Charlottesville je logickým zhmotněním Trumpovy nenávistné rétoriky a zároveň neblahým dědictvím rasové nenávisti v USA
15. 8. 2017
/
Daniel Veselý
čas čtení
5 minut
Tato fotografie, často zveřejňovaná při informacích k událostech v Charlottesville, kdy černošský policista chrání svobodu projevu ultrapravicových demonstrantů, kteří ho nenávidí, není ale z Charlottesville, avšak z jiné, předchozí rasistické demonstrace. - Donald Trump nakonec veřejně odsoudil ultrapravicové násilí v Charlottesville.
Teroristický
útok v americkém městě Charlottesville, při němž zemřela jedna žena a desítky
dalších osob byly zraněny, a naprosto nevhodná reakce amerického prezidenta
Donalda Trumpa, představují spojité nádoby.
Není příliš pochyb o tom, že nenávistná rétorika stávajícího nájemníka
Bílého domu signifikantně přispívá k rozmachu rasismu a nárůstu trestných činů z nenávisti na půdě Spojených států. Nicméně v jednom má americký
prezident pravdu: násilí motivované bigotností má v USA dlouhou tradici.
Když
americký prezident Donald Trump v bezprostřední reakci na teroristický
útok v Charlottesville odsoudil násilí páchané „spoustou, spoustou stran“,
aniž by explicitně odmítl terorismus bělošských rasistů, zastal se de facto i
extrémistů ve svém vlastním týmu. To nemění nic na skutečnosti, že Donald
Trump, čele tvrdé kritice, nakonec rasismem motivované násilnosti odsoudil. Maska je přesto stržena; jako by ve
Spojených státech existoval pouze extrémismus a terorismus islámských
fundamentalistů, a nikoliv rasová nenávist šířená „alternativními weby“, jako
je Breitbart News, v jehož čele
donedávna stál Trumpův dvorní ideolog Steve Bannon.
Společný projekt
neziskového mediálního centra Investigative Fund at the Nation Institute a
zpravodajského portálu Reveal from the Center for Investigative Reporting
z června letošního roku však ukazuje, že věci se mají jinak. V letech
2008 až 2016 se na půdě Spojených států odehrálo 201 teroristických útoků,
z čehož jich pravicoví extrémisté mají na svědomí 115 a islámští
radikálové 63. Ačkoli islamisté při teroristických útocích připravili o život
více lidí než pravicoví extrémisté, tato skutečnost stojí v přímém rozporu
s Trumpovou fixací na všudypřítomnou hrozbu islamistů.
Ba co více,
Trumpova administrativa pravicovému násilí vydatně umetá cestu. Americký
prezident totiž v únoru zrušil financování vládního programu zabývajícího se pravicovým extrémismem a ušetřené finanční prostředky byly
výlučně investovány do boje proti islámskému extrémismu. Americké ministerstvo spravedlnosti na začátku srpna oznámilo, že se již nehodlá zabývat strmým nárůstem trestných
činů z nenávisti namířených proti muslimům a Afroameričanům, ale
aktivitami, jež diskriminují osoby bílé barvy pleti. Není bez zajímavosti, že ministerstvo
spravedlnosti řídí někdejší alabamský senátor Jeff Sessions, který byl
v Reaganově éře považován za natolik velkého rasistu, že nemohl vykonávat úřad federálního soudce.
Kombinace
Trumpových rasově motivovaných výroků a nesmyslných opatření jeho vlády je, jak
se zdá, zárukou dalších ultrapravicových teroristických činů ve Spojených
státech. Nesmíme ale opomíjet další důležité faktory, jež souvisejí
s příchodem Donalda Trumpa do Oválné pracovny, příkladně etablování hnutí
Alt Right na americké politické scéně. Duchovním otcem hnutí je neonacista
Richard Spencer, který oslavil zvolení Donalda Trumpa pokřikem „Hail Trump!“ a který zároveň nechvalně proslul citací nacistické propagandy a ostouzením Židů. Právě Spencer se podílel na
organizaci demonstrace pravicových extrémistů v Charllotesville, kde
nechyběl ani bývalý šéf Ku-klux-klanu David Duke, jenž davy bělošských xenofobů
ujistil, že sliby prezidenta Trumpa dojdou naplnění a rasisté získají svoji zemi zpět.
Demonstrace
nadřazenosti bílé rasy a nenávisti vůči všemu odlišnému, jíž jsme byli svědky v Charllotesville,
však není izolovanou událostí, jak by se nezaujatému pozorovateli mohlo zdát.
Organizace Southern Poverty Law Center (SPLC), zabývající se bojem za občanská
práva, zveřejnila mapu, na které napočítáme 917 extrémistických organizací operujících dnes na území USA. Nepřítel je
v očích těchto skupin jasně definovaný: muslimové, migranti
z Latinské Ameriky, Afroameričané, Židé, vláda a částečně i běloši. Podle SPLC v roce 2016 (tedy v roce Trumpova
volebního triumfu) slavila radikální pravice ve Spojených státech enormní
úspěch, o němž se jí půl století ani nesnilo.
Ačkoli nelze
nevidět přímou spojitost mezi renesancí extrémní pravice a politickým vzestupem
Donalda Trumpa, Steve Bannona či Jeffa Sessionse, rasově motivovaná nenávist
kulminující v teroristických aktivitách má ve Spojených státech pevné
kořeny. Chronické neduhy americké společnosti, jakými jsou dopady ekonomické
globalizace, odliv pracovních míst do zámoří a příjmová nerovnost, nebyly adekvátním
způsobem léčeny a staly se zhoubným podhoubím netolerance a nenávisti vůči
marginalizovaným skupinám. Politické a ekonomické elity byly odtrženy od
problémů běžných Američanů, a zákonitě vznikl tak prostor pro vzestup a
následný triumf vulgárních a rasistických populistů.
8342
Diskuse