Kdy pravice pochopí, že musí opustit ideologické žvásty?
13. 10. 2014 / Boris Cvek
Očekával jsem, že ČSSD bude výrazně poškozena vládou s hnutím ANO, první kolo voleb do Senátu však ukázalo opak. Senátní volby rozhodně nebyly protestem proti Sobotkově vládě. A proč proti ní také protestovat, když pravicová opozice, představovaná TOP09 a ODS, nedokázala představit nějakou důvěryhodnou alternativu? Za hlavní selhání Sobotkovy vlády lze považovat např. podobu zákona o státní službě, která ovšem vznikla právě na nátlak ODS a TOP09, jenž vedl k národní frontě ČSSD-TOP09-ODS-KDU-ANO proti nepřátelům republiky v podobě odborů a protikorupčních organizací.
Je proto výbornou zprávou, že Jiří Dienstbier, spojený s původní podobou zákona o státní službě, v prvním kole senátních voleb výrazně uspěl. Sobotkovi se vůbec nějakým zázračným způsobem podařilo, že sociální demokracie přes svou minulost působí na vládní úrovni celkem důvěryhodně. A nemusí dělat ani nějakou výrazně levicovou politiku. Podle výsledků prvního kola senátních voleb si lidé nepřejí nějaký výrazný posun směrem k levici, jak jde vidět z neúspěchu komunistických kandidátů. Zdá se, že klíčovým požadavkem voličů je v tomto zkorumpovaném a mafiánském státě aspoň nějaká důvěryhodnost ve srovnání s tím, co předvedla a předvádí ODS a TOP09.
Tyto senátní i komunální volby čtu především jako krizi české pravice. Sociální demokracie má zjevně šanci očistit se právě i díky tomu, jak dopadla v komunálních volbách -- vezměme si např. porážku socialistů v levicové baště, jakou je Ostrava. Naopak pravice nepřistoupila na to, že hlavním a nejdůležitějším tématem je důvěryhodnost a snaží se zmást voliče různými ideologickými žvásty typu: bojujte proti stbákům, komunismu, Rusku, přebujelému státu a zapomeňte na to, že žijete ve státě, kde nefunguje právo, kde se rozkrádají obrovské veřejné peníze, kde nelze důvěřovat politikům. Úspěch hnutí ANO v komunálních volbách ve velkých městech je umožněn zejména tím, že pravice nemá důvěryhodnou alternativu k sociální demokracii, přičemž právě ve velkých městech je sociální demokracie často diskreditovaná a snáze porazitelná než na komunální úrovni.
Je otázkou, kdy ODS a TOP09 pochopí, že proti ANO nemohou bojovat ideologickými žvásty. ANO je jejich hlavním nepřítelem nikoli proto, že lidé chtějí posun doleva, ten spor není na pravo-levé škále, ten spor je o důvěryhodnost. Jak ovšem může být miliardářova strana (a jde o miliardáře, který se ke svému majetku dostal v našem systému východního kapitalismu) téměř bez členské základny, strana majitele médií, důvěryhodnější než ODS a TOP09? Ta odpověď je velmi jednoduchá: ODS a TOP09 jsou ještě mnohem méně důvěryhodné. Ostatně jejich kandidáti na pražského primátora jsou oba trestně stíhaní. To by možná i běžný západní volič dal svůj hlas miliardářově straně, když by si měl vybrat mezi ní a stranami, které vystavují své trestně stíhané členy jako kandidáty na primátora hlavního města.
ANO je také produktem toho, že v Česku politika nebývá spuštěna a spojena s bojem občanů za veřejný zájem. Občan hodí hlas do urny, ať to někdo vyřeší za něj, třeba pan Babiš, který přece umí tak úspěšně vést Agrofert. Jenže v politice jde o veřejné peníze a veřejnou kontrolu a hnutí ANO bez této zpětné vazby může být velmi přitažlivé pro různé "podnikatele" a kariéristy, kteří by -- jako v minulosti lidé kolem ODS -- mohli chtít zbohatnout na veřejných penězích. ANO je v mnohých městech zjevně důvěryhodnější než ODS a TOP09, ale nemusí tomu tak být stále. Marketing nestačí, soukromé peníze nestačí, je zapotřebí lidí, jako je pan Čižinský, jehož sdružení PRAHA 7 SOBĚ suverénně vyhrálo komunální volby v Praze 7.
Toto sdružení, jehož výsledek je nejnadějnější signál komunálních voleb, vzniklo nikoli jako projekt miliardáře, který chce spasit veřejný prostor, ale jako projekt veřejnosti, která se postavila za veřejný zájem proti nedůvěryhodným politikům. Tohle je přece politika: veřejná kontrola ve veřejném zájmu. Jedině takto mohou vyrůst smysluplné politické projekty a jedině o takovou základnu se mohou opírat politické strany, které chtějí být důvěryhodné. V Česku se stala politika synonymem pro slovo špína proto, že veřejnost našim politikům slouží a sloužila pouze jako nesvéprávný hňup, který jednou za čas hodí lístky do uren a vykolíkuje tak hřiště, na kterém si politici rozdělí koryta plná veřejných peněz v rámci zcela cynických "dealů". Takoví politikové mají vlastně společný zájem napříč stranami a je velká otázka, zda olomoucké řešení, tedy vytvoření koalice "tradičních stran" proti vítězi voleb, tedy hnutí ANO, nebude veřejností vnímáno jako pokus o pokračování špinavé politiky. Smysluplnou odpovědí na to může být ovšem jenom ten postup, který se osvědčil v Praze 7.
ČSSD na celostátní úrovni jednoznačně získala spoluprací s hnutím ANO. Babiš od začátku podržel Sobotkovo křídlo, které ovšem nemusí být tak silné ve velkých městech. Vazba na ODS a tradiční politiku může být socialistickým politikům v regionech osudná. Např. v Brně překvapivě uspělo podobné sdružení jako PRAHA 7 SOBĚ, které se jmenuje Žít Brno a které je od začátku namířené proti brněnské vládnoucí koalici ČSSD a ODS. Nebylo by vůbec divu, kdyby veřejnost vnímala spojenectví ANO a Žít Brno jako mnohem důvěryhodnější než brněnské socialisty. V té souvislosti, kdy se občané asi konečně probouzejí, může být velmi zajímavé, jak skončí se svou důvěryhodností dnešní jihomoravský hejtman Hašek v příštích krajských volbách. Nikdy bych neřekl, že nástup ANO může spustit očišťování a proměnu ČSSD v důvěryhodnou stranu. Zdá se, že jsem se mýlil.
Diskuse