Idea Levicového fóra

13. 5. 2013 / Vlasta Hábová

Publikace záměru skupiny aktivistů z iniciativy M. Kroha ustavit Levicové fórum jako diskusní a kooperační platformu pro mobilizaci intelektuálního a organizačního potenciálu řadových členů politických stran, občanských hnutí, iniciativ i odborů ve prospěch podpory případné budoucí levicové vlády zatím nevyvolala větší zájem v řadách těch, koho by se měl záměr týkat především, ani u mediálních prostředků. Je to zvláštní v situaci, kdy naléhavá potřeba ustavení takového fóra doslova "visí ve vzduchu" ať již pro tristní výkony dvou období vlád pravicových stran, či pro ne zcela přesvědčivé výsledky předchozích vlád ČSSD.

Výsledky přímé prezidentské volby, stejně jako zakládání nových, netradičních politických spolků navíc ukazují, že občané už přestávají důvěřovat levicovým stranám pro jejich vzájemnou nevraživost a systémovou nekoncepčnost jejich politických programů, nabízejících v době rostoucí nezaměstnanosti a neuvěřitelného majetkového vyvlastňování řadových občanů metodami privatizace veřejných statků, služeb i prostoru jako návnadu na voliče takové programové perly, jako jsou 13. důchody či povinná rodičovská dovolená pro muže.

Proč tedy takové "ticho po pěšině" okolo Krohovy iniciativy? Cítí se uraženi organizátoři SPaSu, jejichž úmysly byly obdobné? Cítí se dotčeni naši "přední" levicoví intelektuálové či ohrožena ČSSD s její MDA, když vysvitlo, že první schůzka iniciátorů založení Levicového fóra byla svolána za součinnosti pražské organizace SPOZ? Bude dnes už stále méně účinný antikomunistický povyk vystřídán ve funkci "paralyzéra" české levice obavami z intelektu a politického umění Miloše Zemana? To je na tom česká levice opravdu tak špatně?

A) Vědomostní vybavení české levice

nepochybně dospělo za 24 let po likvidaci státního socialismu do stádia

-- myšlenkové vyčerpanosti těch, kteří ještě začátkem tohoto století alespoň svým všeobecným společenskoekonomickým rozhledem vykřesávali jiskřičky naděje na pozitivní změny pro lidi práce a

-- myšlenkové negramotnosti těch, které "sametový" převrat oloupil nejen o všechen státní majetek, ale dnes už i o velkou část jejich naspořeného osobního majetku, ba i o velkou část jejich osobní integrity.

Myšlenkové stereotypy levicových intelektuálů i vědomostní bída "lidu" jsou základem beznaděje, vědomí bezvýchodnosti ze stále se prohlubující sociálně-ekonomické i duchovní krize, která metastázuje v podobě nekultivovanosti, hrubosti a svárlivosti jak do vztahů mezi lidmi, tak do vztahů mezi jejich komunitami.  Ovzduší všeobecné nedůvěry a nesnášenlivosti je ovšem příhodné pro nastolení "alternativy shora", diktátorské pevné ruky, materiálně se opírající o monopol soukromého vlastnění reprodukčních podmínek lidstva malou skupinou "globálních" magnátů, kteří si potřebnou "akvizici" těch nejlepších mozků mají z čeho platit. Co proti tomu zmohou levicoví plebejci?

Souhrn vědomostní nedostatečnosti české levice jsem si hodně ostře uvědomila znova před třemi týdny, kdy se mi podařilo v Praze projít "šňůrou" za sebou jdoucích přednášek, seminářů a diskusí v následujícím pořadí:

4.4. -- Panelová diskuse k uctění S. Hessela ve Francouzském institutu (M. Hauser, V. Bělohradský, J. Pehe, J. Urban)

7.4. -- Celonárodní shromáždění Holešovské výzvy na Václavském náměstí

8.4. -- Seminář PŠA Proměny a příčiny nezaměstnanosti (O. Lánský, ProAlt, P. Janíčko, ČMKOS)

9.4. -- Beseda s J. Liehmem a J. Dienstbierovou v sídle Zastoupení EK v Praze

10.4. -- Prezentace připravované knihy J. Kellera: Posvícení bezdomovců v MK Praha

11.4. -- Panelová diskuse o Finanční spoluúčasti zaměstnanců (Fontes rérum J. Mládka, za účasti: J. Hladíková, Imag&A a.s., F.Och, VÚB, v.v.i., J. Schlanger, VÚB, v.v.i., J. Švejnar, CERGE-EI, D. Trezziová, BDO TAX s.r.o., M. Zvolská, SČMVD).

