci útočníka nebylo zatím nic konkrétního zjištěno.

Reportér televize NBC Pete Williams informoval, na základě nejmenovaných policejních zdrojů, že prý útočník před útokem zatelefonoval na nouzovou linku 911 a přísahal loayalitu šéfu Islámského státu al Bagdadimu. Adam Schiff, šéf parlamentního výboru pro výzvědné záležitosti, předtím uvedl, že slyšel podobné zvěsti, avšak stejně jako mnohé další úřady Schiff varoval před ukvapenými závěry a zdůraznil, že vyšetřování je teprve na začátku.

Zmatené reakce na masakr v Orlandu

13. 6. 2016

čas čtení 3 minuty

Donald Trump napsal na Twitteru:

"Zmíní se prezident Obama konečně o islamistickém terorismu? Pokud ne, měl by okamžitě s ostudou rezignovat!"

Hilary Clintonová reagovala nejuměřeněji. Vyjádřila jen soustrast s obětmi a uvedla, že čeká na výsledky vyšetřování. Bernie Sanders zdůraznil potřebu kontroly zbraní.

Už počáteční reakce ukazují, jak zmatené zřejmě budou americké reakce. Tento masakr se netýká imigrace. Omar Mateen se narodil v Americe. Z masakru nelze vinit jiný národ. Jeho nenávist byla domácí, americká, píše komentátor Gary Younge.

Byl střelec z Orlanda "osamoceným atentátníkem"?

13. 6. 2016

čas čtení 1 minuta

Omar Mateen údajně nedávno přislíbil loajalitu Islámskému státu. To naznačuje určitou míru zmatenosti a neznalosti. Stoupenci Islámského státu totiž musejí prokazovat loajalitu jeho šéfovi, nikoliv organizaci. Islámský stát posléze informoval, že útok v Orlandu nebyl proveden, na rozdíl od pařížských útoků loni v listopadu, na příkaz jeho vysokých činitelů ani jimi nebyl plánován, upozorňuje odborník na terorismus Jason Burke.

Netypický pro Islámský stát je i cíl útoku. I když islamističtí extremisté v posledních letech projevují vysokou míru homofobie, Islámským státem plánované masové útoky se dosud nezaměřovaly na homosexuální komunitu. Proto je přímé angažmá Islámského státu nepravděpodobné.,

Americká policie bude zkoumat, do jaké míry byl Omar Mateen samotář. V Evropě bylo většinou zjištěno, že osamocení atentátníci nebyli osamocení, měli vždycky vazby na al Kajdu, Isis nebo jiné extremistické frakce, i když někdy jen vzdáleně. Je zřejmě důležité, že ve svém telefonátu před útokem na nouzovou linku 911 hovořil Omar Mateen o útocích bratří Carnajevů na bostonském maratonu v roce 2013. Ti neměli žádné vazby na žádné džihádistické organizace.

Z výzkumu vyplývá, že většina "samostatných atentátníků" má podporu v malých sítích. Některé podporují rodinní příslušníci nebo přátelé, nebo se alespoň svěří blízkým společníkům. V Evropě pochází hlavní hrozba za posledních devět měsíců ze sítě mladých mužů, kteří se všichni znali a pocházeli z jediné čtvrti v Bruselu. FBI ví, že opravdu osamocení atentátníci bývají spíše výjimkou.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Michael Gove: Největším nepřítelem Británie jsou experti - argumentace, která je tak podobná argumentaci českých xenofobů...

12. 6. 2016

čas čtení 4 minuty

Hlavní představitel kampaně za odchod Británie z EU Michael Gove naléhal na veřejnost, aby v této věci ignorovala názor expertů. "Myslím, že lidé v této zemi," zdůraznil Gove, "už mají plné zuby expertů." Jeho kolegové ho v tom podpořili. Stoupenkyně odchodu Británie z EU Gisela Stewart se vyjádřila: "Existuje jen jediný expert, na němž záleží, a to jste vy, volič." Nigel Farage, šéf euroskeptické strany UKIP, upozornil, že mnoho nezávislých expertů je ve skutečnosti placeno britskou vládou anebo Evropskou unií. Všichni šéfové kampaně za Brexit neustále hovoří o tom, že experti udělali v minulosti četné chyby. Je to typ argumentace, který je tak rozšířený v českých publikacích, jako jsou Parlamentní listy, které pak napodobuje část českých médií.

Rychle se po celé Británii rozšířila nepřátelská nálada vůči expertům. "Experti," posmíval se jeden posluchač v telefonátu do britského rozhlasu, "přece postavili Titanic!"

