S komunisty opět na věčné časy?

20. 10. 2012 / Filip Mahďák

"I když víme, že cíl není daleko, neexistují žádné zkratky, jež by nám ušetřily namáhavé zacházky."
Oskar Adler

Začteme li se na internetových stránkách Komunistické strany Čech a Moravy do programového prohlášení pod heslem Kdo jsme a co chceme, za krátkou chvíli zjistíme, že s ideologií KSČM nelze nijakým rozumným způsobem komunikovat. Prázdné nádoby politických zaklínadel slibujících lidem lepší příští jsou stejně tak bezobsažné jako prázdné nádoby zaklínadel všech ostatních českých politických stran. Neurčité, nic neříkající a zároveň univerzálně všeobsažné ideologické floskule se nijak neliší od těch, jež jsme si za komunistické totality mohli přečíst každý den pořád dokola na stránkách Rudého práva.

To, co lidem komunisté před čtyřiceti lety navykládali, se dodnes nevyplnilo. Ale hlavně, oni sami nevědí proč. Nikdy se za těch dvacet let nepokusili přijít na důvody, proč jim to nefungovalo tak, aby občané v roce 89 nepožadovali změnu. Následovníci řídících struktur systémového selhání totalitního socialismu nemají dodnes vypracovanou žádnou analýzu tohoto systémového selhání totalitního socialismu, jež by jim opravdu pomohla vstát z mrtvých a nejen pořád dokola vybírat z dobového kontextu určité tehdy fungující společenské mechanismy a chlubit se, jak to tehdy všechno bylo lepší než dnes.

Slabost, neschopnost a nepořádek totalitního komunistického řídícího aparátu a naprostý rozklad systému v jeho posledních fázích dobře ilustruje právě v tehdejším Československu nejméně násilný převrat, jenž se do dnes trochu eufemisticky nazývá "Sametová revoluce". V posledku nebyli komunisté už ani schopni organizovat jakoukoliv obranu systému a socialismus jim prostě vypadl z rukou. Naštěstí! Kdo měl možnost pohybovat se v osmdesátých letech třeba v takovém v Polsku, ví moc dobře, že tam to nebylo zdaleka tak sametové.

Kdyby to tehdy s komunisty bylo všechno tak zlaté, proč pak by je vlastně českoslovenští občané chtěli před dvaceti třemi lety vyměnit? Co je k tomu nutilo? Nikde nestáli Američané se samopaly a nenutili Čechoslováky budovat demokracii. Nikde netekla proudy krev a nikomu nehrozilo, že půjde do koncentráku, postaví-li se na odpor sametovým revolucionářům. Kdyby se v roce 89 na druhém konci náměstí dali lidé dohromady a řekli si, že chtějí dál budovat světlé totalitní zítřky pod taktovkou socialistických soudruhů ekonomů s STB šváby za zády, jistě by překřičeli vcelku pokojné demonstranty, zvonící klíči a fňukající hbitě převtělenému zlatému slavíkovi do rukávu. Nehledě na to. že StB by v takovém případě také určitě nelenila, ucítila-li by jen slabý závan lidové podpory. Nic takového se však nestalo.

Komunisté na svých internetových stránkách, mimo mnoha jiných nesmyslů, uvádějí, že jejich představa budování socialismu je založena na respektování a využívání zákonitostí tržní ekonomiky. Ale právě tohle respektování a využívání zákonitostí živelnosti nenasytného predátora přece uvedlo svět do do současné ekonomické krize.

Dominantní charakteristikou toho co dnes nazýváme tržní ekonomikou je přece především volný (deregulovaný) trh bez přívlastků, jenž se snaží jakýkoliv zákonný rámec všemi způsoby obejít. Tohle chtějí komunisté respektovat? Všimněte si prosím, že nám zde českomoravští komunisté už ani nenabízejí žádnou alternativu ke kapitalismu. Jinými slovy, chtějí naroubovat socialismus na bázi tržního kapitalismu, který je ovšem právě na začátku svého systémového rozkladu - a s ním i celá jeho tržní ekonomika. Jak to proboha chtějí asi udělat?

Socialismus podle tohoto programového prohlášení českomoravských komunistů má být založen na souladu se zájmy většiny společnosti. Pozor - již to není v souladu se zájmy celé české společnosti, ale opět jakési nespecifikované většiny.

