Populismus dnes sílí v důsledku likvidace sociální infrastruktury

24. 10. 2016

Donald Trump se stylizuje během své prezidentské kampaně v muže, který je odvážný na to, aby "vystupoval proti elitám jménem obyčejných lidí". Je tento tón něčím novým, anebo to v politice už existovalo? Mark Mardell, reportér pořadu The World This Weekend rozhlasu BBC o tom hovořil s Laurou Gratton, politoložkou z Wellesley College v Massachussetts, autorkou knihy Populism's Power (Síla populismu) a Johnem B. Judasem, autorem knihy The Populist Explosion (Populistická exploze). Nejprve se zeptal "Co je to, populismus?"

John B. Judas: Putin je označován za populistu. Ronald Reagan byl označován za populistu. Neexistuje žádná definovaná množina charakteristických vlastností, která by definovala výraz populista. Ve své knize píšu o populistické tradici, která začala v USA v osmdesátých a v devadesátých letech devatenáctého století. Už tehdy ta tradice poukazovala na to, že existuje konflikt mezi elitami a establishmentem na jedné straně a obyčejnými lidmi na straně druhé.

Laura Gratton: Populistická tradice v Americe opravdu vzniká už v období konce devatenáctého století. Tehdy se farmáři a dělníci organizovali proti bankám, proti železnici a proti kapitalistickým korporacím. Hovořilo se o týchž věcech jako dneska.

Moderátor: Johne Judasi, vy vidíte v populismu pravice také útoky na některé společenské skupiny?

John B. Judas: V populismu existuje další pojem, a to je představa, že elity či establishment poskytují zvláštní protekci určité skupině obyvatelstva. Ilegálním imigrantům, muslimům, Afroameričanům. Takže vzniká obětní beránek, představitel jinakosti v tomto centrálním konfliktu mezi establishmentem a obyčejnými lidmi.

Moderátor: Proč jsme nyní svědky vzedmutí populismu, nejen v Americe, ale i tady v Evropě?

John B. Judas: Začátkem sedmdesátých let v USA i v Evropě jsme se začali odklánět od modelu, kdy byl stát odpovědný za provozování všeobecných sociálních programů. Státy přijaly neoliberalismus s důrazem na svobodu korporací a možností přesunování peněz a pracovních příležitostí po světě. Do USA i do západní Evropy začaly přicházet především imigranti na špatně placenou práci. Tak vznikl tlak na dělnickou třídu i na střední třídu. To je základní vývoj za posledních padesát let, který se ale velmi zrychlil od vzniku hospodářské krize r. 2008.

Laura Gratton: Na jednu věc se zapomíná, pokud hovoříme jen o stranickopolitické strategii či o volbách, že v Americe už existovaly skupiny jako hnutí Tea Party a křesťanská ultrapravice, které jen čekaly na mobilizaci.

Moderátor: Co se stane, jestliže Donald Trump prohraje. Tito lidé dál existují. Co se stane?

Laura Gratton: Jeho rétorika oslovuje nativistické emoce, rasistické emoce, ekonomickou nejistotu, kterou bělošská dělnická třída už trpí delší dobu. Takže pokud Donald Trump prohraje, bude dál existovat tato základna lidí, kterou bude možno mobilizovat.

John B. Judas: V USA máme systém dvou politických stran, který znemožňuje vznik jiných samostatných organizací. Jiná hnutí mimo tyto dvě strany jsou nesmírně dočasná.

Laura Gratton: Pokud Hillary Clintonová zvítězí a stane se pro Republikány společným nepřítelem, extremistické rasistické tendence dočasně poklesnou, ale ten substrát bude dál existovat a později se zřejmě zase vynoří.

Zdroj v angličtině (audio, od minuty 22) ZDE

0
Vytisknout
1904

Diskuse

Obsah vydání | 25. 10. 2016