Výtěžek aktuálních myšlenek z uvedených vědomostních zdrojů byl následující:

1.místo: S. Hessel -- Program francouzské rady národního odporu z 15.3.1944 se jeví jako velmi aktuální východisko (po malé aktualizaci) ze současné krize

2.místo: Inspirace diskuse v PŠA - Nutnost zpracování programu vládní podpory nové společeské dělby práce (probíhající v důsledku nových technologických způsobů výroby) novými formani společenské organizace práce a novými způsoby spotřeby

3.místo: Naléhavá nezbytnost pomoci levicovým intelektuálům zbavit se myšlenkových stereotypů zanikající industriální civilizace, zaměřených na ekonomický růst; nasměrováním jejich pozornosti na historické trendy vývoje technologické základny národního hospodářství (technologie 3D výroby, nanotechnologie) a s nimi souvisejícího vznikání nových vývojových trendů v mezilidských vztazích i duchovního života lidí (v tom by velmi mohla pomoci znalost děl R. B. Reicha, ba i staršího díla A. a H. Tofflerových přístupná v češtině, či alespoň starého dobrého českého R. Richty, když už se štítíme Marxovy poznávací metody historického materialismu).

4.místo: Naléhavá potřeba co nejrozsáhlejší kulturně-osvětové pomoci "dolnímu lidu" alespoň v takovém rozsahu, v jakém ji poskytoval státní socialismus (jako nutná podmínka volebního vítězství sjednocené levice), postupně rozšiřované o co největší obsah informací o světovém dění ekonomickém, politickém i duchovním.

B) Organizační vybavení české levice

je velmi různorodé. Zahrnuje dvě tradiční velké parlamentní strany (dosud účelově rozdělované primitivním antikomunismem či primitivním antireformismem), několik menších neparlamentních stran a několik nevelkých občanských iniciativ. Patří sem také odborové organizace, dezorientované zánikem velkovýrobní industriální civilizace (kam zvěsti o nějaké třetí či dokonce čtvrté "vlně" ještě nedorazily). Tyto levicové komunity zahrnují od disciplinovaných komunistů až po zcela uvolněné anarchisty velmi pestrou škálu organizačních struktur, vzájemně nesourodých, využívaných lidmi různé úrovně politické profesionality a strádajících vzájemnou nevstřícností. Tyto skutečnosti značně komplikují levicovým silám sjednotit se k obraně proti sílícímu prosazování se "alternativy shora" tím, že by vyprojektovali životaschopnou perspektivní "alternativu zdola", kterou by mohla realizovat případná levicová vláda. Nejsou ale hlavní příčinou jejich současné programové "vyhořelosti" levice.

V podmínkách velkovýrobní industriální civilizace byl uvedený "přirozený" handicap levice vyvažován masovostí levicových politických stran, sjednocujících prosazování zájmů masy zaměstnanců, zejména průmyslových dělníků. Tato jejich široká demokratická základna mizí se zánikem staré civilizace. Levicové politické strany -- v úsilí zorganizovat si volební úspěch -- se "modernizují" po vzoru politických stran pravicového zaměření: mění se tedy na strany kartelového typu, které už nesdružují své voliče podle jejich existenčních zájmů, ale získávají je ve volebních kampaních prostřednictvím profesionalizovaného marketingu a reklamních triků jako kterákoliv jiná obchodní či výrobní organizace.

(Blíže viz: Polášek,M., Novotný, V., Perottin, M. a kol.: Mezi masovou a kartelovou stranou: možnosti teorie při výkladu vývoje ČSSD a KSČM v letech 2000-2010. Praha, SLON 2012.) Parlamentní demokracie, založená na "volné soutěži politických stran" se v důsledku zániku masovosti těchto stran mění na obyčejný komerční humbuk soutěže efektivnosti vynaložení finančních prostředků -- které ale právě levicovým voličům chybí.

