Ano a většinový systém

29. 12. 2013 / Boris Cvek

Už někdy v roce 2004 jsem napsal do Respektu názorový článek o tom, že by naší zemi velmi prospělo střídání se u moci dvou velkých stran, a tedy většinový volební systém. Od té doby jsem stále přesvědčen, že nám škodí slabé vlády, nejasná vládní odpovědnost uvnitř koaličních vlád a vůbec nečitelnost politiky. Ta je způsobena v poslední době zejména nástupem stran bez široké členské základny a tradiční ideové orientace, jako byly Věci veřejné nebo jako je ANO. Proto mne děsí, když ANO mluví o zavedení většinového volebního systému. Cituji paní Jourovou:

"Nechali jsme si přepočítat výsledky letošních předčasných voleb na většinový systém s dvoumandátovými obvody. V něm by hnutí ANO získalo 74 a ČSSD 79 křesel. Pro sestavení vládní koalice bychom nepotřebovali žádnou třetí stranu, což by určitě přineslo větší stabilitu než současné poměry ve sněmovně. Mám na stole analýzu a z ní vyplývají jednoznačné výhody většinového systému pro stabilitu vlád."

Zdroj: ZDE

Především bych čekal jako plod většinového systému, že bude vládnout jedna strana nebo aspoň koalice politicky stejně orientovaných stran. Koalice ČSSD s hnutím, jehož předseda prohlašuje, že účastí ve vládě s ČSSD zabrání vládě levice, mi přijde poněkud nečitelná. Střídání ODS a ČSSD u moci mohlo vést k větší čitelnosti, zodpovědnosti a stabilitě, to jistě, ty strany se v soutěži o voliče mohly vyvíjet, jenže voliči je -- zejména ODS -- volili i bez jakéhokoli vývoje a ODS byla potrestána až teď, v roce 2013, tedy 16 let po aféře s financováním, kdy měla padnout na dno. Možná tehdy byla šance na její obrodu. Jenže 16 let je prostě spousta času. Všechno je jinak a na pravici stojí jako hegemon hnutí ANO.

Pokud by ANO uvažovalo o většinovém volebním systému na bázi střídání pravice a levice, zdálo by se mi to pochopitelné, ale ono chce právě vládnout s ČSSD. Ale zejména: jak může ANO ještě vůbec před vstupem do vlády a dokončením svého politického mandátu už mluvit o změně volebního systému? Právě prosazení se Věcí veřejných a nyní hnutí ANO posouvá naši politiku do nového prostoru, který se musí teprve nějak sám ukázat ve své podstatě. Dopadne ANO během svého vládního angažmá jako Věci veřejné? Jak si poradí s touto novou konkurencí tradiční pravice? A hlavně: jak na tom bude ČSSD po dvou třech letech vlády s hnutím ANO?

Ti, kdo volili ANO, čekají zřejmě skutečně nějakou výraznou změnu a budou podle mého názoru nejvíce náchylní ke zklamání a nejvíce ochotni změnit své volební preference, pokud ANO jejich očekávání nesplní. Debata o změně volebního systému dnes je pseudoproblém, který má zřejmě nastrčit veřejné pozornosti údajného možného viníka bezobsažnosti Sobotkovy koalice. Problém této koalice ale není v malých lidovcích, které by případný většinový systém, uplatněný ve sněmovních volbách 2013, vytěsnil z vlády, nýbrž v tom, že koalice má být tvořena dvěma stejně silnými stranami, z nichž jedna je tradiční levicová, zatímco druhá je její naprostý opak (nevyhraněná, netradiční, nečitelná, chystající se vládnout s ČSSD a zároveň s cílem "zabránit vládě levice").

ANO musí nejprve veřejnosti ukázat v tomto volebním období, co je vlastně zač a zda má potenciál přežít nepopularitu vládnutí a svůj vlastní obraz jako strany, "která udělá pořádek". Je dost možné, že jakákoli případná změna volebního systému se už hnutí ANO nebude týkat, pokud to se ovšem nepřemění na konci volebního období v nějakou novou stranu, která povstane na tomtéž kapitálovém základě jen s jiným jménem a trochu jinými tvářemi.

Dříve jsme byli svědky toho, že nové strany byly proti většinovému systému, který by je jednoznačně poslal do politické bezvýznamnosti vedle gigantů ČSSD a ODS. Dnes o většinovém systému mluví nová strana pár týdnů poté, co se poprvé dostala do Sněmovny, a přímo zmiňuje příznivý dopad většinového systému pro své vládní angažmá, kterého se ještě donedávna zříkala.

Kromě toho chce hnutí ANO jako druhá nejsilnější strana vládnout s první nejsilnější stranou, jako pravicová strana se stranou levicovou, což je také poněkud zvláštní pojetí většinového systému (jako kdyby v Británii vládli labouristé a konzervativci nebo v USA republikáni s demokraty nebo ve Francii neogaullisté se socialisty -- velká koalice v Německu je naopak důsledek poměrného systému, navíc je to koalice dvou tradičních stran se zkušenými politiky a navíc taková CDU-CSU je např. v daňové oblasti, ale i v obecné představě o fungování státu, výrazně levicovější než ANO).

Většinový systém ve sněmovních volbách 2013 by měl smysl, pokud by jasně rozdělil pravici a levici a umožnil levicovou vládu ČSSD a KSČM po sedmi letech vlády pravice. S nástupem hnutí ANO je ale všechno jinak a nějakou představu o fungování volebního systému si můžeme udělat až na konci tohoto volebního období, kdy uvidíme, co nová situace se sněmovními politickými stranami teprve udělá.

0
Vytisknout
4948

Diskuse

Obsah vydání | 2. 1. 2014