Pan poslanec Křeček se mýlí

23. 11. 2012 / Aleš Uhlíř

V diskusi na stránkách Britských listů o projektu proti nespravedlivým exekucím byly vysloveny pochybnosti o smyslu takové akce. Pochybuje zde humanitně vzdělaný státní zaměstnanec a také poslanec ČSSD Stanislav Křeček.

Samozřejmě že nikdo z těch, kteří se vyslovili proti exekutorské praxi, nezpochybňuje, že lidé si mají dávat při uzavírání smluv pozor, vše si řádně promyslet včetně možných důsledků, že je důležité pravidelně přebírat poštu a na vše hned od počátku reagovat.

Nic neodkládat, vše hned důsledně řešit a také dbát, aby se z malých dluhů nestaly dluhy velké. (Problém je, že západní právní kultura občana chrání, aby z jeho drobných opomenutí nemohla vzniknout jeho existenční likvidace. Křeček to zcela ignoruje, pozn. JČ).

"I malý dluh je dluh", říká poslanec Stanislav Křeček. To je pravda a platí to všude.

Pan poslanec však nevidí tu druhou stránku věci -- ne všude je možné, aby člověk pro nezaplacenou tramvajovou jízdenku byl po několika letech ve finále existenčně zlikvidován.

Nebo aby se některé platby nastavily záměrně tak, aby z jejich nezaplacení, které by se dalo dlužníkem napravit, stalo něco "nezaplatitelného" jen proto, aby se dala vést exekuce.

Co by humanitně vzdělaný státní zaměstnanec nebo pan poslanec poradili dívce, která jako sirotek žila v dětském domově a jen proto, že na její staré adrese v Brně za ni opatrovnice nezaplatila poplatek za komunální odpad (v době, kdy dívka již žila v dětském domově), nastoupil po osmi letech exekutor.

Dívka měla naspořeno ze sirotčího důchodu a tak bylo z čeho brát. Město nesmyslně vedený poplatek neodpustí, soud proti nezletilé vydal exekuční titul a později nařídil exekuci. Až do příchodu exekutora dívka, žijící před tím léta v dětském domově, o ničem nevěděla. Žena na hranici bídy musí platit dluhy z doby, kdy žila v dětském domově, psala média. Do věci vstoupili právníci, ombudsman a nakonec se ukázalo, že s tím u nás skutečně nic dělat nejde a dívka o veškeré úspory nastřádané v dětském domově přišla. (To mi přijde jako případ, který by měl jít k Evropskému soudu pro lidská práva. Tak, jako v Polsku ničí ženy kvůli potratům, v ČR ničí právníci a exekutoři občany nespravedlivě exekucemi. Polská žena, které byl odmítnut potrat, který potřebovala ze závažných zdravotních důvodů, a porod jí způsobil vážnou nemoc, vysoudila na polském státu velké odškodnění za porušení jejích práv. Proč nejde k Evropskému soudu i dívka z dětského domova? Pozn. JČ)

Tady přece vůbec nejde o to, že by někdo zpochybňoval samotný princip institutu vymáhání pohledávek nebo zásadu, že se dluhy platit musí a že i malý dluh je dluh. Zpochybňováno je to, že je u nás možné, aby pro opomenutí zaplatit pár korun, nebo i bez vlastního přičinění (viz případ dívky z dětského domova) byli lidé existenčně ruinováni a mohli přijít o veškeré úspory nebo dokonce o bydlení a skončit jako bezdomovci.

Čtenář Britských listů žijící v Rakousku, který uvedl své celé jméno, mi napsal dopis. Cituji z něj:

"Žiju v Rakousku už 22 let a dávám Vám za pravdu. Je to až k nevíře, že pár kilometrů od Olomouce, odkud pocházím, je zcela jiná civilizace. Měl jsem tu možnost, sám se stát předmětem exekutora ve Vídni. S tím státem podporovaným banditismem, jaký se odehrává v Česku to však nemělo nic společného. Nechal mi vzkaz na dveřích, abych mu zavolal. Dostavil se ve sjednanou dobu. Koukl na zařízení a zeptal se, jestli nemám cenné papíry, šperky, akcie a odešel (nic z toho jsem nevlastnil). Z mého poměrně slušně zařízeného bytu mi nevzal nic. Kuchyni potřebuji na vaření. Televizi proto, že mám právo na informace. Sedací soupravu, protože na něčem musím sedět atd. Tak stanoví v civilizovaném světě zákon.... Když čtu o těch loupeživých nájezdech banditů, kteří si říkají exekutoři v Česku, tak je mi zle od žaludku, jak lidem vyčistí byty a co vše si za tuto "práci" naúčtují. Každý občan se může dostat do finanční tísně, ale v Česku je to likvidační. Často si říkám, kdo vlastně v Česku vládne, politici, gangsteři, organizovaný zločin...? Těžko rozlišit, kdo je kdo..."

Když pan poslanec Křeček jako právník a dlouholetý poslanec ČSSD takto rozumí exekucím a nevidí na nich v Česku nic neobvyklého, mohl by se zde vyslovit k další české právní anomálii, kterou je rozšíření rozhodčích doložek do pracovních smluv. Většinu českých poslanců úroveň pracovněprávních vztahů nezajímá, napsal jsem o tom, a je možné, že pan poslanec vysvětlí, proč to je správně tak, jak to u nás je a netřeba s tím nic dělat.

0
Vytisknout
3361

Diskuse

Obsah vydání | 27. 11. 2012