Čl.5 Ústavy ČR zní: " Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů." V podmínkách kartelizace politických stran taková formulace ovšem může stěží sloužit k uchování a upevňovaní občanské demokracie. Tuto formulaci bylo možno považovat za progresívní v době vypořádávání se s monopolem vlády jedné politické strany. Nahrazení tohoto monopolu monopolem vlády množinou politických stran se ale "vláda lidu" dostala z deště pod okap, když lid byl vládou této množiny kartelových politických stran podloudně oloupen o rozsáhlý majetek státní (zejména kuponovou privatizací) a dnes už i o většinu naspořeného osobního majetku ( různými vládními úspornými balíčky, pod jejichž tíhou se osobní úspory u stále více rodin mění v nezvládnutelné zadlužování). Vymýšlení nejrůznějších reforem volebního systému proto nemůže věci napravit, dokud nebude novelizován čl. 5 Ústavy (na problém upozornil Krajňanský, V.: Není soutěž jako soutěž. Ve: DR, 6.5.2013) a reformován systém politický tak, aby odpovídal změněným materiálním podmínkám života společnosti. Monopol je žrout občanské demokracie. A mocenský monopol zvláště. Teprve odstranění stranického monopolu na politické ovládání "lidu" může otevřít cestu jak k přímé demokracii,( jejíž podstata se nemůže omezovat na pouhá referenda), tak ke skutečné modernizaci politických stran. Ty se pak budou muset vrátit ke své demokratické členské základně v konkurenčním prostředí politických programů a idejí jiných tradičních společenských neziskových komunit.

K řešení právě tohoto podstatného problému soudobé společnosti by Levicové fórum mohlo sjednotit všechny svobodymilovné občany, má-li být postavena včas hráz novému totalitarismu "shora". A zakotví-li Levicové fórum pro svou činnost zásadu, že všechny své výstupy bude povinně dávat k  dispozici vedením všech levicových politických stran, hnutím i odborům, snad zmizí i obava z "nadpřirozené" síly Miloše Zemana k jejich uzurpování ve vlastní osobní prospěch či ve prospěch jen SPOZu. I proto by bylo užitečné i stanovení etických pravidel spolupráce a vzájemných diskusí.

C) Obsahová orientace činnosti Levicového fóra,

(Na co by se měla zejména zaměřit nově vznikající diskusní a kooperační platforma-fórum levicových stran, hnutí, iniciativ a odborů)

jak je prezentováno ve výchozí informaci o potřebě jeho založení, má být zaměřena především na odstranění vzájemné nesnášenlivosti v řadách institucionalizované levice. Z tohoto hlediska má být vstřícné ke všem jejím složkám, a také k vyhledávání zatím neetablovaných intelektuálních talentů, které se dosud bez většího společenského užitku snaží realizovat mimo politické struktury. Tyto záměry je nutno uvítat a podpořit.

Hůř se jeví zatím nastíněné vymezení produktů, které by měly v Levicovém fóru vznikat. Výčet problémů, na které by měly být zaměřeny "analýzy a strategické materiály" se jeví jako příliš utilitárně odvozený z dosavadních neoliberálních konceptů řízení společnosti účetnicko-rozpočtovými (peněžními) mechanismy jakožto jedinými prostředky, přípustnými "v demokracii". Také se v takto formulovaném zadání nepočítá se zpracováváním syntézy z analytických výstupů, což nemůže být pouhý jejich souhrn! Ze zorného pole tak vypadne i problém, kdo smí či nesmí v demokratickém státě privatizovat či znárodňovat společenské reprodukční statky (prostor, služby). Chybí požadavek na zpracování prognostických trendů celkového sociálně-ekonomického a duchovního rozvoje společnosti jako základního strategického materiálu, o který by se mělo opírat reálné a společensky efektivní řešení potřebných reforem společenskoekonomického systému (např. vyjasnění objektivní role OSVČ v podmínkách nového technologického způsobu výroby; zánik masové zaměstnanosti; nový obsah sociálního státu).