Poté, co se Británie hlasováním pro odchod z EU vymanila ze smrtícího objetí Evropské unie, musíme doufat, že se také osvobodí od škodlivého a zlovolného vlivu expertů, píše v deníku Daily Telegraph ironicky komentátor Michael Deacon a ptá se:

Kdo přesně jsou ti "experti"? Odkud pocházejí? Co chtějí? Proč si myslí, že vědí víc než my?

Ve svém článku pak Deacon poskytuje podle Goveova vzoru vážné varování před experty:

Lékaři

"Vládne falešná představa, že lékaři vědí něco o lékařství, jen prostě proto, že medicínu studovali až 16 let. Vždyť ještě před několika staletími tito lidé pacientům předepisovali pijavice a amputovali končetiny bez umrtvení. Mýlili se tehdy, mýlí se i dnes. Slušní, obyčejní britští pacienti už mají dost lékařských elit, které nás poučují o tom, kolik tabletek si kdy máme brát. Každý den nás lékaři straší varováním, že když budeme příliš mnoho jíst, ztloustneme, a že kouření způsobuje rakovinu. Je to neodpovědné a nesmyslné vyvolávání strachu. Takový negativní přístup veřejnost od názoru lékařů jen odrazuje. Upřímně řečeno, je načase převzít kontrolu nad operačními sály a začít operace provádět sami!"

Levicoví euroskeptici mohou rozhodnout o Brexitu

13. 6. 2016

čas čtení 2 minuty


V Evropě se obvykle předpokládá, že členové britské Labour Party jsou přirozenými eurofily, zatímco konzervativci mají spíše sklon ke skepsi ohledně zásluh evropské integrace. Od vedení labouristů se normálně neočekává, že označí osmadvacítku za "úžernickou Evropu, která mění své menší státy v kolonie dluhové peonáže", jak vloni napsal Jeremy Corbyn. Ale když veteránský euroskeptik zvítězil v souboji o předsednictví, mnozí začali pochybovat, kam se strana postaví ve věci referenda o členství v EU.

Útok v Orlandu: Zkouška pro Ameriku

13. 6. 2016

čas čtení 3 minuty


Teroristé mívají na mušce víc než jen bezprostřední oběti - jejich terčem jsou liberální, otevřené společnosti, které hodlají zničit. Ve volebním roce zabiják z Orlanda se svým širším záměrem možná uspěl, napsala Ines Pohl.

3. Váš názor a váš pohled na věc nás zajímá

11. 6. 2016

čas čtení 7 minut



Sdílejte na Facebooku!

V polovině května se konalo v Evropském parlamentu ve Štrasburku Evropské setkání mládeže 2016 (EYE - European Youth Event 2016) s mottem "Společně to můžeme změnit". Podrobné informace v angličtině jsou ZDE

Odkaz a témata z předchozích týdnů:

Téma 1. Apatie, nebo účast? Agenda pro dynamickou demokracii ZDE

Téma 2. Válka a mír: Perspektivy pro mírovou planetu ZDE

Díky Britským listům se můžete o tématech, která víří Evropou i světem, dozvědět a diskutovat o nich společně s námi.

V nadcházejících týdnech vám chceme postupně zprostředkovávat otázky z pěti tematických okruhů, o nichž mladí lidé z celé Evropy ve Štrasburku diskutovali. Přijde nám, že otázky, které pro setkání připravili jeho organizátoři, jsou vynikajícím způsobem zformulovány a jsou nesmírně aktuální a důležité. Řeší budoucnost Evropy i světa, který je na rozcestí. Rádi bychom, kdybyste se k nim vyjádřili. Chtěli bychom vyvolal aspoň ozvěnu vynikající diskuse, jaká se konala ve Štrasburku. Chtěli bychom vědět, co si o těchto otázkách myslíte vy. Napište nám svůj názor, na twitteru či emailem. Zajímavou diskusi zveřejníme.

Dominika Švecová k tomu dodává: Čtenáři našich článků se nás ptají na vznik a význam této iniciativy. Je to otevřená diskuse pro všechny. Zajímají nás názory lidí, kteří nejsou normálně slyšet. A tímto jim dáváme prostor. Děláme to proto, aby se v Čechách na tato témata otevřela diskuse. Každý kdo tu žije, tak má právo se vyjádřit k dění v ČR a v EU. Nevěříme, že nikdo nikoho neposlouchá. Věříme, že jen společně můžeme najít odpovědi na otázky, které se nás týkají.

