Na co v českém veřejném prostoru těžko narazíte...

Clarkson ambasadorem kampaně za snížení průmyslových emisí a feminismus

2. 4. 2015 / Bohumil Kartous

Jedinečný aprílový žert se povedl britskému deníku The Guardian, když včera, ve velmi realisticky a do detailu propracovaném textu informoval, že Jeremy Clarkson, moderátor pořadu Top Gear, který byl nedávno vyhozen BBC za napadení produkčního kvůli tomu, že mu nezajistil teplou večeři, bude ambasadorem snížení průmyslových emisí, lidských práv a feminismu.

Text elegantně  vystavuje arogantní a omezenou celebritu do velmi kosmického světla. Clarkson moderoval televizní pořad, který svou podstatou a pojetím pomíjí jakékoliv souvislosti, které automobilová (a v širším kontextu průmyslová výroba vůbec) má. 

Aby upozornil na prostoduchost pořadu, vkládá autor (skrytý pod nickem) Clarksonovi do úst větu „Top Gear byla divoká jízda pro obyčejného chlápka, jako jsem já“. Text také vynikajícím způsobem paroduje Clarksonovu metaforickou mluvu, v níž se celý jeho adolescentní svět omezuje na automobilismus. „Bylo to, jako když dupnete na brzdy na dálnici do Damašku,“ říká v textu Clarkson o svém náhlém prozření ve snaze „získat zpět důvěru britské veřejnosti“. 

„Bylo to jako pit stop. V jednu chvíli jsem uháněl v Porsche Cayman S k Temné straně měsíce. V následujícím okamžiku jsem seděl v zatraceném Priusu  a bzučel si to směrem ke Keane,“ říká domnělý Clarkson v narážce na britskou hudební scénu (Dark Side of the Moon je deska od Pink Floyd, Keane je současná britská "soft"  rocková kapela). „Kdybyste mi před měsícem řekli, že se připojím k objímačům stromů v jejich ručně pletených šatičkách, asi bych vám dal pěstí,“ pokračuje aprílový Clarkson.

Text dále mystifikuje, že Clarkson se rozhodl „jít do sebe“ a podporovat kampaň Guardianu, jejímž cílem je vyzvat světové podnikatele, aby neinvestovali do aktivit spojených s fosilními palivy a aby se případných akvizic v této oblasti zbavili. Vedle toho se vyznává z potřeby pomáhat v oblasti lidských práv a v podpoře feminismu.

Je velkým nedostatkem, že na české mediální scéně, včetně tzv. nových médií, chybí výraznější intelektuální potenciál, který by uměl takto delikátním způsobem korigovat diskurz ovlivňovaný ponejvíce právě takovými "obyčejnými chlápky", jako je Clarkson. Česká mediální scéna je s nimi naopak ve vysoce konsensuálním vztahu, což dobře ilustruje existence tzv. pražské kavárny, v níž se symbioticky doplňuje intelektuální scéna, média a showbusiness, aniž by bylo často zřetelné, kdo je kdo.

Posledním příkladem byla spojená fronta mediálně frekventovaných obličejů, která se sjednotila na názoru, že je třeba vyjadřovat zcela nekritický postoj k průjezdu amerického vojenského konvoje a zároveň symbolicky popravit onoho v podstatě neexistujícího nepřítele, reprezentovaného převážně lidmi, kteří svou celkovou společenskou nespokojenost projevují prostě a jednoduše vždy, je-li k tomu příležitost.

V tomto prostředí je pak velmi těžké vytvořit skutečnou názorovou pluralitu, jež by měla poněkud hlubší kořeny než jen povrchní a iracionální animozita, na které současný diskurz stojí.

0
Vytisknout
2996

Diskuse

Obsah vydání | 7. 4. 2015