Co znamenají volební výsledky v ČR?

12. 10. 2014 / Jan Čulík

Přijde mi, že čeští voliči tentokrát hlasovali obzvlášť racionálně. Dali, zdá se mi, tentokrát velmi výrazně kandidátům najevo, že budou hlasovat podle výsledků jejich práce. Ideologickou a reklamní manipulaci veskrze odmítli.

Dále sílí nespokojenost s (bývalými) establishmentovými stranami, především na takzvané pravici, což se prokazuje propadem hlasů ve volbách do obecních zastupitelstev u ODS a TOP 09, ale do určité míry i u ČSSD, což dokazuje pokles počtu jejích zastupitelů. Je to varováním, že tam, kde se v ČSSD bude projevovat nekompetentnost a korupce, ji voliči potrestají stejně jako zdiskreditované "pravicové" strany. V sobotu jsem hovořil s kýmsi z menšího středočeského města, kdo konstatoval, že nemůže hlasovat pro tamějšího kandidáta ČSSD do Senátu, protože je to místně známý mafián. A skutečně: kandidát prohrál na celé čáře.

Dost podstatnou míru společenské deziluze nejen s establishmentovými stranami, ale i s celým politickým procesem, naznačuje relativně malá volební účast, jenže ta taková u komunálních a seátních voleb bohužel bývá.

Velmi významné a povzbuzující je posílení počtu vítězných nezávislých kandidátů. Mám pocit, že v Česku nejvíce funguje právě demokracie na místní úrovni a voliči právem odměňují místní aktivisty, které dobře znají a o nichž vědí, že pro obec odvedou dobrou práci.

Odměňují také vzbouřence a recesisty, jak se to ukázalo při úspěchu Hnutí Brno. Brněnský představitel ČSSD Onderka dojel zřejmě na to, že se s Hnutím Brno arogantně a mocensky hádal, ukazuje se, že voliči nemají rádi mocenskou pýchu. Vědí, že v demokracii mohou odvolit každého. V Praze přestalo fungovat magické simulakrum Karla Schwarzenberga a zdiskreditovaní politikové jako Miloslav Kalousek či Martin Bursík, kteří založili svou kampaň na ideologických výkřicích, prokázali, že to už také nefunguje. Voliči odmění racionalitu, pokornou práci a pragmatismus.

V tomto ohledu je pozoruhodné, že raketovému posílení hnutí Ano vůbec nebránila diskreditační obvinění, že prý byl šéf hnutí Andrej Babiš u Stb. Zdá se, že ideologická diskreditace oponentů už opravdu nefunguje. Podpora oligarchova hnutí Ano je sporná především kvůli střetu zájmů: Babiš vystupuje nyní jako politik, zároveň je mocným podnikatelem i vlivným majitelem důležitých médií. Jenže voličům ani toto zřejmě nevadí: Oceňují Babišův pragmatismus a jeho zjevnou jinakost, ve srovnání s někdejšími stranami ODS a TOP 09. ANO se zřejmě stává nosnou alternativou pro pravicové voliče v Česku, kteří by nikdy nehlasovali pro ČSSD či KSČM. Zajímavé je, že těmto voličům už nevadí, že Babiš byl údajně u STB, oceňují jeho nynější praxi i jeho podnikatelské schopnosti, o nichž doufají, že je uplatní ve státní správě. Velký růst popularity hnutí ANO je tedy zřejmě součinnosti deziluze z bývalých pravicových establishmentových stran a zároveň stále ještě platného působení Babišova hnutí jako antiestablishmentové alternativy. V tom pro Babiše spočívá nebezpečí, protože je otázkou, jak dlouho na sebe dokáže vázat hlasy nespokojených a kdy se hnutí ANO promění z antiestablishmentového protestu v establishmentovou stranu. Zatím ANO zjevně dál intenzivně působí jako antiestablishmentová strana, protože se mu podařilo sebrat vítr z plachet KSČM.

V letošních komunálních a senátních volbách však voliči zjevně nehlasovali proti současné vládě, které je zjevně ve srovnání s otřesnými excesy předchozí vlády Nečasovy pro většinu voličů stále ještě úlevou. Velmi zajímavá je v této souvislosti silná podpora i pro KDU-ČSL, především na venkově. Je to proto, že si tam představitelé KDU-ČSL vedou dobře, anebo se prostě KDU-ČSL stala útočištěm pro ty místní voliče, kteří nechtějí hlasovat pro levicové strany ani pro oligarchu Babiše, a tak jim zbývá jediná, mírně pravicová, centristická alternativa, totiž KDU-ČSL? Vítězství ČSSD v prvním kole v senátních volbách může být způsobeno tím, jak se vyjádřil Babiš, že voliči hlasují pro ty, kdo už v Senátu jednou sedí, na základě jejich zkušenosti. Na druhé straně je také určitým potvrzením přijatelnosti ČSSD, aspoň v Senátu - zde je zajímavé, že senátní odpadlíci od ČSSD se neprosadili.

0
Vytisknout
9068

Diskuse

Obsah vydání | 14. 10. 2014