Pokud o těchto tématech nebudeme mluvit, a budeme dělat, že neexistují, tak budou jiní rozhodovat za nás. Aby ti, co neustále křičí, měli možnost vidět, co si lidi opravdu myslí. Když si tyto věci budeme sdělovat pouze osobně už nikdo jiný si je nepřečte nedozví se o nich. Důležité je zapojit se, jakkoliv. Jen otevřenou diskusí si můžeme tříbit názory a na něčem se shodnout, protože věc / téma uvidíme z různých úhlů pohledu. A opravdu nemáme na mysli mít diskuzi pro diskuzi! "have a discussion for the sake of having discussion"! Tak snad touto iniciatiou rozmluvíme lidi, kteří se k těmto tématům normálně nevyjadřují. A přineseme čerstvý vítr do plachet lidem, kteří se nemohou dohodnout, a nabídneme jim diversitu - názory od lidí, se kterými se normálně nesetkávají.

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

čas čtení 2 minuty

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

NATO obkličuje Rusko: Spojené státy by jako náměsíčník mohly aplikovat scénář soudného dne

12. 6. 2016

čas čtení 1 minuta

Zatímco americké torpédoborce a válečné lodě poprvé od konce studené války vplouvají do vod Černého moře, desetidenní vojenské cvičení sil NATO, které se odehrává v Polsku, ohrožuje mír v Evropě, soudí profesor Richard Sakwa, zabývající se ruskou a evropskou politikou na Univerzitě v Kentu.

Vojenského cvičení se účastní 31 tisíc vojáků z 24 členských států NATO. Evropské země, které se nacházejí v blízkosti hranic Ruské federace, včetně Polska a pobaltských států, chtějí mít „ujištění“ o „oddanosti Spojených států a NATO“.

Inspekční orgán OSN:

Jaderná dohoda s Íránem zatím funguje, avšak inspektoři jsou "přepracovaní"

13. 6. 2016

čas čtení 2 minuty

Šéf Mezinárodního úřadu pro atomovou energii ve Vídni konstatuje, že Írán dodržuje loňskou jadernou dohodu do písmene, avšak že jeho inspektoři jsou přepracovaní vzhledem k tomu, že musejí monitorovat dodržování této dohody v zemi o velikosti Aljašky, píše Washington Post.

Yukiya Amano, generální ředitel Mezinárodního úřadu pro atomovou energii zdůraznil, že tvrdá práce na verifikaci paktu bude zřejmě pokračovat po dlouhá léta, a naznačil, že bude usilovat o to, aby zůstal v čele úřadu po třetí funkční období, aby mohl dohlédnout na dokončení této práce.

"Je to stále ještě nepevné," říká Amano o dohodě. "Dosažení dohody bylo velmi důležité, ale učinit ji udržitelnou vyžaduje velké úsilí."

Selhání abenomiky a prokletí japanizace

13. 6. 2016

čas čtení 2 minuty


"Japanizace" se vztahuje k dlouhé japonské stagnaci - chorobě, která strašila v hlavách všech účastníků nedávného summitu G7. Premiér Šinzo Abe správně odložil zvýšení daní, ale opozici lze prominout, že se do něj pustila kvůli tomu, jak náhle obrátil. Není možné nijak přislazovat špatnou zprávu o takzvané abenomice - snaze oživit ekonomiku monetárním uvolňováním, fiskálními výdaji a strukturálními reformami. Na letitou stagnaci země vycházejícího slunce měla zanedbatelný účinek, napsal Jeff Kingston.

Téměř milion údajných komunistů byl vyvražděn v Indonésii v polovině šedesátých let

13. 6. 2016

čas čtení 4 minuty

Moderátor: "Jednou z nejděsivějších věcí pro mě, a já jsem dost podrobně seznámen s tím, co se v Indonésii dělo v šedesátých letech, je to, že sousedi se navzájem udávali jako údajní sympatizanti s komunismem. Někdy prostě jen proto, aby tím zachránili vlastní život."

Louise Doughty: "Mnoho těchto příběhů pro mě mělo obrovskou rezonanci, protože můj čtvrtý román se odehrává v Evropě, je to román o holocaustu, a odehrává se na území, které je dnes v České republice. Jsou v něm židovské postavy a romské postavy, které zatkne Gestapo a pošle je do koncentračního tábora. Tohle je jeden z nejděsivějších rysů velkých konfliktů. Že se sousedé proti sobě navzájem postaví. Jako první myslíme na to, že chceme zachránit vlastní rodinu, vlastní děti. To často vede k udávání sousedů. I lidí, kterým byste v normální stabilní společnosti nikdy neublížili. Avšak když se společnost rozloží a když zmizí občanský pořádek, lidé propadnou svým nejhlubším ochranářským pudům. Myslím, že v takové situaci bych se tak začala chovat i já."

