Účel bytu: proti Airbnb

6. 8. 2018 / Tomáš Korda

čas čtení 4 minuty


Věci mají svůj účel a byt není výjimkou, také on má svůj účel. Jeho účelem je, aby se v něm bydlelo a aby se dlouhodobým obýváním časem mohl stát někomu domovem. Stane-li se z bytu domov, byt naplní své poslání, svůj vnitřní účel, kvůli kterému tu je.


Platformy typu Airbnb umožňují majiteli bytu bezproblémově vystavit tento svůj majetek na trh s krátkodobými pronájmy. Airbnb tím pádem majiteli umožňuje, aby bytu zpronevěřil či odcizil jeho účel. Byt proměněný v noclehárnu či ubytovnu se z principu nemůže stát domovem. Neboť k místu, kde člověk sotva pár nocí přespí, si nelze vytvořit vážný vztah. Domov se proto k noclehárně má podobně jako vztah manželský k prostitutce, podobně jako láska k jednorázovému pohlavnímu styku. Turista nemiluje. K místu, kde přespává, nemá a nemůže mít láskyplný vážný vztah. Má s ním jen „sexuální“ poměr, který je dočasný a který trvá, než navštíví místo jiné.

Airbnb ničí životy těm, kteří chtějí žít, protože jim odcizuje byty, které by se jinak mohly stát jejich domovem. Z místa, kde rodina mohla najít svůj domov, se ve jménu vyššího výdělku raději vytvoří místo krátkodobé turistické soulože. Z města pro život se pak stane nevěstinec pro turisty, skanzen.

Má majitel bytu právo nakládat se svým vlastnictvím způsobem, který pošlapává smysl existence toho, co vlastní? To je špatná otázka, protože žádný majitel nežije na zelené louce, nýbrž ve společnosti, konkrétně pak v tržní společnosti, která ho jako jeho druhá přirozenost nenásilně tlačí k tomu, aby ze svého majetku vyždímal pokud možno co nejvíce toho, čím tržní společnost mluví, čemu je v ní po celém světě rozumět, totiž peníze. Platforma Airbnb je proto produktem tržní společnosti stejně tak jako majitel bytu, který ji využívá.

Přesnější otázka tedy zní, zda má stát, město či obec právo omezovat tržní principy své společnosti? Nebylo by takové opatření z pohledu dnešní postkomunistické společnosti automaticky nelegitimní, tedy socialistické či komunistické? Na tuto otázku třeba odpovědět záporně. Regulace trhu není automaticky socialistická, protože výhradně jen regulace trhu může zamezit tomu, aby se tržní společnost nechovala k věcem stejně neohleduplným způsobem, jako se k nim chovala společnost socialistická.

Co dnešní porevoluční doba vytýká bývalému socialistickému režimu, je v zásadě to, že nechával věci pustnout ladem, že v lidech zlomil touhu a soukromý zájem věci spravovat, rozvíjet a naplňovat jejich smysl. V důsledku toho byl pak socialistický režim ekonomicky neefektivní. Oproti němu vystupuje sice kapitalismus jako režim neskonale efektivnější, ale to samo o sobě neznamená, že s věcmi nebude nakládat stejně bezohledně a vandalsky, na což právě kauza krátkodobého pronajímání bytů přes Airbnb upozorňuje.

Jaký je totiž – z hlediska věci, o kterou běží – rozdíl v tom, když tuto věc necháte pustnout, anebo ji odcizíte její účel a nakládáte s ní, jako by šlo o věc zcela jinou. V jednom i druhém případě je pošlapáván její vnitřní účel. Co je to, když se za socialismu postaví nad plán tisíce bytů, které pak budou zít prázdnotou, vedle toho, když kapitalismus doslova přes noc udělá z bytů, které se mohly stát domovem, noclehárnu? Socialistický i tržní přístup se k bytu chová obdobně bezohledně, bez respektu k jeho účelu, že má být dlouhodobě obýván, aby se člověku stal domovem.

Politický závěr vyvozený z kauzy Airbnb muže znít proto takto: pokud trh začne věcem odcizovat jejich účel, což je ve výsledku stejné, jako když jsou věci ponechány ladem, a pokud se tedy trh začne k věcem chovat socialisticky – začne pošlapávat jejich vnitřní smysl a účel, pak na omezování trhu není nic socialistického, ale právě naopak.

0
Vytisknout
9943

Diskuse

Obsah vydání | 8. 8. 2018