Charlottesville je logickým zhmotněním Trumpovy nenávistné rétoriky a zároveň neblahým dědictvím rasové nenávisti v USA

15. 8. 2017 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Tato fotografie, často zveřejňovaná při informacích k událostech v Charlottesville, kdy černošský policista chrání svobodu projevu ultrapravicových demonstrantů, kteří ho nenávidí, není ale z Charlottesville, avšak z jiné, předchozí rasistické demonstrace. - Donald Trump nakonec veřejně odsoudil ultrapravicové násilí v Charlottesville.

Teroristický útok v americkém městě Charlottesville, při němž zemřela jedna žena a desítky dalších osob byly zraněny, a naprosto nevhodná reakce amerického prezidenta Donalda Trumpa, představují spojité nádoby.  Není příliš pochyb o tom, že nenávistná rétorika stávajícího nájemníka Bílého domu signifikantně přispívá k rozmachu rasismu a nárůstu trestných činů z nenávisti na půdě Spojených států. Nicméně v jednom má americký prezident pravdu: násilí motivované bigotností má v USA dlouhou tradici.   

     

Když americký prezident Donald Trump v bezprostřední reakci na teroristický útok v Charlottesville odsoudil násilí páchané „spoustou, spoustou stran“, aniž by explicitně odmítl terorismus bělošských rasistů, zastal se de facto i extrémistů ve svém vlastním týmu. To nemění nic na skutečnosti, že Donald Trump, čele tvrdé kritice, nakonec rasismem motivované násilnosti odsoudil. Maska je přesto stržena; jako by ve Spojených státech existoval pouze extrémismus a terorismus islámských fundamentalistů, a nikoliv rasová nenávist šířená „alternativními weby“, jako je Breitbart News, v jehož čele donedávna stál Trumpův dvorní ideolog Steve Bannon.

Společný projekt neziskového mediálního centra Investigative Fund at the Nation Institute a zpravodajského portálu Reveal from the Center for Investigative Reporting z června letošního roku však ukazuje, že věci se mají jinak. V letech 2008 až 2016 se na půdě Spojených států odehrálo 201 teroristických útoků, z čehož jich pravicoví extrémisté mají na svědomí 115 a islámští radikálové 63. Ačkoli islamisté při teroristických útocích připravili o život více lidí než pravicoví extrémisté, tato skutečnost stojí v přímém rozporu s Trumpovou fixací na všudypřítomnou hrozbu islamistů.  

Ba co více, Trumpova administrativa pravicovému násilí vydatně umetá cestu. Americký prezident totiž v únoru zrušil financování vládního programu zabývajícího se pravicovým extrémismem a ušetřené finanční prostředky byly výlučně investovány do boje proti islámskému extrémismu. Americké ministerstvo spravedlnosti na začátku srpna oznámilo, že se již nehodlá zabývat strmým nárůstem trestných činů z nenávisti namířených proti muslimům a Afroameričanům, ale aktivitami, jež diskriminují osoby bílé barvy pleti. Není bez zajímavosti, že ministerstvo spravedlnosti řídí někdejší alabamský senátor Jeff Sessions, který byl v Reaganově éře považován za natolik velkého rasistu, že nemohl vykonávat úřad federálního soudce.       

Kombinace Trumpových rasově motivovaných výroků a nesmyslných opatření jeho vlády je, jak se zdá, zárukou dalších ultrapravicových teroristických činů ve Spojených státech. Nesmíme ale opomíjet další důležité faktory, jež souvisejí s příchodem Donalda Trumpa do Oválné pracovny, příkladně etablování hnutí Alt Right na americké politické scéně. Duchovním otcem hnutí je neonacista Richard Spencer, který oslavil zvolení Donalda Trumpa pokřikem „Hail Trump! a který zároveň nechvalně proslul citací nacistické propagandy a ostouzením Židů. Právě Spencer se podílel na organizaci demonstrace pravicových extrémistů v Charllotesville, kde nechyběl ani bývalý šéf Ku-klux-klanu David Duke, jenž davy bělošských xenofobů ujistil, že sliby prezidenta Trumpa dojdou naplnění a rasisté získají svoji zemi zpět.  

Demonstrace nadřazenosti bílé rasy a nenávisti vůči všemu odlišnému, jíž jsme byli svědky v Charllotesville, však není izolovanou událostí, jak by se nezaujatému pozorovateli mohlo zdát. Organizace Southern Poverty Law Center (SPLC), zabývající se bojem za občanská práva, zveřejnila mapu, na které napočítáme 917 extrémistických organizací operujících dnes na území USA. Nepřítel je v očích těchto skupin jasně definovaný: muslimové, migranti z Latinské Ameriky, Afroameričané, Židé, vláda a částečně i běloši. Podle SPLC  v roce 2016 (tedy v roce Trumpova volebního triumfu) slavila radikální pravice ve Spojených státech enormní úspěch, o němž se jí půl století ani nesnilo.

Ačkoli nelze nevidět přímou spojitost mezi renesancí extrémní pravice a politickým vzestupem Donalda Trumpa, Steve Bannona či Jeffa Sessionse, rasově motivovaná nenávist kulminující v teroristických aktivitách má ve Spojených státech pevné kořeny. Chronické neduhy americké společnosti, jakými jsou dopady ekonomické globalizace, odliv pracovních míst do zámoří a příjmová nerovnost, nebyly adekvátním způsobem léčeny a staly se zhoubným podhoubím netolerance a nenávisti vůči marginalizovaným skupinám. Politické a ekonomické elity byly odtrženy od problémů běžných Američanů, a zákonitě vznikl tak prostor pro vzestup a následný triumf vulgárních a rasistických populistů.            

0
Vytisknout
7307

Diskuse

Obsah vydání | 22. 8. 2017