Indonéský prezident nařídil vyšetřování masakru, kdy v letech 1965-1966 byl v Indonésii vyvražděn téměř milion občanů, označených za komunisty poté, co byla tamější komunistická strana obviněna, že se pokusila o neúspěšný puč, informoval v neděli publicistický pořad rozhlasu BBC Newshour.

Ještě nyní, o padesát let později, žije v Indonésii mnoho lidí, kteří nechtějí, aby se o tomto vraždění mluvilo. Reportérku BBC podrobila výslechu místní policie a zastrašovala ji, když se pokusila hovořit s ředitelem institutu pro vyšetřování masakru. V Indonésii existuje nejméně 120 hromadných hrobů z této doby.

Rusko a Anglie by mohly být vyloučeny z Eura 2016, pokud dojde k dalšímu násilí

12. 6. 2016

čas čtení < 1 minuta

UEFA varovala Anglii a Rusko, že jejich fotbalová družstva mohou být diskvalifikována z Eura 2016, pokud jejich fanoušci budou dál působit násilí. Evropská fotbalová federace vyjádřila "naprosté zhnusení" a zahájila disciplinární řízení proti Rusku za davové nepokoje, rasistické chování fanoušků a odpalování rachejtlí během zápasu proti Anglii, který se konal v Marseille v sobotu.

UEFA přiznala, že fanoušci na fotbalovém stadionu nebyli řádně navzájem izolováni a odborníci poukázali, že určit začátek zápasu na 20 hodin večer znamenalo, že se fanouškům dá příležitost před zápasem se opíjet po celý den.

Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve mezitím oznámil, že v některých rizikových oblastech bude zaveden zákaz prodeje alkoholu. Restaurace také nebudou smět na terasách zákazníkům dávat sklenice ani lahve, které by mohly být házeny po ulicích.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Stoupenci Brexitu mají prý desetiprocentní náskok, libra padá, švédská ministryně zahraničí varuje před rozpadem EU

11. 6. 2016

čas čtení 2 minuty

- Stoupenci Brexitu v sobotu zaútočili na trhu v anglickém městě Walthamstow na evropskou pracovnici stánku a chtěli od ní, aby odešla. Žena se rozplakala:

- Během střetů s policií v Marseille zpívali angličtí fotbaloví fanoušci "Ať jde Evropa do prdele, hlasujeme pro odchod." Zpívali také protiněmecké písně a heslo "Posaďte se, kdo nenávidíte Francouze!":

- Premiér David Cameron varoval, že pokud Británie odejde z EU, bude ohroženo pravidelné zvyšování státních starobních důchodů podle inflace, chráněné financování britského státního zdravotnictví a budou muset být zrušeny televizní koncese zadarmo a ježdění veřejnou dopravou zadarmo pro důchodce. Varoval, že stoupenci Brexitu chtějí vrátit Británii do minulosti, kdy byla Británie "nemocným mužem Evropy". ZDE

- Čelní ekonomičtí analytikové varují, že hodnota britské libry poklesne v případě odchodu Británie z EU až o 30 procent. ZDE

- Internetový průzkum veřejného mínění pro deník Independent zjistil, že stoupenci Brexitu mají údajně 10 procentní náskok nad stoupenci setrvání Británie v EU. V důsledku těchto informací dále poklesla hodnota britské libry na mezinárodních trzích. Zvyšuje se cena zlata. Švédská ministryně zahraničí varovala, že odchod Británie z EU může vést k úplnému rozpadu Evropské unie.

- Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění provedeného společností Opinium pro týdeník Observer chce v EU zůstat 44 procent britských voličů, 42 procent britských voličů chce z EU odejít a 13 procent je nerozhodnuto.

- 13 britských držitelů Nobelovy ceny varovalo, že budoucnost Británie jako vedoucí síly světového vědeckého výzkumu bude ohrožena "naivními" aktivisty podporujícími Brexit.

- Vysocí činitelé Labouristické strany naléhali na stranu, aby zintenzivnila svou kampaň za setrvání v EU uprostřed obav, že labourističtí voliči nepůjdou hlasovat v referendu a způsobí, že Británie opustí EU.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Tisíce lidí demonstrovaly v Polsku uprostřed rostoucí nenávisti za práva homosexuálů a lesbiček

11. 6. 2016

čas čtení < 1 minuta

Tisíce lidí prošly s duhovými vlajkami Varšavou na demonstraci, která zaujala vzdorný postoj proti rostoucí vlně extremismu v nacionalistické vládě strany Právo a spravedlnost.

