hejtman Michal Hašek

Na prdeli dřepící poslanec...

30. 7. 2013 / Štěpán Kotrba

V níže uvedeném příspěvku argumentuje Štěpán Kotrba, že "poslanci nemusejí být trvale přítomni ve sněmovně". Britské listy se distancují od Kotrbových osobních urážek a útoků na Kamila Gregora ze sdružení KohoVolit. Strašení "lobbistickými penězi od Sorose" je nesmysl. Kotrba nechápe, že financování neznamená v západním kontextu závislost. Jak známo, Gyorgy Soros je ostrým kritikem politiky americké vlády i současné západoevropské politiky nesmyslných škrtů. Upozorňujeme také, že nedávno charakterizoval Štěpán Kotrba sdružení KohoVolit jako "odborníky", nyní je označuje za "amatérskou lobbistickou organizaci". Nemohou být obojím. │

Reakce na vložené stanovisko JČ: Jako profesionální jsem hodnotil výkon matematika Michala Škopa v případě analýzy manipulujících sociologických průzkumů ČT a ČRo před komunálními volbami. Tehdy Škop zveřejnil metodiku, podle které postupoval a věnoval se datům. Suše. Střízlivě. Nyní jeho kolega dělá populistickou politiku jako lobbistickou agendu na základě zmatených a realitě neodpovídajících předpokladů. Bulvárně. A to je rozdíl. Zásadní. Rozdíl mezi profesionalitou a neprofesionalitou. │ŠOK.

Hádka mezi poslancem ČSSD Haškem, obviněným Kamilem Gregorem z lobbistického sdružení KohoVolit.eu z nedostatečné docházky, ukazuje na rozpor mezi laickým názorem bývalých žáků základní školy (s povinnou docházkou) na činnost poslanců a 22 let trvající realitu. Poslanci nemají žákovskou knížku a aktivisté nejsou učitelé. Pro aktivní výkon funkce poslance (reprezentace voličů a schvalování co nejkvalitnějších zákonů) je fyzická účast na jednání pléna sněmovny mnohdy až na posledním místě. Zvláště pro opozičního poslance je hlasování podstatné pouze tehdy, kdy může něco na výsledku změnit a projevit tak vůli svou, respektive reprezentovat vůli svých voličů. Což není vždy. Politika není pouze dřepění na prdeli a zvedání rukou.

Poslanec Michal Hašek reagoval veřejně 29. července 2013 na tiskovou zprávu sdružení KohoVolit.eu, týkající se účasti poslanců na hlasování v první polovině roku 2013. Bulvární titulek "V docházce do Sněmovny opět propadl Hašek, horší byla jen rodící matka", který k tiskové zprávě Kamil Gregor připojil, svědčí sám o sobě o předpojatosti autora. Bývalý žák základní a střední školy s povinnou docházkou nezletilců musel už na vysoké škole zjistit, že k složení zkoušky a absolutoriu potřebuje znalosti, které jsou pedagogem přednášeny, ale většinou ne fyzickou účast na přednášce. Mimochodem, absolvent vysoké školy s titulem Mgr. by nemusel v tiskové zprávě udělat tak banální gramatickou hrubku, jakou vidíme ve větě "Po pádu Nečasovi vlády by se poslanci měli přestat vymlouvat na to, že...".

"Mé postoje a argumenty jsou všeobecně známy a někomu se hodně nelíbí. A tak v okamžiku, kdy některým mým kolegům dojdou korektní politické argumenty, začnou se v médiích opakovaně objevovat omšelá témata mé poslanecké docházky, kumulování funkcí, řádně přiznané osobní půjčky, a když už opravdu není kde brát, akademický titul JUDr. Aktuálně bylo některými médii bez řádného ověřeni, pouze převzetím rovněž neověřené zprávy ČTK, zvoleno notoricky známé téma mé účasti na hlasování sněmovny. Prý úplná katastrofa, hůře už jsou na tom jen věznění poslanci, či kolegyně po porodu. ", konstatoval smutně ve svém stanovisku na facebooku hejtman a předseda Asociace krajů, který se v současné době veřejně pře s předsedou své strany Sobotkou o podporu vlády Jiřího Rusnoka.

Hašek svou odpovědí na facebooku vyprovokoval sdružení KohoVolit.eu k dalšímu komentáři a obhajobě původního stanoviska.

