Hrozí třetí světová válka mezi Čínou a USA o Japonsko?

2. 1. 2014

Všeobecně řečeno, japonští státní úředníci většinou nepřehánějí. Když tedy vysoký vládní úředník v Tokiu srovnal off the record nynější situaci ve východní Asii s Evropou ve třicátých letech dvacátého století, kdy byla ohrožena nacismem, začalo být načase si toho všímat, píše v deníku Guardian Simon Tisdall..

"Napětí v této části světa je nesmírně silné," řekl tento činitel. "Bezpečnostní postavení je velmi vážné. Prodávají se sem z Ruska, z USA a z Evropy obrovské množství zbraní. Čínské výdaje na obranu rostou každoročně od roku 1989 o víc než deset procent. Peking není odpovědný partner. Vliv USA v regionu slábne."

Nepřátelství mezi Japonskem a Čínou má dlouhou historii a v moderní době je jeho zdrojem japonská invaze do Mandžuska r. 1931. Po porážce Japonska r. 1945 a po přijetí pacifistické ústavy se stalo Japonsko stoprocentně závislé na USA ve věci své obrany.

Neuvěřitelně rychlý hospodářský růst Číny za poslední desetiletí vedl k tomu, že se na velvyslanectvích v regionu už nehovoří o tom, jak Čínu zastavit, ale jak a kde jí ustoupit.

Je typické, že japonské oficiální varování přišlo několik dní předtím, že Čína neočekávaně vyhlásila novou obrannou vojenskou zónu ve Východočínském moři nad ostrovy Senkaku (Číňané jim říkají Diaoyu), které jsou japonské, ale nárokuje si je Čína. Pokus o vyjednávání amerického viceprezidenta Joe Bidena problém nevyřešil: sud prachu doutná a nikdo se mu nevěnuje.

Zatím nikdo otevřeně o třetí světové válce nehovoří. Ale sílí povědomí, že sémě možného budoucího konfliktu supervelmocí leží kolem ostrovům skal a pobřežních pásů a v přeplněných námořních cestách a vzdušném prostoru mimo historické hranice Číny, které si Čína se svým rostoucím politickým vlivem a rostoucí vojenskou mocí stále razantněji nárokuje.

V oblasti neexistuje regionální bezpečnostní organizace ani horká linka mezi Pekingem a Tokiem. Trvalá je hrozba jadernými zbraněmi vybaveného severokorejského režimu, který podporuje Čína.

Stejně jako to bylo se všemi impérii v minulosti, jak moc Číny roste, její moc nutně požírá nejbližší sousedy, časem i celé regiony a kontinenty. Peking zřejmě usiluje o ovládnutí celého Tichomoří. K tomu musí z oblasti vyhnat Spojené státy. Tento konflikt musí teprve proběhnout. Ale začíná teď, proto se začíná šeptat o válce.

Tři muži drží klíč k tomu, co se může odehrát r. 2014. Jedním z nich je Xi Jinping, nejvýznamnější šéf Čínské komunistické strany a Lidově osvobozenecké armády, který nahradil loni v březnu Hu Jintaoa jako čínský prezident. Xi už nemluví jako Hu o velkomyslném, mírovém vzestupu Číny, ale šíří daleko tvrdší, nacionalističtější signály. Zdůrazňuje hrdost na Čínu doma a prosazování čínských nároků na mezinárodní scéně "nepotlačitelnou vůlí".

Růst Xiho moci má obdobu ve vzrůstu vlivu obdobně tvrdohlavého japonského premiéra Shinza Abeo, který má vlastní agendu, jak si poradit s Čínou. Američtí spojenci Japonska z toho mají úzkostné záchvaty.

Abe je otevřený nacionalista a tvrdí, že je načase, aby Japonsko zrušilo své pacifistické zákonodárství, uznalo, že čelí mnoha hrozbám své bezpečnosti, a začalo důrazně bránit své zájmy a hodnoty. Proto Abe zvýšil vojenské výdaje Japonska, vytvořil novou Radu národní bezpečnosti, posílil aliance se zeměmi, jako jsou Filipíny, a plánuje nakoupit nejmodernější americké zbraně.

"Japonsko je znovu na scéně," prohlásil Abe během loňské návštěvy ve Washingtonu. Proto a z dalších důvodů odmítl Xi se s ním setkat, stejně jako jihokorejský prezident. Oficiální média odsuzují Abeho jako revizionistu a militaristu.

Třetím klíčovým hráčem v tomto rozvíjejícím se dramatu je Barack Obama, který má větší děla a více lodí a letaadel, než Japonsko i Čína. Americká vláda dobře ví, že válka ve východní Asii by byla pro všechny strany katastrofou, počínaje záporným dopadem na mezinárodní obchod, finance a americkou zadluženost.

Avšak Obama si je vědom, že americký vliv v regionu slábne a že nejmenší jiskra může vyvolat válečný konflikt. Proto změnil svůj přístup. Dal angažmá ve východní Asii prioritu v americké zahraniční politice - cílem je omezit ambice čínskéo námořnictva v Tichomoří i další znepokojující mocenské projevy Číny.

Zatím není jasné, jak vážně to Obama myslí s čínskou hrozbou a zda by přišly Spojené státy Japonsku na pomoc, kdyby konflikt ohledně ostrovu Senkaku vedl k horké válce. Možná se to ujasní během roku 2014.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
17788

Diskuse

Obsah vydání | 3. 1. 2014