Demonstranti v projevech upozornili, že práva komunity LGBTI jsou v katolickém Polsku za posledních dvacet let na nejnižší úrovni. Demonstrací se také účastnili stoupenci malé strany Razem (Společně) a aktivisté Výboru na obranu demokracie (KOD). Přijeli také zástupci ženských organizací z Německa a přítomno bylo i několik cizích diplomatů.

V sobotu apelovalo 100 prominentních Poláků otevřeným dopisem, který vyšel v deníku Gazeta wyborcza na více lidí, aby se veřejně přiznali k své homosexualitě.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Odrazují Britské listy kriticky uvažující čtenáře?

11. 6. 2016 / Michal Musil

čas čtení 4 minuty

Se zájmem jsem si přečetl poslední úvahu pana Kartouse, v níž mimo jiné konstatuje úbytek čtenářů i přispěvatelů Britských listů. Nechci rozporovat jeho argumenty, spíš k nim chci z pozice dlouholetého čtenáře (a příležitostného symbolického podporovatele a přispěvatele) něco doplnit. Podle mého názoru stoji za poklesem zájmu o BL i to, že se váš deník za poslední léta a měsíce dost podstatně změnil. Ještě před pár lety publikoval různé názory. Audiatur et altera pars, vzpomínáte? Dnes je to v podstatě monokultura, názorový blog.

Britské listy nikdy nebudou urážet své čtenáře vyvoláváním nenávisti a hysterickým rasismem

12. 6. 2016 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut

Britské listy nikdy nebudou urážet čtenáře tím, že by je, tak jako třeba Parlamentní listy, pro peníze manipulovaly hysterickými lžemi o údajném ohrožení ze strany uprchlíků a jiných kultur. Rasismus, xenofobie a vyvolávání nenávisti - to jsou skutečně hranice, za něž Britské listy nikdy nepůjdou. Považujeme za ohromující, že se toho někdo dožaduje a považuje to za "svobodu slova". Je to asi na takové úrovni, jako je argumentace čelných britských stoupenců Brexitu, že veřejnost "nesmí důvěřovat expertům".

Pokud se někteří autoři, kteří dříve psali pro Britské listy, rozhodli, že psát pro servery, které systematicky vyvolávají v české společnosti strach a nenávist a prohlubují její rasismus a xenofobii šířením emocionálních lží, je přijatelné, je to  jejich problém, který svědčí výmluvně o jejich charakteru. Každý normální člověk si může udělat o těchto lidech úsudek. Pro mě osobně jen ohromující, že se někdo dokáže snížit tak hluboko, že publikuje na Parlamentních listech, jejichž editoři by v každé normální zemi byli za mřížemi za trestné činy šíření poplašných zpráv a vyvolávání iracionální nenávisti ve společnosti.

Je mi líto, ale je nutno pana Musila opravit - státy skutečně mají zákonnou povinnost přijímat uprchlíky a poskytovat jim útočiště před válkou, vražděním a pronásledováním. Ženevské úmluvy v tom smyslu hovoří jasně a potvrzují to i četné následné judikáty. Žádná vláda a žádný stát tuto skutečnost nezpochybnily. Že se státy a především Evropská unie především pod tlakem visegrádských zemí snaží prostřednictvím různých právních kliček této povinnosti vyhnout, je jiná věc.

Jedna věc jsou závazné judikáty a druhá jsou nesmysly publikované v bulvárním tisku. My se v Britských listech musíme přidržovat faktů. Těmi je, že soudy rozhodly, že Turecko a Řecko nejsou z mnoha důvodů pro uprchlíky bezpečné země. Silně je také experty zpochybňován tzv. dublinský předpis, podle něhož mají za uprchlíky odpovědnost pouze první země EU, do nichž ti uprchlíci přijdou, tedy Řecko a Itálie. Zdravý rozum i praxe dokazují, že takový předpis je neudržitelný.

Nejde o změnu Britských listů, ale mediální krajiny v ČR

11. 6. 2016 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty

Michal Musil píše, že se Britské listy změnily. Nemyslím, že se změnil deník. Ten vždy v podstatě reagoval na to, co se děje ve zbytku mediální krajiny. Tam se nyní, jak jsem snažil popsat, děje zčásti vysoká míra prostituce s dominantním veřejným postojem k uprchlické krizi, zčásti obcházení tématu, které se obejít nedá. Minimálně podle jedné sémantické analýzy dvou stanic veřejnoprávního rozhlasu (Radiožurnál a ČRo Plus) je tato stanice zatížena stereotypním, tendenčním zpravodajstvím a publicistikou.

