Srovnejte, jak se diskutuje v Británii a v Česku:

Jaká jsou hlavní témata nadcházejících britských všeobecných voleb

3. 4. 2015

V britské komerční televizi ITV se ve čtvrtek večer před všeobecnými volbami, které se budou konat 7. května, konala velká televizní debata šéfů všech sedmi britských politických stran, konzervativců, labouristů, liberálních demokratů, euroskeptické polofašistické strany UKIP, skotských nacionalistů, zelených a welšských nacionalistů. Podle jednoho průzkumu veřejného mínění "zvítězila" v debatě šéfka skotských nacionalistů Nicola Sturgeon, která působila, inteligentně, autenticky, rozumně a silně. Podle listu Guardian její středolevicové názory určitě oslovily aspoň čtenářskou obec tohoto deníku, v Anglii jako celek je to však složitější, přestože ve Skotsku má Sturgeonová a její strana skotských nacionalistů rekordní podporu, takže v celé Velké Británii se skotští nacionalisté umisťují jako strana s podporou až 6 procent (Skotů je 5 milionů, Angličanů 55 milionů), přestože samozřejmě Angličané ve volbách pro skotské nacionalisty hlasovat nemohou. Jiné průzkumy veřejného mínění definovaly jako "vítěze" debaty buď konzervativce Camerona, nebo labouristu Milibanda, často také šéfa strany UKIP Nigela Farage.

Británie nemá tradici předvolebních televizních debat a jak se předpokládalo, "diskuse" sedmi osob byla spíš chaotická a nudná.

Přesto však lze shrnout některé hlavní výroky:

1. Šéf liberálních demokratů Nick Clegg poukázal na to, že všichni vědí, že navzdory většinovému systému, který normálně preferuje vítězství jedné strany, žádná jediná strana v nadcházejících britských volbách nezvítězí a bude nutno zase vytvořit koalici několika stran.

2. Británie dál stojí před nutností snížit rozpočtový deficit, protože konzervativcům se to navzdory jejich ujišťování během pěti let jejich vlády prostřednictvím škrtů v podstatě vůbec nepodařilo. Konzervativec Cameron plánuje seškrtat veškeré vládní výdaje o 10 procent. Farage chce zrušit zahraniční rozvojovou pomoc a požaduje, aby Británie odešla z Evropské unie, čímž se ušetří 10 miliard liber ročně příspěvku do fondů EU. Zrušena by podle Farage měla být i tzv. Barnetova formule, která podle něho neférově dotuje Skotsko (Farageovi se zejména nelíbilo, že Skoti neplatí nic za lékařské recepty v lékárně, kdežto Angličané musejí platit až 8 liber, cca 320 Kč! za každou položku na receptu). Sturgeonová zdůraznila: "Hospodářská politika nemůže být sama o sobě vlastním cílem. Musí být prostředkem k zlepšení života lidí. Státní výdaje by měly mírně růst. To povede k poklesu deficitu."

3. Významným tématem nadcházejících britských všeobecných voleb je britské státní zdravotnictví, které má stejnou strukturu jako někdejší československé zdravotnictví za socialismu, které vzniklo ještě před rokem 1948 právě podle britského vzoru. Sturgeonová: Zdravotnictví je nejcennější veřejná služba, jakou máme. Nemělo by fungovat pro zisk a skotští poslanci v londýnském parlamentu (budou tam zřejmě jazýčkem na rozvaze moci, pozn. red.) zamezí jakýmkoliv snahám o jeho privatizaci. Cameron: Státní zdravotnictví je nejdůležitější národní institucí, jakou máme. Mému synu Ivanovi (Cameron měl těžce invalidního syna, který posléze zemřel) se dostalo neuvěřitelně dokonalé péče. Silné zdravotnictví potřebuje ale silnou ekonomiku.

Nigel Farage konstatoval, že prý 60 procent osob, které britské státní zdravotnictví léčí na AIDS, jsou imigranti. Každá ta léčba stojí 25 000 liber ročně na osobu. Sturgeonová: "Je něco, za co podle vás nemohou cizinci?" Tento Farageův výrok se stal nejkontroverznějším výrokem celé televizní diskuse. Leanne Wood, za welšské nacionalisty: "Tato rétorika vyvolávající strach je nebezpečná. Je nebezpečná, rozděluje komunitu a stigmatizuje lidi, kteří jsou nemocní. Měl byste se stydět." Sturgeonová: "Když u někoho diagnostikují strašlivou nemoc, mým instinktem je považovat je za lidskou bytost a ne zkoumat, z jaké země pocházejí." Šéf labouristů Ed Miliband později na Twitteru: "Chci říci, že výrok Nigela Farage o britském zdravotnictví a HIV byl odporný. Měl by se stydět. To, že se nestydí, vypovídá o něm strašně moc."

3. Farage a strana UKIP vnutila na britskou politickou scénu téma imigrace. Hovoří o něm nyní všechny strany: Šéf labouristů Ed Miliband: "Není zaujaté mít starosti ohledně imigrace. Imigranti nebudou dva roky dostávat žádnou sociální pomoc a zakážeme, aby se jim platily nižší platy než místním lidem. Pokud chcete volit stranu, která odřízne Británii od světa, tak to není strana moje." Welšská nacionalistka Woodová: "Finanční krizi způsobili bankéři, ne imigranti. Nejsilnější odpor vůči imigrantům je v oblastech, kde skoro žádní imigranti nežijí, ale jsou to oblasti chudé. Debata o imigraci nic neřeší." Sturgeonová: "Řešením je investovat víc do stavby příbytků, do služeb a do slušné minimální mzdy. Názory anglických stran jsou motivovány strachem ze strany UKIP, nikoliv racionální debatou. Z přistěhovalců z EU jsou většinou studenti." Farage: "Nevyřešíme nic, dokud zůstane Británie v Evropské unii. Máme naprosto otevřené dveře pro lidi z 10 bývalých komunistických zemí a pro eurozónu. Musíme každých sedm minut stavět nový dům pro přistěhovalce." Šéfka strany Zelených Benettová: "Britská vláda vpustila do země jen 143 uprchlíků ze Sýrie. Proč nesdílíme tento problém férově s ostatními zeměmi?"

Šéfky skotských a welšských nacionalistů požadují ujištění, že pokud by londýnská vláda uspořádala referendum o odchodu Británie z EU, muselo by se konat samostatné referendum i ve Skotsku a ve Walesu. Skotsko a Wales totiž nechce, aby je Anglie vyčlenila z EU proti jejich vůli. Reakci na tento požadavek nedostaly.

4. Co budou politické strany dělat pro mladé lidi: Miliband: "Snížíme nynější univerzitní školné z 9000 liber ročně na 6000. Zakážeme kontrakty s nulovým počtem pracovních hodin. Do roku 2020 vybudujeme 200 000 nových bytů. Mladí lidé jsou okrádáni tím, že si nemohou dovolit hypotéky a musejí platit horentní činže v soukromém sektoru. Cameron: Musíme dál vytvářet solidní pracovní příležitosti. Benettová ze Strany zelených: Vzdělání by mělo být financováno z progresivních daní. Studenti vycházejí z univerzit s dluhem 44 000 liber. 77 procent z nich to nikdy nesplatí. Skotská nacionalistka Sturgeonová: "Ve Skotsku se neplatí univerzitní školné. Nebyla bych tady, kdybych bývala neměla přístup k vysokoškolskému vzdělání zadarmo. Je ostudné, že politikové, kteří vystudovali zadarmo, tuto možnost odebrali jiným."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3336

Diskuse

Obsah vydání | 7. 4. 2015