Gregor a jeho sdružení se pasuje do role arbitra, o jehož oprávněnosti hodnotit se nepochybuje... Což zdaleka není pravda. Zejména by jeho pozadí i kompetenci měla zkoumat Česká tisková kancelář dřív, než přetiskne jeho stanovisko, aniž ho konfrontuje se stanoviskem dotčeného - Haška. Už jen proto, že ČTK má vydávat ZPRÁVY (informace o skutku nebo ději) nikoliv NÁZORY (či tiskové zprávy lobbistů, případně informace o názorech soukromých osob na agenturou neprověřené skutečnosti). ČTK tak dala lobbistickému vyjádření punc UDÁLOSTI, kterou dle žurnalistických pravidel jako ZPRÁVU AGENTURY není třeba prověřovat a lze ji publikovat v jakémkoliv médiu. ČTK se zachovala v rozporu s povinnostmi agentury a za hranicí zákona o ČTK. A není to poprvé...

21.08.2012 ČTK: Analýza: Ve sněmovně při hlasování nejčastěji chyběl Hašek (ČSSD)ZDE

27.12. 2012 ČTK: KohoVolit.eu: Ve Sněmovně při hlasování opět nejvíc chyběl Hašek ZDE
ČR-sněmovna-strany-hlasování-průzkum
28.7.2013 17:36:03 │ Průzkum: Ve Sněmovně v 1. pololetí nejméně hlasoval Hašek
Praha 28. července (ČTK) - Při hlasování ve Sněmovně v prvním polovině roku nejčastěji chyběl sociálnědemokratický poslanec Michal Hašek. Účastnil se jen 23 procent hlasování a jen 16 procent těch důležitých. Horší byli v docházce jen poslankyně KSČM Gabriela Hubáčková, které se ale v únoru narodilo dítě, a dva uvěznění poslanci David Rath a Roman Pekárek. Vyplývá to z výsledků pravidelné analýzy sdružení KohoVolit.eu, kterou má ČTK k dispozici.
Naopak nejlepší docházku mají poslanci Jiří Šulc (ODS), Rudolf Chlad, Josef Cogan (oba TOP 09), Jaroslav Vandas (ČSSD), Jaroslav Martinů (ODS) a Jaroslav Eček (TOP 09).
Sdružení KohoVolit.eu vybralo pro svoji analýzu jen hlasování o návrzích zákonů, mezinárodních smlouvách a o aktech Evropské unie. Ukazuje se, že docházka poslanců na tato hlasování je prakticky stejná jako docházka na všechna hlasování, uvedlo sdružení.
Hašek má podle nich docházku na hlasování už delší dobu nízkou. V letošním prvním pololetí byl ve Sněmovně při hlasování stejně často, jako kdyby zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou odešel z práce v úterý dopoledne a už se do konce týdne neukázal, uvedlo sdružení. Podle něj by víkend začal v úterý například i poslancům Petru Nečasovi, Vítu Bártovi (VV) nebo Davidu Vodrážkovi (ODS). V průměru by poslanci podle analýzy odešli z práce už ve čtvrtek kolem poledne.
"Už několik let za sebou vidíme, že poslanci, kteří vykonávají jinou funkci, mají nižší docházku do Sněmovny. To se týká nejen (jihomoravského) hejtmana Michala Haška, ale i bývalých členů vlády, například Karla Schwarzenberga nebo Tomáše Chalupy. Hlasování se v první polovině roku nejméně účastnili poslanci Věcí veřejných. Naopak nejvyšší účast vykazuje dlouhodobě TOP 09," doplnil mluvčí sdružení Kamil Gregor.
ktp dp
ctk.cz: 20130728

Až později ČTK uveřejnila stanovisko Haška... Ale to už se Gregorovo prohlášení rozlétlo médii.

ČR-sněmovna-strany-hlasování-Hašek
29.7.2013 19:16:03 │ Hašek se ohradil tomu, že z poslanců nejméně chodil na hlasování
Praha 28. července (ČTK) - Místopředseda ČSSD a jihomoravský hejtman Michal Hašek se dnes ohradil proti analýze, podle níž měl z aktivních poslanců letos zatím nejhorší účast na hlasování ve Sněmovně. Tvrdí, že byl celkem na dvou pětinách hlasování dolní komory parlamentu. Podle analýzy sdružení KohoVolit.eu se ale v první polovině roku účastnil se jen 23 procent hlasování. Sdružení si pro analýzu ale vybralo jen hlasování o návrzích zákonů, mezinárodních smlouvách a o aktech Evropské unie.
Hašek s odkazem na sněmovní web uvedl, že se od ledna do června z celkových 927 aktivně zúčastnil 377 hlasování, tedy zhruba 41 procent. Místopředseda ČSSD uvedl, že jeho docházka na hlasování je srovnatelná s účastí členů vlády z řad zákonodárců.
Sněmovní stránky nabízejí statistiku účasti za celé dosavadní volební období, podle níž se Hašek aktivně účastnil zhruba třetiny hlasování, při čtvrtině hlasování nebyl přihlášen k hlasovacího zařízení a při dvou pětinách hlasování byl omluven. "Je obecně známo, že vedle funkce zákonodárce vykonávám také exekutivní funkci hejtmana Jihomoravského kraje a zájmy krajů bráním jako šéf Asociace krajů ČR," uvedl k účasti ve Sněmovně Hašek.
Hašek bývá dlouhodobě řazen mezi poslance s nízkou docházkou na hlasování. Letos se k němu podle sdružení přiblížili bývalý premiér Petr Nečas, poslanec David Vodrážka (oba ODS) nebo předseda Věcí veřejných Vít Bárta. Naopak nejvyšší účast vykazuje dlouhodobě TOP 09.
mhm mkv
ctk.cz: 20130729