Redakce Britských listů by neměla přemýšlet o změně diskurzu

12. 6. 2016

čas čtení 3 minuty

Chtěl bych reagovat na článek od Michala Musila, píše Petr Huďa.

Nejsem intelektuál, ale řadový dělník se středoškolským vzděláním.

Nemyslím si,že by redakce Britských listů měla začít přemýšlet o změně nějakého diskurzu.

Chápu,že provozovat zpravodajský a publicistický web není nic snadného, pokud za tím v pozadí nestojí mocný oligarcha a nejasné vlastnické vztahy, apod.

Co je vlastenečtější než snažit se odstranit nespravedlnosti ve své zemi?

11. 6. 2016

čas čtení 7 minut



Owen Jones: Jak reagujete na záporné reakce od lidí, zejména těch, kteří vás obviňují, že jste "neamerický"? Vždyť vy jste velmi proamerický. Ta otázka se mi velmi líbí, protože lidé, kteří se stavějí proti statu quo, jsou obviňováni, že nenávidí svou zemi. Ale co je vlastenečtější než snažit se odstranit nespravedlnosti ve své zemi?

Michael Moore: A napravit věci. Ano, lidé, kteří si chtějí zachovat dosavadní špatný systém, ti jsou podle mě neameričtí.

Zkrácený úryvek z debaty Michaela Moora a Owena Jonese po celostátním britském promítání filmu Where to Invade Next

(...)

Michael Moore: V Americe ročně jsou usmrceny střelnými zbraněmi desetitisíce lidí. V Británii 32. My v souvislosti s Amerikou hovoříme o "drsném individualismu". "Mám zbraň." Myslím, že nám to moc neposloužilo. Existují dobré věci, o nichž se můžeme od vás poučit a ukrást vám. No, ne vám v Británii, ale v jiných zemích, které dosud nezadlužují své studenty, které mají vlaky, které fungují,

Owen Jones: Z vašeho filmu je vidět, že je tam celá řada příkladů z nichž se právě může poučit i Velká Británie.

Michael Moore: Jsem si jist, že lidé, kteří ten můj film právě viděli, ve 125 britských kinech, doufám, že si uvědomili, že to není film jen o Americe. Mnohé ty věci byste měli i vy mít tady v Británii. Proč jste se jich vzdali? Proč to dokáží udělat ve Slovinsku? Umožnit studentům, aby vystudovali univerzitu zadarmo. A vy nemůžete?

Německý ministr financí: Británie po odchodu z EU nebude mít přístup k evropskému trhu

10. 6. 2016

čas čtení 2 minuty

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble vyloučil možnost, že by si Británie po odchodu z EU mohla ponechat přístup na evropský trh, který čítá půl miliardy spotřebitelů. Odmítl možnost, že by si Británie mohla vyjednat k tomuto trhu podobný přístup, jaký má Švýcarsko či Norsko.

"To nebude fungovat," řekl Schäuble. Znamenalo by to, že by Británie musela dodržovat předpisy klubu, z něhož chce v současnosti odejít. "Pokud bude většina Britů hlasovat pro Brexit, bude to rozhodnutí proti jednotnému evropskému trhu. Uvnitř je uvnitř. Venku je venku. Musíme respektovat suverenitu britského lidu."

Krajně pravicové domobrany na Slovensku, v Maďarsku či Bulhrasku "chrání před nebezpečím"

Civilní patroly proti imigrantům v místech, kde se takřka nevyskytují

11. 6. 2016

čas čtení 2 minuty

Lidová strana - Naše Slovensko se rozhodla po měsících vyvolávání strachu z cizinců a muslimských migrantů k akci. Předák strany na jaře hrdě stál v popředí hlavního vlakového nádraží ve Zvoleně a ohlašoval, že nová skupina dobrovolníků začne hlídkovat ve vlacích a zajišťovat "slušným občanům" bezpečí před kriminálníky a minoritami.  Je jedno, že takřka žádný imigrant z těch mnoha se tisíc, kteří v posledních měsících prošli Evropou, vůbec vstoupil na půdu této středoevropské země, nebo že se za poslední rok stalo obětí trestného činu ve vlacích, hlídaných šesti sty železničními policisty, pouze 10 lidí.  Xenofobní slovenské uskupení je součástí vlny takových extremistických organizací napříč střední a východní Evropou, jež na tématu imigrace staví svou politickou agendu a popularitu. V některých případech se skupiny domobrany snaží o patrolování na hranicích, ulicích a dalších veřejných místech, aby bránily tomu, co se snaží zobrazovat jako hrozivý vpád žadatelů o azyl, z nichž mnoho přichází z válkou zničených a chudých zemí, jako je Sýrie, Afghánistán, Irák. NY Times v článku o obskurních, ale často populárních a politicky úspěšných skupinách extremistů doplňuje ponurý obraz zemí střední a východní Evropy.