Za základní obsahovou oriantaci práce Levicového fóra bych považovala spíše řešení následujících problémů:

1. Zahájení procesu deprivatizace veřejných statků, služeb i prostoru jako nezbytné podmínky

a/ takové vlastnické restrukturalizace společnosti, která by odstranila dosavadní monopol soukromého vlastnění reprodukčních faktorů příliš malou skupinou lidí a zpřístupnila jejich nezbytnou část produktivnímu využívání občany, (uvolňovanými ze zanikajících velkovýroben), v různých nových organizačních typech komunit na místní, oblastní i státní úrovni (podklady již připraveny v PŠA)

b/ nezávislého společensky efektivního rozhodování o alokaci investic dle intelektuálního vědecko-výzkumného a kvalifikačního potenciálu ČR (IT; chemie, nanotechnologie, farmacie; strojařina; design lehkého průmyslu) a jejích přírodních podmínek (zemědělství, potravinářství, životní prostředí). Tím by měla být vytvořena materiální kostra vývoje struktury národního hospodářství, na jejímž základě bude možno zpracovat potřebné reformy pro oblast zaměstnanosti, školství, zdravotnictví, důchodového a sociálního zabezpečení, kultury i politického systému.

2. Zahájení strukturálních změn v bankovnictví s cílem omezit spekulativní vlivy mezinárodních bank (např. podporou rozvoje etického resp. družstevního bankovnictví bez úroků a spekulací apod.)

3. Zpracování souboru opatření k právní, materiální i osvětové podpory svobodného sdružování OSVČ do produktivních neziskových komunit na bázi družstevních principů, zakotvených v dokumentech ILO a ICA.

4. Příprava reformy politického systému směřující k odstranění stávajícího monopolu politických stran posílením prvků přímé demokracie.

5. Zpřístupnění občanským iniciativám jejich účasti v mezinárodní spolupráci na realizaci občanských práv a svobod.

D) Akvizice "mozků" a způsob práce Levicového fóra

(Jak by mělo LF spolupracovat s ostatními subjekty:stranami, hnutími, iniciativami,odbory. )

Žádoucích výsledků řešení takových fundamentálních problémů nelze samozřejmě dosáhnout cestou laických úvah a prostých formálně-logických dedukcí, bez hlubokých znalostí zákonitostí života společenského organismu a podmínek jeho prosperity. K nalézání potřebných řešení je proto třeba vyzvat lidi odborně připravené.

Namátkou např.: Svěží, netradičně a kriticky uvažující "mozky" lze nalézt mezi mládeží v "extremistické" organizaci SocSol (např. J. Májíček a spol). Nadějných výsledků už se dopracovala i PŠA (ved. J. Silný), zejména v oblasti řešení problému deprivatizace (T. Tožička), družstevnictví (N. Johanisová, výsledky celostátního workshopu PŠA 2012) a (ne)zaměstnanosti (I. Švihlíková). Odbornicí v oblasti etického a neziskového bankovnictví je K. Pohlhammer Lauterbachová.

Stranou veřejného zájmu zatím zůstává významná osvětová činnost J. Umlaufa a jím vydávané e-republiky. K organizaci a struktuře národního hospodářství by měli zřejmě co říci odborníci se zkušenostmi z mezinárodního managementu (např. J. Winkler, P. Szturc a J. Juras). V případě potřeby lze "dodat" další odborníky, s nimiž spolupracuje Alternativa zdola (vč. odborníky na vedení, údržbu a aktualizaci web. stránky či pro další problémy zvládání komunikace internetovými prostředky).

Nedostatek odborníků česká levice opravdu nemá. Jde jen o to, poskytnout jim dobrou organizační platformu pro dělnou spolupráci. Se zavedenou, neutrální, akademickou sférou dnes česká levice počítat nemůže. Kvalifikovaně vedené Levicové fórum -- při využití internetové komunikace -- by takové neutrální prostředí levicovým odborníkům poskytnout mohlo.

Držme si proto palce, aby se záměr povedl. Přestaňme soupeřit o hegemonii, už se nám to jednou ošklivě vymstilo. A přestaňme se bát Zemana. I když se nám představil jako aligátor, nekouše. Bude-li chtít práci levicových odborníků zaštítit, tím lépe. Protože má vysoké IQ, své omyly v prostředí kvalitního výzkumného kvasu jistě sám brzy odhalí.

V Borkovicích 13.5.2013

Vlasta Hábová

0
Vytisknout
3616

Diskuse

Obsah vydání | 15. 5. 2013