Mohou u nás existovat poctiví úspěšní podnikatelé?
8. 3. 2013
Několikrát jsem na toto téma vedl rozhovor se svými syny (narozenými v druhé polovině osmdesátých let minulého století). O mých názorech na tento problém bych snad někdy pojednal zvlášť. V této krátké úvaze bych rád zmínil pozitivní prvek uvedených debat. Uvědomuji si, že to, co dnes skromně považuji za klad, bylo kdysi a mělo by být (leč, žel, není) stále samozřejmostí, nicméně zaplať Pánbůh za to, píše Tomáš Volf.
Tím kladem myslím to, že takové debaty vůbec proběhly, že ti mladí jsou vůbec ochotni hájit poctivost (zhusta vysmívaný to pojem), že jej berou vážně. Asi výchova nebyla úplně marná a zhoubný vliv zvenku ne zcela zničující.
Ač jsme se na názoru na daný problém neshodli, opakuji, že debaty byly pro mne zdrojem vlastně dokonce dvou potěšitelných zjištění. Prvním je skutečnost, že byli vůbec ochotni debatovat (myslím skutečnou debatu se snahou nějak argumentovat, ne demagogicky druhého ukřičet). Druhým pak již zmíněný fakt, že mne rovnou s pojmem poctivost neposlali někam nechápajíce, o čem to ten starý pitomec mluví.
A závěr? Věřím, že takových mladých je většina, že přes navenek předváděnou "dynamičnost, flexibilitu, průbojnost" a jak všelijak se kamufluje vyzdvihovaná schopnost bezohledně a sobecky urvat co se dá, ať to stojí (ostatní) co to stojí, jsou schopni uvažovat v mezích slušnosti a ctít základní morální hodnoty.
Diskuse