Opožděná vzpomínka a novoroční přání

31. 12. 2013 / Tomáš Fiala

Dnes, poslední den v roce, jsem cestou po Praze zahlédl plakát s výzvou, abychom vzpomněli 18. prosince výročí úmrtí Václava Havla tím, že budeme celý den nosit výrazně vyhrnuté kalhoty.

Škoda, že jsem to neviděl dříve, možná bych se také připojil. Připadá mi to jako dobrý a přitom neotřelý způsob vzpomínky na tuto naši velmi výraznou osobnost poslední doby.

Ale nemělo by zůstat jenom u této symbolické vzpomínky. Bylo by dobré, kdybychom se zamýšleli častěji nad tím, co nám Václav Havel přinesl dobrého a pozitivního, dále v tom pokračovali a rozvíjeli to. A samozřejmě přemýšleli i o tom, v čem jsme s jeho názory a postoji nesouhlasili či je dokonce odmítali. A hledali cesty, jak by to mohlo být jinak a lépe a především, co pro to my sami můžeme udělat.

Často mne napadá, že až příliš často spoléháme na velké osobnosti a věříme, že vyřeší všechny problémy za nás. Zprvu je až nekriticky obdivujeme, fandíme jim, ale když později neprobíhá vše podle našich představ, hledáme vinu opět především u těch, co nás vedli a z dříve obdivovaných se stávají zatracovaní.

Snad nejznámějším heslem Václava Havla bylo: Pravda a lásky zvítězí nad lží a nenávistí. Postupem času se však toto heslo stalo otřepanou až zesměšňovanou frází, dokonce se některým lidem začalo posměšně říkat "pravdoláskaři".

Co k tomu vedlo? Nevím. Odmítáme pravdu a lásku? To asi ne. Spíše jsem stále častěji cítili rozčarování a zklamání, že v řadě případů pravda a láska nevítězila. Ale jestliže jsme v té době také občas (či často) lhali a nenáviděli (z pohodlnosti, z prospěchářství, ze strachu), čemu se pak divíme? To jsme čekali, že pravda a láska zvítězí sama od sebe?

Jan Werich kdysi řekl: "Bitva s lidskou hloupostí se nedá vyhrát. Ale nesmí se z té bitvy také utéct. Protože to by blbost zaplavila svět". Považuji to za realistickou protiváhu předchozího hesla. Nemít přehnaná očekávání, ale přitom se osobně trvale angažovat, i když výsledek se hned nemusí dostavit.

Proto mne na konci roku napadá jedno přání.

Buďme v tom novém roce všichni pravdivější a laskavější. Samozřejmě to není zárukou, že pravda a láska vždy a všude zvítězí. Ale rozhodně by pak bylo kolem nás, u nás i v nás o něco méně lži a nenávisti a o něco více pravdy a lásky.

0
Vytisknout
1443

Diskuse

Obsah vydání | 31. 12. 2013