Praha vyčerpala roční smogovou kvótu pro znečištění prachem - Severojižní magistrála ohrožuje zdraví lidí žijících v okolí

9. 4. 2013

Praha pro letošek už vyčerpala zákonem povolený počet dní, po které smí množství prachu v ovzduší překročit denní limit. Jako první přečerpala povolenou "smogovou kvótu" měřící stanice v Praze 2 v blízkosti severojižní magistrály. Část obyvatel Prahy je tedy už letos nucena dýchat vzduch zamořený prachem více než je legální, a to v důsledku silné automobilové dopravy.

"Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během roku. Monitorovací stanice Praha 2-Legerova podle údajů ČHMÚ překročila limit 36-krát už 4. dubna. V loňském roce tato stanice dosáhla stejného počtu překročení denního limitu až 20. listopadu. První pražskou monitorovací stanicí, která vloni překročila denní limit 36-krát, byla Praha 6-Veleslavín, a to 7. června," uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal: "Pražané dýchají ovzduší zamořené prachem natolik, že překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity stanovené směrnicí pro kvalitu ovzduší. Politici proto požádali Evropskou komisi o výjimku pro překračování hodnoty pro znečištění prachem, ale platnost výjimky vypršela už v červnu 2011. České republice tedy hrozí citelná sankce ze strany Evropské komise v důsledku chronického neplnění limitů znečištění stanovených pro ochranu lidského zdraví."

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

"Nedávné studie prokázaly, že znečištění ovzduší automobily představuje v evropských městech vážné ohrožení lidského zdraví i životů. Nejnovější studie spojuje asi 14% případů dětského astmatu v evropských městech se znečištěním ovzduší způsobeným intenzivní automobilovou dopravou. V případě dospělých by toto znečištění mělo být zodpovědné asi za 28% srdečně-cévních onemocnění," uvedl Šuta.

Mezi opatření, která mohou přispět ke zlepšení situace, patří zpoplatnění vjezdu (congestion charge), zavádění dieselových prachových filtrů nebo vyhlašování tzv. nízkoemisních zón omezujících vjezd automobilů s vysokými emisemi. "Zavedení mýtného se osvědčilo například ve Stockholmu, kde jako mávnutím kouzelného proutku zmizela z centra skoro čtvrtina aut. Nízkoemisní zóny prokazatelně zlepšily ovzduší v řadě německých nebo dánských měst. Filtry prachových částic se prosazují nejen u osobních vozidel, ale Berlín jimi například vybavil všechny autobusy MHD. Zavádění filtrů u stavební techniky jako jsou nákladní auta, bagry, buldozery, jeřáby, dieselové agregáty atd. se zase osvědčuje ve Švýcarsku nebo v Rakousku," konstatoval Šuta.

0
Vytisknout
2099

Diskuse

Obsah vydání | 9. 4. 2013