Každé takové vzývání zájmů většiny, ať už vychází z levice, pravice, či z hnědice, vede však vždy jen k většímu rozdělení společnosti a výrobě nenávistných nálad jednoho proti druhému. Vzývání potřeb většiny vždy bylo a dodnes je nejlepší zaklínadlo všech totalitních režimů na světě a v demokratické společnosti zpravidla slouží jeho propagátorům k rozeštvávání různých částí společnosti tak, aby se sami mohli nějakým způsobem chopit moci, namísto hledání cest k porozumění a prohloubení komunikace. Rozděl a panuj.

Mnozí byste se velmi divili, kdo všechno se do té většiny nakonec nevejde. Začít můžeme třeba tam, kde už mnozí příslušníci většiny začali, u Romů...

Cituji z programového prohlášení KSČM: "Respektujeme rovnoprávný dialog jako prostředek komunikace s dalšími stranami a hnutími, která mají zájem na rozvoji země ve prospěch většiny jejích občanů. Nesouhlasíme se stavem, kdy "více demokracie" se opírá pouze o sílu společenského postavení a peněz".

Nenaznačuje nám takto vlastně KSČM, pro začátek velmi pěkně a velmi kulantně, že by jednou z těch menšin, o jejíž zájmy tady nejde, mohla být také třeba i ta bohatá menšina se svojí "silou společenského postavení a peněz"?

Z logiky takového uvažování vyplývá, že menšinou mohou vlastně nakonec být všichni ti, kdo nějakým způsobem s KSČM nesouhlasí.

I kdyby současní komunisté a to, co z nich zbylo, měli tolik slušnosti a nezapojili se do korupčních vazeb českých mafií, kde je prosím nějaký konkrétní ekonomický program, národní politická a ekonomická strategie, propracovaný plán rozvoje průmyslu, vědy, energetiky, návrhy odpovídajících zákonných rámců, strategie, spolupráce s odborníky, odpovědi na ekologické výzvy narušeného životního prostředí, návrhy řešení neuspokojivého stavu vzdělání, českého školství, vědy, rovnoprávnost žen, rovnoprávnost minorit, řešení stále problémovějšího stavu začlenění romské menšiny do české společnosti, konkrétní návrhy k uspořádání a zajištění existence důchodového systému, tak aby lidé skutečně za deset dvacet let viděli nějaké ty důchody co jim dnes slibují, cesta k nápravě rozkradeného a rozkládajícího se českého zdravotnictví. Nic. Pak dlouho nic - a na konci opět ta hesla a kouzelná hůlka dobré vůle.

Mělo by být do očí bijící (a i na poplach), že zde stále nejsou z KSČM žádné skutečné okamžité a propracované návrhy fungujících protikorupčních mechanismů, zákonů a konkrétních systémových opatření, jež by umožňovaly fungující a průhlednou kontrolu systému veřejností - a že komunisté, kromě populistických hesel, několika osamělých jedinců ve straně a prázdných frází na volebních plakátcích sami o žádných takových konkrétních propracovaných protikorupčních opatřeních nikde nemluví. Ale pěkná velkohubá hesla a plakátky měly i Věci veřejné, že ano. Nehledě na to, že sama forma neprůhlednosti stranického financování a operačního chodu takových nekontrolovatelných a doslova mafiánských stranických struktur ke tvorbě korupčního prostředí všechny zúčastněné přímo vybízí.

Co s tím?

Poslední, co dospělí lidé potřebují, je nějaké zastání. Zastání potřebují děti. Dospělí lidé se musejí naučit, jak se zastat sami sebe. Dokud to nedokáží či z jakéhokoliv důvodu se tomu budou vyhýbat, skutečná demokracie není možná. Společnost složená z lidí neustále jen čekajících na pokyny a příkazy shora může být vedena kýmkoliv a kamkoliv - a na tomto místě není opravdu lepší návod, než se modlit k nějakému bohu, aby nám přinesl osvícenou vládu odněkud ze svého pohádkového nebe. Dnes pro změnu zase znova k tomu rudému, se srpem a kladivem na oltáři. Hodně štěstí, rudé lízátka, mávátka a pevnou víru s vaší další iluzí, soudruzi.

S komunisty opět na věčné časy...

0
Vytisknout
3585

Diskuse

Obsah vydání | 22. 10. 2012