Kdo bude prezidentem?

22. 9. 2016 / František Řezáč


Aneb Hovory H po padesáti letech

V zimě let 1968-69 přijel do Chebu Miroslav Horníček a večer na jeho Hovory H přišlo neuvěřitelné množství lidí, kteří se ani do sálu legendárfního kulturního střediska KASS nevešli. Dneska by se dění přenášelo na obrazovku do ulice. Doba to byla nehezká a tak byla všechna vystoupení pana Horníčka balzámem na duši. On musel čelit i provokativním dotazům, normalizátoři už byli v nástupu. Chytře se dokázal vyhnout přímé odpovědi a přesto řekl to, co lidi chtěli slyšet. Ale ten lid zůstal ve své většině pasivní vůči jarnímu nastolerní husákovské a bilakovské normalizace.

9. září tohoto roku navštívil Plzeň pan Michal Horáček na svém turné, které podniknul, jak sám řekl, aby dal příklad "pražské kavárně", jejíž matadoři by měli vyrazit jako on mezi prostý lid i do odlehlých krajin naší republiky a vyslechnout si názory lidí na politiku hradní i nehradní.

V sále Klempírny kreativní zóny DEPO2015 se večer sešlo asi tak padesát lidí. Bezprostřední odezvu v lokálním tisku jsem nezaznamenal, reaguji tedy na tuto souhrnnou zprávu a rozhovor s panem Horáčkem.

Večer to byl hezký, doprovázený písněmi a osobní výpovědí autora textů, který několikrát během večera vyzval publikum, aby se zapojilo do diskuse. Bohužel, jak je v Česku zvykem, padlo jen několik málo dotazů a jeden z nich byl, jak to zařídit, abychom měli v roce 2018 jiného, lepšího prezidenta.

Myslím si, že takový dotaz přijel položit právě pan Horáček publiku, voličům, kteří jediní mohou při přímé volbě prezidenta rozhodnout. Pokud to nevědí, pokud nedokáží být aktivní a budou se zase spoléhat na nějakého "spasitele", jakým byl svého času jejich "kníže pán", dopadne to stejně, možná hůře než posledně. Nedivím se Michalu Horáčkovi, že po svém turné po republice s kandidaturou stále váhá...

0
Vytisknout
1657

Diskuse

Obsah vydání | 23. 9. 2016