29.07.2013 ČTK: Hašek se ohradil tomu, že z poslanců nejméně chodil na hlasování ZDE

Abychom si to ujasnili: Sdružení KohoVolit.eu není ani odborně kompetentní k hodnocení práce a užitečnosti výkonu mandátu poslance, ani samo nemá mandát voličů toho kterého poslance. Je to občanská lobbistická struktura, placená převážně z peněz amerického lobbisty George Sorose a jeho Open Society Fund . Jelikož je sdružení placeno i z prostředků EU - z programu Prevence a boj proti trestné činnosti Evropské komise, je v tomto případě na místě stížnost Generálnímu ředitelství vnitřních věcí Evropské komise.

Činnost poslance není zaměstnání s pracovní dobou, ale funkce REPREZENTACE vůle občanů, která se řídí pravidly - ústavou a zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jediným, kdo má právo hodnotit (mimo předsedy poslaneckého klubu či strany, za niž je poslanec zvolen), je občan, volič. Ovšem... Názor jednoho voliče (Gregora) na mechanismy zastupitelské demokracie (a funkci parlamentu v ní) je názorem jedné osmimilióntiny voličů jako celku a (v případě Haška) názorem jedné 597tisíciny (počet odevzdaných hlasů v Jihomoravském kraji), resp. jedné 139tisíciny (počet občanů, kteří zvolili kandidátku ČSSD a na ní Haška. Dávat Gregorovu "názoru" větší význam je asi nemístné...

Analyzujme si ale vstupní podmínky, které Gregor má na "hodnocení" poslance:

  • fyzická přítomnost na jednání pléna sněmovny, stisknutí některého z tlačítek ANO-NE-ZDRŽEL SE u jakéhokoliv hlasování o zákonu
  • nevykonávání souběhu funkcí poslance a člena exekutivy či člena jiného orgánu státu nebo samosprávy

Proč by ale nemohl občan zvolit svého starostu poslancem a trvat na tom, že mimo své povinnosti starosty (která sama o sobě, při perfektně fungující organizaci práci na radnici, nevyžaduje také osmihodinovou přítomnost v kanceláři) bude ještě reprezentovat obec (okres, kraj) v poslanecké sněmovně či jako senátor? Ústava to umožňuje, žádný zákon to nezakazuje. Pro přenos zkušeností z praxe exekutivní moci (starosta, hejtman) na úroveň zákonodárnou (poslanec) je to nanejvýš potřebné. Podle zákonů je třeba vládnout a neznalost praxe výkonné moci je pro zákondárce smrtelným nebezpečím. Gregor tedy doktrinálně omezuje občana v jeho ústavním právu a dokonce se nebojím říci, že i v kvalitě výkonu práce poslance - tvorby kvalitních zákonů a tím pravidel veřejné správy.

Za patnáct let mého působení ve sněmovně jako akreditovaného novináře vím, že ani moje fyzická přítomnost není nezbytně nutná, pokud nemám s někým domluvený v budově rozhovor nebo se ne=účastním jednání některého z výborů. Přímý zvukový přenos ze sálu je zajištěn i na internet, stenozáznam má zpoždění několik desítek minut a fyzická přítomnost tudíž není nezbytná.

U poslance je to složitější, ale v zásadě obdobné. Poslanec je informován o plánu práce schůze předem a písemně. Své připomínky k zákonu ve valné většině činí také písemně. Ve sněmovně už 22 let platí džentlmenské pravidlo zachovávání proporcionality i při nemoci, služební cestě, mimořádném zasedání výboru či jiném důvodu nepřítomnosti. Říká se tomu párování. A při něm se z hlasování vypojí dohodnutý poslanec z opačného tábora a nehlasuje, i když je fyzicky přítomen v sále. Vliv na proporcionalitu hlasování to nemá, pokud nejde o přehlasování rozhodnutí Senátu nebo prezidenta (kvórum 101), případně u ústavních zákonů (kvórum 120). Párování dohadují předsedové klubů či jimi pověření poslanci.