PŘEČETLI JSME:

Petr Uhl: Nový nástup justiční mafie

10. 6. 2016

čas čtení 1 minuta

Zamýšlené sloučení dvou policejních útvarů – Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), řízeného Robertem Šlachtou, a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, v jehož čele stojí Jaroslav Vild – považuje ministr spravedlnosti Robert Pelikán z hnutí ANO za „účelovou reorganizaci, jejímž skutečným cílem je potrestat ÚOOZ za to, že je skutečně nezávislý“.

Potrestání útvaru a Šlachty za jejich nezávislost – to je řečeno příliš jemně. Tvrdím, že cílem této reorganizace má být „potrestání“ Šlachty a jeho útvaru (lépe řečeno odplata či pomsta) za jejich neposlušnost vůči vládní moci, kterou nejvíce prokázali v trestních řízeních proti předsedovi vlády Petru Nečasovi a skutečné vládkyni ve Strakově akademii, obávané Janě Nagyové. „Carevna“ se tam říkalo tehdejší Nečasově milence. Ta jeho prostřednictvím řídila vládu a stát, tedy až do provalení aféry s tajným sledováním své sokyně Radky Nečasové, tehdejší Nečasovy manželky. A této latinskoamerické operetní idylce, připomínající rasputinovské nebo berlusconiovské poměry, učinil Šlachtův útvar v červnu 2013 přítrž. Soudní řízení v několika trestních věcech pokračují. ODS se z této rány už nevzpamatovala a činností ÚOOZ byl ještě zcela nedávno ohrožen olomoucký advokát Ivan Langer, někdejší ministr vnitra za ODS. To se neodpouští. Ať všichni vidí, jak dopadnou, když se vzepřou vládní moci!

Celý článek ZDE

Něco shnilého ve státě českém?

11. 6. 2016

čas čtení 6 minut



Korupce vždycky vede k dražším a horším službám

Michal Klíma, Od totality k defektní demokracii. Privatizace a kolonizace politických stran netransparentním byznysem. Praha, Slon, 2015

Ve volbách v letech 2010 a 2013 zkolaboval existující český stranický politický systém jako domek z karet - stejně jako všude jinde ve středovýchodní Evropě, píše ve své recenzi britský odborník na středoevropskou politiku z londýnské University College Seán Hanley. Voliči začali podporovat celou řadu protestních stran, které slibovaly, že vyřeší problémy země likvidací politických dinosaurů, bojem proti korupci a podporou přímé demokracie.

Kniha Michala Klímy Od totality k defektní demokracii: Privatizace a kolonizace politických stran netransparentním byznysem argumentuje, že Česká republika vůbec neměla po roce 1989 normální politický systém, mírně narušený prvky korupce, ale že v ní vznikl hluboce zkorumpovaný politický systém, který měl pouze povrchní fasádu předstírání, že jde o politické soutěžení pravice s levicí. Klímova kniha vysvětluje, jak a proč tento systém vznikl a jak se rozvíjel.

Plány teroristů zhatí jen bruselští byrokrati

10. 6. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty


Turecko právě zakázalo prodej dusíkatých hnojiv. S ohledem na statistiky o teroristických útocích prakticky kdekoliv po světě dává takový zákaz paradoxně mnohem větší smysl, než dodatečná regulace držení střelných zbraní. Protože téměř nikde fanatici nepostřílejí tolik lidí, kolik jich roztrhají výbuchy jimi vyrobených improvizovaných trhavin, ať už v podobě dálkově ovládaných nástrah (IEDs), nebo vozidlových bomb. A trhaviny jsou vyráběny nejčastěji právě z dusíkatých hnojiv, obvykle ve směsi s práškovým hliníkem, ale někdy třeba také s motorovou naftou a/nebo cukrem.

