Dlužníci by neměli být vystavováni sadismu

23. 11. 2012

K debatě o exekucích mám jednu poznámku, píše Ludmila Kašparová. Jde o způsob, jakým jsou věci zabavovány. V mém okolí se vyskytl případ exekuce. Vypadalo to tak, že se u domu zčistajasna objevila dvojice potetovaných hololavých týpků, kteří se jali dobývat dovnitř. V nadcházející debatě se velmi drsně vyjádřili o tom, že je nezajímá, jaké věco patří povinnému a co už jeho není, hodlali zabavit prostě všechno. Když se mluvilo o drobné bižuterii po babičce, která nemá žádnou cenu vyjma citové, prohlásili, že půjdou právě po takových věcech. Dělali vše proto, aby co nejvíc psychicky ublížili, nemluvě o zastrašování, byť k přímému fyzickému napadení nedošlo. A lidé v domě byli bezmocní, protože exekutoři (v tomto případš exekutorovi pacholci) jsou podle našich zákonů k tomu všemu oprávněni! Myslím, že ani sebehorší dlužník by neměl být vystavovám psychickému sadismu.

Pozn. JČ: Takovéto chování při exekucích je například v Británii trestný čin. Mám za to, že za netrestání těchto praktik by mělo být možné pohnat Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva. Stejně například, mimochodem, jako za neposkytnutí odškodného za úmrtí způsobená metanolem.

0
Vytisknout
2161

Diskuse

Obsah vydání | 27. 11. 2012