Proč mohou být fakta nepříjemná

5. 4. 2015

Samozřejmě, že velmi obtížné zpochybnit úspěšně něčí názor, když je založen na tom, co se ten člověk naučil a co zažil.

Níže citovaný článek Alana Rutherforda se týká vědeckých faktů - myslíme si, že je výstižný i pokud jde o zoufale nedostatečné vnímání faktů a jejich zkreslování na základě osobních předsudků na české i mezinárodní politické scéně. Stereotypy vzniklé na základě falešné osobní zkušenosti mohou být problém, ve vědě i v politice. No, posuďte sami (JČ):

Skutečnosti nejsou takové, jakými se zdají. Skoro všechno ve vesmíru - od nepředstavitelně malých věcí až k věcem kosmologickým - nejsou takové, jaké se nám jeví a naše vnímání je beznadějně omezené. To, že Země obíhá kolem Slunce, je přijímáno po kratší dobu, než jaká byla doba, kdy to nebylo přijímáno. Vědomí, že veškerý život je vystavěn z buněk, je méně než dvě století staré, a skutečnost, že veškerý život je zakódován v DNA, víme pouze padesát let. Když Darwin přišel s myšlenkou, že evoluce je založená na přirozeném výběru, jeho loajální stoupenec T.H. Huxley vykřikl: "Je to neuvěřitelně pitomé, že mě to nenapadlo!"

Avšak evoluce není zjevná všem a vyžadovalo to myšlení a experienty a tvrrdošíjnou argumentaci, než jsme objevili pravdu. Skutečná struktura vesmíru - atomová, subatomová i kvantová - byla skryta naším očím po naprostou většinu času na této planetě.

My lidé opravdu nedokážeme vnímat objektivní skutečnost. Přistupujeme k ní s předem utvořenými představami a předsudky. Vůbec neumíme pracovat s logikou a vidíme vzorce ve věcech, v nichž nejsou, a ignorujeme vývoj, k němuž dochází. Připisujeme příčinu a vývoj náhodě a shodám okolností a obviňujeme nevinné jako kořen veškerého zla. Používáme výrazu "zdravý rozum" jako obdivu hodnou vlastnost ke zkoumání světa kolem nás.

Pokud tohle všechno zní misantropicky, není tomu tak. Slepá evoluce bez konkrétního směru vývoje nám poskytla odvahu i nástroje k tomu mračit se nad tím, co vidíme, a ptát se, zda tomu tak opravdu je. Věda je docela opakem "zdravého rozumu".

Zdravý rozum nás neustále podvádí: horizont nám sděluje, že je Země placka, zdá se, že je lidem líp, když si berou homeopatické pilulky, pavouci jsou nebezpeční a když mrzne, zesměšňuje to globální oteplování. Samozřejmě, že velmi obtížné zpochybnit úspěšně něčí názor, když je založen na tom, co se ten člověk naučil a co zažil. Ale od toho je právě věda. Účelem vědy je odstranit ze skutečnosti lidské chyby, odložit zaujatost, kterou s sebou všude taháme. Naše smysly a naše psychologie vnímají svět velmi zvláštním způsobem, v jehož důsledku je komicky jednoduché nás splést. Avšak velkou schopností vědy je to, že dokáže poznat lidskou omylnost, která ochromuje naše vnímání světa. Vědecká metoda se snaží odstranit tyto slabosti.

Proto by nás měli učit vědeckému přístupu co nejdříve v dětství. Je nutné, aby se ve školách učila fakta, a aby se také vyučovalo o historii těchto objevů. Musíme ale předat příštím generacím i nástroje, které dokáží zpochybňovat naše omezené vnímání - vědu jako způsob vědění. Často se říká, že děti se rodí jako vědci, že jejich zvědavost je vrozená a že jak dospívají, o ni přicházejí. Je pravda, že děti jsou neposkvrněné břemeny života.

Avšak děti nejsou vědci. Jako je tomu se vším, všechno, co má hodnotu, je důsledkem úsilí, nic nedostáváme zadarmo. Věda je určitým způsobem myšlení, není ochromována, ale umožňována pochybnostmi, a tento přístup pochází od vyučování. Někde v Británii dnes žije osmiletá holčička, které změní svět a dostane za to Nobelovu cenu. Způsobí, že lidi budou zdravější, nebo uvidí nové hvězdy, nebo prostě jen lidem objeví něco zázračného. Ale bude to proto, že ji její rodiče a učitelé naučili, aby se nespokojoval s tím, jak věci vypadají, a poskytli jí nástroje ke kritickému myšlení a k tomu, aby donutila vesmír odhalit svou pravou podstatu.

Rozhodl jsem se napsat tento článek poté, co jsem do listu Guardian napsal před několika týdny článek o tom, že biologicky vzato, rasa neexistuje, a to vyvolalo zuřivost (a velké množství nešarmantních rasových útoků). Většinou lidi psali, že "rasa zcela zjevně existuje, protože lidi vypadají různě a ty rozdíly odpovídají tradiční definici rasy - černoši, běloši, Asijci".

Moderní genetika odhalila obrovské množství informací o lidských bytostech, které byly v minulosti zastřené anebo nedešifrovatelné. Jednou z těchto informací je skutečnost, že určité genetické charakteristiky volně korelují s velkými kontinenty, zejména, pokud jsou ohraničeny oceány. Avšak to nejsou exkluzivní ani podstatné charakteristické rysy, použitelné pro výraz "rasa". Minulý měsíc v časopise Nature byla genetika použita k zpochybnění, k podpoře a v některých případech k odmítnutí historie britského národa. Studie zaznamenala, co byly hlavní imigrační vlny do Británie z evropského kontinentu do 10. století podle toho, jak je to skryto v jemných stínech těchto přistěhovalců v naší DNA. Simon Jenkins vyjádřil názor, že některé tyto závěry jsou "prostě nepřesvědčivé", protože studie byla založena na algoritmech a nikoliv na archeologii.

Avšak algoritmy, které používají vědci, neexistují pro legraci. Odhalují struktury, které by jinak byly neviditelné. Ano, vědecké techniky se běžně používají u aktuálních hmotných artefaktů k odhalování toho, co je skryto. Mohu říci s naprostým sebevědomím, že budeme nacházet stále další a další věci, o nichž budeme mít pocit, že jsou nepravdivé, nepřesvědčivé či nepříjemné. Je zjevně načase srovnat se s nejistotou, nepohodlím a s novými, nepříjemnými věcmi.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
11136

Diskuse

Obsah vydání | 8. 4. 2015