Na zničeném doněckém letišti

17. 2. 2015



Moderátor Jon Snow: Byla to opravdu pozoruhodná budova. Hypermoderní letiště, kde přistál anglický fotbalový tým účastnící se evropského fotbalového mistrovstí před pouhými třemi lety. Dnes je letiště v Doněcku strašlivá ruina, zničená dlouhými měsíci bojů mezi ukrajinskými jednotkami a vzbouřenci. Náš hlavní reportér Alex Thomson patřil ke skupince novinářů, které vzali vzbouřenečtí vojáci na toto letiště. Zároveň v oblasti pokračovala intenzivní dělostřelecká palba, při níž obě strany obviňovaly stranu druhou z porušení příměří, které mělo začít v sobotu v noci. Kyjev informoval, že zaznamenal 112 útoků, zatímco vzbouřenci tvrdili, že vládní zbraně se znovu zaměřily proti letišti. Alex Thomson s námi hovoří z Doněcku:

Alex Thomson: Není pochyb o tom, Jone, že o letiště v Doněcku se už dlouho intenzivně bojuje. Toto jsme dnes natočili v oblasti kolem Debalceva. Vzbouřenci prostě tvrdí, Debalcevo není součástí dohody o příměří, to je naše město, my ho dobudeme bez ohledu na cokoliv, Ukrajinci říkají, kdepak, je to absolutně součástí dohody z Minsku a my se nehneme. Násilí tam pokračuje a bude pokračovat. To vědí všichni.

Tady v Doněcku nás vzali, abychom se podívali, co zbylo z letiště, a moc toho nezbylo. O letiště se bojuje už měsíce a musím vám říci, že podstatou této reportáže je, že jsme filmovali mrtvé vojáky, někteří diváci to mohou považovat za znepokojující a nemusejí se na to chtít dívat.

"Pojeďte s námi na letiště," řekl vzbouřenci. "Něco uvidíte." Propagandistický výlet s posláním. Ukrajinci stále ještě střílejí na letiště, bez ohledu na příměří. Z budovy za námi vychází kouř, to je pravda, ale je to opravdu ostřelování z ukrajinské strany, anebo jsou to propagandistické výbuchy od vzbouřenců pro média?

Tohle je naprosté pyrrhické vítězství. Krev, smrt, zkáza, boje o letiště, které už neexistuje.

Odjezdová hala.

Letištní hotel.

Upravené stromy před příjezdovou halou.

Celý den přicházely zprávy o porušování příměří až na jihu u Mariupolu po celé oblasti až sem k Debalcevu, kde Reuters informoval, že proruské síly útočí na město s obrovskou silou. Ale na letišti je zpráva od armády jednoduchá:

Eduard Basurin: No, my vždycky říkáme, že jsme na dnešní příměří připraveni. My jenom opětujeme palbu, když jsou ohroženi civilisté nebo naše armáda. Když jsou to jen provokace, neopětujeme palbu.

Alex Thomson: Vzbouřenci nás přesunuli do tohoto místa na letišti Doněck. Říkají, že nám chtějí něco ukázat, ale zatím k tomu nedošlo. Musíme se zastavovat, protože tady dnes dopoledne probíhá dělostřelecká palba.

A tohle chtěli, aby svět viděl. Mrtvoly. Ukrajinští vojáci, tvrdí. Svázané ruce na zápěstí elektrickým kabelem. Byli sem přivezeni poté, co byli usmrceni jinde, bylo nám později řečeno.

Bylo nejasné, kde byli původně usmrceni a proč mají svázané ruce na zápěstí a zda k tomu došlo před smrtí nebo po smrti. Otázky spíš pro patologa než pro novináře.

Takže jak tohle všechno ničení skončí? Jak se mohou realizovat jednotlivé kroky dohody z Minsku? Proces, kdy by obě strany měly stáhnout své těžké zbraně? No, zdejší vojáci odpovědli tak, jak to bylo předpověditelné.

Eduard Basurin: Jestliže Ukrajinci dodrží svou stranu dohody, za 48 hodin stáhneme své těžké zbraně.

Reportérka: Už se to stalo?

Basurin: No, slyšíte ty výbuchy?

Alex Thomson: Jako pořád v této válce, to, co vidíte, závisí na tom, kde stojíte. Nestřílely tyto proruské jednotky z žádných těžkých zbraní, zatímco jsme byli u nich? Žádné příměří ve smyslu toho slova se však nedodržovalo.

0
Vytisknout
3960

Diskuse

Obsah vydání | 19. 2. 2015