Amnestie, Ústavní soud a rozklad ODS

5. 3. 2013 / Boris Cvek

Myslím si, že veřejnost nemůže volit politickou reprezentaci, která posléze udělá něco, co se veřejnosti velmi nelíbí (fotovoltaika, církevní restituce, zvolení Klause a podpis amnestie Nečasem), a pak chtít po Ústavním soudu, aby tyto chyby napravil. Ústavní soud nemůže zachránit tuto společnost, pokud ta už dvě desítky let páchá politickou sebevraždu. Proto se mi rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí zrušit aboliční část amnestie zdá logické. Stejně tak zřejmě dopadne žaloba proti církevním restitucím a žaloba prezidenta Klause z velezrady.

Mnohem zajímavější signál než představa o spasitelnosti Ústavního soudu mi přijde rozklad ODS a výrazný pokles jejích volebních preferencí. Paradoxně je tento rozklad možná způsoben více tím, že ODS dávno netáhne za jeden korupční provaz a někteří lidé se ji snaží v jakýchsi sebevražedných křečích "očistit", ačkoli je zřejmé, že tím vytrhávají i samu podstatu jejího fungování.

Na druhé straně ODS v oranžovém, tedy ČSSD, se dloube v nose a čeká, až vyhraje příští volby. Její případný pokus o vlastní "očistu" by ale zřejmě dopadl podobně jako v ODS a lze očekávat, že možná už před volbami, jistě však po nich, bude mnoho energie vydávat na vnitřní spory, způsobené tíhnutím ke starým praktikám z dob Grosse a pražské koalice s ODS. Alternativou k této recidivě starých dobrých časů však těžko může být Kalouskova TOP09 nebo komunisté. Malé strany zase jen sotva udělají nějakou novou Čtyřkoalici, spíše se začnou vnitřně hádat a rozkládat už před jejím vznikem, a o nových stranách typu VV víme své.

Z něčeho se prostě bič uplést nedá, je to takové svědectví o stavu celé společnosti. Výhodou této situace může být ale to, že společnost možná díky tvrdým nárazům procitne a bude se kultivovat svým rozhořčením, bolestným sledováním důsledků způsobu svého fungování. Proces vzniku opravdové demokracie je asi právě proto proces bolestný, protože teoretická pravidla nestačí... dnes už např. díky trpkým zkušenostem dobře víme, že trh se má odehrávat v zákonném rámci, který účinně zabraňuje ekonomické kriminalitě. Nemá vládnout "volná ruka" trhu nad společností a proměnit ji v džungli.

To jsme nevěděli, když jsme tleskali Klausovi v 90. letech. To nevěděli nebo věděli, ale vyhovoval jim status quo, lidé, kteří podrželi Klause v roce 1997 a neumožnili tak transformaci ODS, z níž pouze odešli zakladatelé US-DEU, transformativně plodící Pavla Němce. Dnes to možná už většina z nás ví, ale nevíme pořádně, jak ven z toho systému ekonomické kriminality, do kterého naše společnost za těch dvacet let přerostla (v hospodaření s evropskými dotacemi jsme jednou z nejhorších zemí EU, vedle Rumunska). Zatím stále vítězí Klaus a svou amnestií pouze vyjádřil podstatu svého dlouhodobého působení. Ochránil "volnou ruku trhu" před zákonem, vpustil do společnosti nový impuls, který bude dále působit (už jenom vzhledem k majetkům, které amnestovaní jistě mají). Podstatou přechodu k demokracii je bolestné a dlouhodobé učení se některým zásadním porozuměním.

Ústavní soud odmítl zrušit část amnestie ZDE

Podpora ODS klesla poprvé od Sarajeva pod 15 procent ZDE

Za to bude Česko pykat. Nitky končí u špiček ODS a ČSSD ZDE

0
Vytisknout
5714

Diskuse

Obsah vydání | 6. 3. 2013