Projevem vůle je i nebýt přítomen. Tak většinou reagují poslanci v případě výhrady svědomí nebo odporu vůči stanovisku klubu. Párování za takto nepřítomného poslance může klub dohodnout, a nebo také ne... Schválně.

Interní starostí klubu je i projednávání zákonů v jeho rámci a diskuze s klubovým zpravodajem o přístupu klubu k tomu či onomu zákonu a pozměňovacím návrhům. Povinné hlasování pro členy klubu bývá schváleno málokdy - pouze u zásadních norem, jako je státní rozpočet, výše daní, zákoník práce, občanský či trestní zákoník, volby orgánů sněmovny, orgánů státu a dozorčích rad státních firem, (v minulosti) volby prezidenta ap..

Pouze u zcela mimořádně malého množství případů hlasování je poměr tak těsný, že je důležitá přítomnost každého poslance a názory jsou tak protikladné, že není přípustné ani párování. O takto bojových hlasováních se většinou ví dopředu, všechny v budově na ně upozorňuje trojí zazvonění gongu, odhlášení všech přítomných před hlasováním a nové přihlášení kartami, které smí použít pouze přítomný poslanec, nikdo jiný. Klub informuje všechny své členy o takovém hlasování předem, neboť každá strana má zastoupení v organizačním výboru, na kterém se dohadují plány práce toho kterého pléna sněmovny. Pouze v těchto případech je fyzická přítomnost poslance v sále naprosto nezbytná a nepřítomnost by poškodila nejen jeho, ale klub a realizaci programu a politiky jeho strany.

Stejně džentlmenským pravidlem je "vyhlásit válku" - oznámit ukončení párování veřejně - takzvaná "nulová tolerance". Pak se stane, že poslance dovážejí do jednacího sálu třeba i v křesle pro invalidy či na lůžku za doprovodu lékaře... V parlamentu jsem takové situace zažil několikrát, stejně jako obstrukční "maratony" s povoleným hlasováním i v půl třetí ráno... Přítomní se prolévali redbully a bylo na nich vidět, že jsou na hranici fyzických sil. Nikdy ta válka nevydržela věčně.

Pokud nemá poslanec zásadní výhradu k návrhu zákona (a jeho zamítnutí v prvním čtení) či výhrady ke znění zákona odlišné od stanoviska klubu, které by chtěl obhajovat a zdůvodňovat, je vyjádřením postoje k zákonu u mlčení nebo párovaná nepřítomnost. Absolutní počet hlasů PRO a PROTI (či ZDRŽEL SE nebo BYL NEPŘÍTOMEN) se nepočítá. Počítá se pouze, zda byl zákon schválen či ne, zda výseldek odpovídá záměru klubu a zda v schválením textu bylo zaneseno to, co v něm příslušný klub zaneseno mít chtěl... Stává se i to, že pro pozměňovací návrhy poslanec hlasuje ANO, a v závěrečném hlasování o definitivní podobě zákona hlasuje NE. Například proto, že jeho nebo klubové návrhy neprošly...

Schvalování ne všech zákonů má podobu bojové hry. Jsou normy, které procházejí naprosto bezkonfliktně, takřka jednomyslně. Některé dokonce projdou prvním "zkráceným" čtením. Takové normy musí schválit většina přítomných a minimum takové většiny je dle jednacího řádu - 67 (jedna třetina všech) děleno dvěma +1 (nadpoloviční většina přítomných). Čili pro platné schválení zákona teoreticky stačí souhlas 34 poslanců.

Gregorovy představy o "práci" sněmovny a "rekonstrukci státu" jsou archetypální manipulací, odkazující na sociální zkušenost laiků ze základní školy, kde se kontrolovala přítomnost a paní učitelka na stupínku hodnotila se vztyčeným ukazovákem žáky absentéry a snižovala jim známku z chování. Buď je Gregor hlupák a fakt si myslí, že Parlament takto funguje, nebo je darebák a manipuluje čtenáři svých prohlášení. Obojí je v parlamentní demokracii "legitimním vyjádřením názoru", o pisateli a jím reprezentované neziskové organizaci to vypovídá víc než dostatečně.

Nedá mi to, ale jsem nucen hájit onu poměrně obtížně nalézanou racionalitu stávajícího postupu sněmovny dle jejího jednacího řádu a zvyklostí před gregorovsky doktrinálním přístupem nikým nevolených aktivistů jediné pravdy. Někdy v cizím žoldu. Podle nedávno přijatého ruského zákona o neziskových organizacích, zasahujících do politiky, by mělo sdružení KohoVolit mít nálepku CIZÍ AGENT. V tomto případě právem.

0
Vytisknout
3557

Diskuse

Obsah vydání | 1. 8. 2013