Rozumný a optimistický film

11. 6. 2016 / Jan Čulík

čas čtení 9 minut



"Where to invade next" (Kde příště provést invazi), nový snímek Michaela Moora, je rozumný a optimistický film. Moore vysvětlil, že mu mnozí v minulosti měli za zlé, že Spojené státy pořád jen kritizuje, tak se v tomto filmu rozhodl ukázat pozitivní řešení. Autor v něm navštěvuje několik zemí světa, do nichž on sám "provedl invazi" s americkou vlajkou a divákům vysvětluje, jak tam vyřešili různé společenské problémy, které v Americe zůstávají zanedbány. Základní filozofii filmu v něm shrnuje jedna občanka z Tuniska. Američané (a potažmo žádný jiný národ na světě) by si o sobě neměli myslet, že jsou nejdokonalejší a nejschopnější národ na světě, zatímco neumějí vůbec žádné jazyky a neznají nic z jiných kultur a vůbec se o ně nezajímají. "Znám americkou hudbu od šedesátých let do dneška, znám americkou literaturu, slyšeli ale Američané vůbec někdy něco o nějakém tuniském spisovateli nebo hudebníkovi?" řekla tato žena. A v tom je všechno. Interakce s jinými zeměmi a jinými kulturami je nesmírně plodná, neboť konfrontací s jinými kulturami vznikají nové myšlenky a nová řešení.

Moore ve filmu poukazuje na to - a to je do značné míry, zdá se, také problém postkomunistické České republiky - že Amerika je příliš silně založena na principu individualismu - každý sám pro sebe a kašlu na toho druhého - a tím se silně poškozuje, protože prospívají a prosperují daleko více společnosti, které jsou založeny na vzájemné péči spoluobčanů o sebe a na komunitní spolupráci.

Jaké publikum, takoví herci

10. 6. 2016 / František Řezáč

čas čtení 2 minuty

Existuje určitá kontinuita, kterou pro mě symbolizují jména jako Ota Černý, Zuzana Bubílková, Václav Moravec a nyní tedy opět Daniela Drtinová, eventuelně Michaela Jílková. Já se na ty pořady taky kdysi koukal, než mě to přestalo bavit, respektive než jsem zjistil, jak je to prázdné a hloupé.

Jenže jiní, nevím jaká většina, na to koukají pořáda a berou to za bernou minci. Zatímco já si čtu Útěk ze svobody Ericha Fromma, oni čumí na Drtinovou. Jsou uhonění, "nestíhají", nemají čas číst a tak berou vejšplechty "filozofa" Cílka za své, aby jako byli "up to date" a mohli se na daná jim takto témata vykecávat se stejně naladěnými přáteli v hospodách, vinárnách, dokonce na výletech do přírody či na chatě. Přestáváme si rozumět. Na výletě je upozorním, že na stromě je strakapoud a nikoli uprchlíci. To je asi tak všechno, co můžu udělat...

Budou se po zavedení univerzálního základního příjmu "lidi bezpracně válet na kanapi"?

10. 6. 2016 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

To je jedním z hlavních argumentů Robina Wilsona proč univerzální základní příjem nezavádět. Je to spekulace. Zatímco je nesporné, že technologický pokrok do několika málo let připraví většinu lidí o zaměstnání, automaticky předpokládat, že kdyby lidi měli automatický příjem "nic by nedělali", je zjevně nedokázané. Je to také velmi nepravděpodobné. Lidi prostě takoví nejsou.

Důležitým krokem do budoucnosti je zkoumání univerzálního základního příjmu a jeho různých verzí z toho hlediska, jaký to bude mít na lidi dopad. V tomto smyslu je velmi záslužný utrechtský experiment, o němž jsme už referovali:

Během utrechtského experimentu, který začne 1. ledna 2017, zůstane jedna skupina občanů na sociálních dávkách v rámci programu povinné práce pro nezaměstnané, jednotlivci budou dostávat 972 euro měsíčně, dvojice 1389 euro měsíčně. Jiná skupina občanů bude tyto peníze dostávat bez jakýchkoliv podmínek či povinností. Třetí skupina bude dostávat tuto částku plus měsíční prémii 125 euro, pokud se rozhodnou dělat dobrovolnou práci. Čtvrtá skupina bude mít povinnost dělat dobrovolnou práci. Pokud ji odmítnou, přijdou o 125 euro měsíčně. Pátá skupina bude dostávat částku základního příjmu bez jakýchkoliv podmínek a bude mít dovoleno vydělávat si další příjem z jiné práce.

Experiment má prokázat, jak lidi budou na zavedení nejrůznějších typů univerzálního základního příjmu reagovat. Teprve po zhodnocení jeho výsledků je možno činit závěry.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2016

1. 6. 2016

čas čtení 1 minuta

V květnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 45 339 Kč.   Příjem z reklamy byl 16 913 Kč.

Zůstatek byl koncem května 2016 130 685,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Český film | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
19778