Mnozí studenti se na univerzitu nehodí

20. 9. 2016

Profesor Gerhard Wolf, vedoucí katedry starší německé filologie na univerzitě v Bayreuthu spolupůsobil na studii Nadace Konráda Adenauera. Její výsledek zní zjednodušeně: Jen asi třetina mladých studujících je na univerzitě oprávněně. Zbytku chybí „schopnost studovat“.

„Schopnost studovat znamená, že abiturienti umějí strukturovaně myslet, dokážou se začíst do neznámého, své texty dobře strukturují a disponují inteligencí umožňující reagovat na náročné, akademicky vědecké texty“.

Prof. Dr. Gerhard Wolf, Universität Bayreuth

Chybí studies basics?

Studie Nadace Konráda Adenauera atestuje třetině mladých studujících nedostatek základních (bazálních) schopností. Tedy „basics“, která jsou pro vědeckou práci na universitě nezbytná. K tomu patří mimo jiné počítání v procentech, smysl a cit pro literaturu, znalost dějin či umění napsat práci se souvislou tématickou linkou (tzv. červenou nití).

Chybí samostatnost

Také školní psycholožka z Bayreuthu Anita Zinnová nepovažuje všechny uchazeče za vhodné k započetí studia. Vedle chybějících školních dovedností (skills) postrádá osobnostní rysy jakými jsou samostatnost a chuť se při práci hluboce vnořit do tématu.

„Spočívá to asi v tom, že se postoj k práci změnil, ta připravenost se do něčeho naplno vložit. Spousta se toho vyřizuje jen v rychlosti a povrchně.“

Anita Zinnová, školní psycholožka

Jen povrchní vědění

Na dětech a jejich inteligenci se nic nezměnilo, míní Franz Eisentraut, ředitel bayreuthského gymnázia Christian Ernestinum, avšak změnila se struktura vyššího stupně. Žáci musí od jedenácté třídy volit široké spektrum kursů. Hlubší vstup do oboru, který byl před reformou vyššího stupně v rámci výkonnostních kursů běžný, už není možný. Ale právě na toto prohloubení musely university navazovat.

Žádoucí je individuální doba výuky

Od zavedení osmiletého gymnázia G8 k tomu podle Eisentrauta přistupuje další faktor: Studující začátečníci jsou o celý rok mladší, když se studiem začínají. Chybí jim čas k dospívání a hledání vlastní cesty. Eisentraut se zasazuje o rozšíření doby výuky ve školách. Přitom mu nejde o návrat k devítiletému gymnáziu, nýbrž spíše o přizpůsobení možností pro každého žáka, vždy podle jeho předpokladů.

Zdroj v němčině ZDE

(Shrnutí připravil František Řezáč)

0
Vytisknout
1959

Diskuse

Obsah vydání | 22. 9. 2016