Jak je možné, že se dluhy v blízkém zahraničí nestávají tak likvidační jako u nás?

18. 11. 2012

Argument dostupných advokátů považuji za vtip. Je mnoho podnikatelů, kteří dluhy nežalují, protože prostě na to nemají. Advokát chce zálohu, soud chce nemalý poplatek. A proto nejen já ale i spousta dalších podnikatelů dluhy raději odpouštíme.

A to ani nemluvím o výsledku soudní pře. Justice je u nás tak prohnilá, že nevíte jak soudní spor dopadne. Jako v tomto vtipu, který koluje mezi advokáty:

Sedí spolu dva advokáti a povídají si na chodbě u soudu. Najednou k jednomu z nich přistoupí jeden jejich klient a praví: pane doktor, dejtem mi pět tisíc korun nebo vás zažaluju, že váš pes pokousal mojí dceru.

Advokát chvíli přemýšlí a pak vyndá peníze.

Jeho kolega mu řekne: Proč mu to dáváš? Vždyť ty nemáš psa a on pokud se nemýlím nemá dceru.

Ten první mu na to řekne: Máš pravdu, ale pokud by tu žalobu podal, tak nevím jak by to u toho soudu dopadlo.

A v tom možná tkví jádro pudla. Nikdo neví, jak soud dopadne, kromě toho, kdo žaluje lidi, co se neumí bránit a nemají peníze na dvokáta.

Pomíjím schválně stránku věci, jestli dluh vznikl půjčkou nebo dluhem na elektřině či jinak. A také to, jestli je ten dotyčný člověk bez skurpulí, který prostě splácet nechce nebo naopak člověk odpovědný, ale bez prostředků.

Jak se má obyčejný člověk dívat natento případ , kde se jedná o mnoho sta milonů a pak to srovná se svým dluhem,,kde se z pár stokorun stal dluh statisícový?

Kdo vůbec určuje jaká osoba se může stát soudcem? Kdo je kontroluje? Kdo kontroluje jejich morální kredit?

Jak je možné, že se dluhy v blízkém zahraničí nestávají tak likvidační jako u nás?

Kdo seje vítr, ten sklízí bouři. Je jen otázkou času, kdy přetopený kotel vybuchne.