Analýza OSN: Pro zabezpečení potravy pro lidstvo je nutno začít chovat hmyz

13. 5. 2013

Nejlepším způsobem, jak nakrmit 9 miliard lidí, které podle očekávání budou žít na planetě Zemi kolem roku 2050, by bylo začít chovat miliardy much, krmit je lidskými výkaly a krví z jatek a pak je rozemlít jako potraviny pro dobytek, konstatuje zpráva OSN vydaná v pondělí. Tato praxe by snížila tlak na lesy a moře na planetě Zemi jako na zdroje potravy pro lidi.

Vlády dnes berou vážně argumentaci, že by se mouchy a další hmyz jako brouci, včely, vosy, housenky, kobylky, termiti a mravenci měli začít používat jako významný průmyslový zdroj potravin, protože hmyz se množí neuvěřitelně rychle a živí ze zplodinami mnoha průmyslových procesů. Autoři zprávy předpokládají, že vzniknou plně automatizované továrny na hmyz nedaleko pivovarů nebo potravinářských výroben, které produkují velké množství zemědělského odpadu. Každá taková automatizovaná továrna na hmyz by vyprodukovala stovky tun hmyzu, který by se používal jako krmivo pro další zvířata.

"Vyhlídka na farmy, zpracovávající hmyz na krmivo, se zřejmě brzo stane globální realitou, vzhledem k rostoucí poptávce po obnovitelných potravinových zdrojích," konstatují autoři zprávy, kteří spolupracují s Organizací pro potraviny a zemědělství OSN na analýzách potenciálu hmyzu pro zlepšení bezpečnosti potravinových zdrojů pro lidstvo.

V mnoha zemích světa pojídají lidé hmyz, i když ne v Evropě: v Ghaně se během jarních dešťů sbírají křídlatí termité a smaží se, nebo se z nich dělá chleba. V Jihoafrické republice se jedí s kukuřičnou kaší. V Nigérii jsou populární včely v čokoládě, v Zimbabwe se jedí určité housenky a rýže uvařená s křupavými vosami, to bylo oblíbené jídlo japonského císaře Hirohita.

Vážky vařené v kokosovém mléce se zázvorem jsou indonéskou delikatesou. Dosud bylo identifikováno 1900 druhů hmyzu jako lidská potrava. Hmyz pravidelně pojídají až dvě miliardy lidí.

Pro vlády a výrobce potravin bude důležité, že dobytek a kuřata špatně konvertují potravu ve své maso, ale cvrčci, uvádí se ve zprávě OSN, vyžadují pouze dva kilogramy potravy na každý kilogram získané váhy. Kromě toho lze chovat hmyz krmením lidským a zvířecím odpadem a snižuje se při tom kontaminace. Hmyz vypouští do ovzduší méně skleníkových plynů a méně čpavku než dobytek nebo prasata a vyžaduje o hodně méně pozemků a vody než pěstování dobytka," uvádí se ve zprávě.

Hmyz je metabolicky daleko výkonnější, a proto je potenciálně daleko levnější ho pěstovat v obrovském měřítku než jakákoliv jiná zvířata, uvádí se ve zprávě. V důsledku psychologických faktorů (mnoho lidí by nechtělo rovnou jíst hmyz) je v krátkodobé perspektivě nejefektivnější cestou vpřed chovat hmyz jako krmivo pro dobytek.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5207

Diskuse

Obsah vydání | 15. 5. 2013