Dědictví krokodýlů a Bártův záchranný člun

6. 3. 2013 / Andrej Babiš

Popravdě řečeno, Britské listy moc nečtu. Občas ale něco z tohoto serveru uvízne v našem monitoringu. Jakýsi Marek Řezanka udělal na tomto portálu čest svému jménu a spletl dohromady hrušky, jabka a ještě k tomu krokodýly. Cítím, že je mou povinností uvést některé dezinformace pana Řezanky na pravou míru.

S první polovinou komentáře se dá téměř stoprocentně souhlasit. Je opravdu podivné, když politici stávajících stran hovoří o tom, jak si stávající politické strany zkazily pověst a nahlas jako zástupci těchto stran přemýšlejí, kde se asi stala chyba.

Autor potvrzuje i to, co vidí každý, kdo trochu sleduje českou politiku: že si Vít Bárta, který se s Věcmi veřejnými nejdříve nacpal do vlády, teď zachraňuje kůži tím, že proti stejné vládě aktivně vystupuje. Pak se autor ptá, kdo spasí ODS, což tedy také nevím a v podstatě je mi to i jedno.

Protože se článek nese v utopistickém duchu, že je vlastně každá snaha na nic, je zřejmě potřeba se pustit i do lidí a iniciativ, kteří se snaží se situací v politice a společnosti něco dělat. Založit hnutí je podle pana Řezanky taky špatně. Jiný návod na to, jak politiku měnit, ale nenabízí. Usilovat o větší podíl přímé demokracie je podle autora opět špatně, asi je lepší nechat lidi v klidu, dokud naše politická garnitura tento stát definitivně nerozloží.

A co je ještě špatně? Samozřejmě, že ten Babiš, který si, a teď cituji: "nově vymohl možnost chovat krokodýly na maso a kůži". Blábol o tom, že by se měl snad Babiš zajímat spíš o "ochranu velryb a členství v Mezinárodní velrybářské komisi" snad už raději nechám bez komentáře, protože nevím, jestli ho autor myslel vážně.

Naše firma rozhodně nechová krokodýly proto, abychom s nimi v České republice rozjeli nějaký "masový" byznys. Chov dvou stovek krokodýlů jsme zdědili od Agrodružstva Jevišovice za jejich dluhy. Tuto krachující a zadluženou farmu, jež se zabývá především chovem mléčného skotu, jsme koupili v roce 2011. Mohla být tedy už zavřená a pár stovek lidí by přišlo o práci. Krokodýly, které farma chovala, jsme zdědili i s farmou a vězte, že 200 afrických plazů nikdo nechce. Co s nimi? Nechat je přemnožit? Vypustit do volné přírody? Budu rád, když nám pan Řezanka poradí, nebo si alespoň některé plazy vezme. Rádi mu je pomůžeme naložit na kamiony, kdyby je chtěl demonstrativně navézt před parlament.

Špatně nejsou jen krokodýli, Babiš a "jeho" hnutí, špatně jsou podle pana Řezanky i další iniciativy, ať už je to Hnutí za přímou demokracii nebo ProAlt (opravdu každá pes jiná ves). Pak se autor dostává k myšlence, že někdo (nevíme přesně kdo) "volá po sjednocení hnutí propagujících přímou demokracii". Na to volání si pan autor sám odpovídá v další větě: "Jenom těžko lze skloubit Babišovy a Bártovy mocenské představy se zájmy většiny občanů."

Pan Řezanka, který se domnívá, že mým hlavním zájmem je prodej krokodýlího masa, si nevšiml, nebo během psaní článku zapomněl, že Vít Bárta už politikem je a že už své pravé zájmy v politice ukázal. Jeho příklon k Holešovské výzvě, se kterou bych opravdu spolupracovat nechtěl a nemohl, je pouhou snahou o to, aby se ve veřejném životě ještě nějaký čas udržel.

My na rozdíl od Víta Bárty postupujeme v politice opravdu trochu jinak, myslím si, že čitelně a transparentně. Je to proces bolestivý, stavíme struktury, máme bezmála 90 oblastních a 14 krajských organizací a do toho pracujeme na programu. Nebudeme tedy jako Vít Bárta populisticky spojovat něco, co spojit nelze. To bychom popřeli sami sebe.

Možná by ještě stálo odpovědět na autorův dotaz: "Kdo vlastně ví, jaký je rozdíl mezi ProAltem a Ano 2011 či Holešovskou výzvou?" Především ten, kdo se o takové věci zajímá, což očividně není autorův případ. Ostatním ten rozdíl budeme muset vysvětlovat. K tomu nakonec slouží i tento článek, protože ne každý publicista, který chce z Česka zachraňovat velryby, tuší, kde vězí největší problém této země.

Rozhodně nevězí v tom, že by zde bylo moc iniciativ, které chtějí změnu. Větší problém je v tom, že je zde řada lidí, kteří ostatní ujišťují, že se situací v Česku nelze nic dělat. Já jsem přesvědčený, že se něco dělat dá a také se o to snažím.

0
Vytisknout
4696

Diskuse

Obsah vydání | 8. 3. 2013