Lukašenko: V Bělorusku je všechno v pořádku

20. 10. 2012

Jevgeniji Lebeděvovi, vydavateli britského The Independent, se podařilo vymoci si audienci v Lukašenkově kanceláři. Prezident svolil i k ojedinělému rozhovoru.

Hlava Běloruska se nejprve rozpovídala o svém vztahu s Kaddáfím či Saddámem Hussainem, podělila se o svůj názor na syrského vládce Bašára Asada, kterého považuje za "výtečného, absolutně evropského a civilizovaného muže". Prezident také zavzpomínal na období předcházející vypuknutí irácké krize: "Přišli za mnou Američané a chtěli, abych prohlásil, že v Iráku jsou jaderné zbraně. Odmítl jsem. Dokonce mi řekli, že z hledisek jako jsou investice se bude pro Bělorusko vše vyvíjet dobře. Musel jsem je jen podpořit. Řekl jsem jim, že to nemohu udělat, protože jsem věděl, že tam žádné jaderné zbraně nejsou. Na základě mého dřívějšího rozhovoru s Hussainem jsem jim také řekl, že Irák je připraven se s Američany dohodnout, co se týče ropy, pakliže je to to, o co jim jde. Hlavně ať prý nedojde k bombardování a ničení země. Odpověděli, že mi věří, ale že válečná mašinerie je už příliš rozjetá."

"Je to používání dvojího metru. Američané u nás chtějí dělat demokracii. Ať jdou dělat demokracii do Saudské Arábie! Vypadá to u nás snad jako v Saudské Arábii? Ani náhodou! Proč netlačí na demokratizaci v Saudské Arábii? Protože tam jsou sice zlosyni, ale jsou to "naši" zlosyni."

Podle Lebeděva je téma autoritářství v bývalých sovětských zemích stále aktuální a Bělorusko ztělesňuje to, co může potkat i ostatní státy bývalé SSSR, pokud se odkloní od Evropy. Poukazuje na to, že od roku 1994, kdy se Lukašenko dostal k moci, se žádné volby neobešly bez manipulací. Naděje svítala v roce 2010, kdy byla účast ve volbách povolena bezprecedentnímu počtu devíti kandidátů. Zhasla však již v den volem, kdy policie obušky opět rozháněla demonstranty, protestující proti Lukašenkově vítězství.

"Bělorusové nepotřebují vaši demokracii, když nemají pořádnou ekonomiku a nemohou pořádně vychovávat své děti, protože se je bojí pustit ven." Lukašenko podle svých slov jedná především v zájmu stability v zemi, což je dle něj nejpřednější povinností vlády. Vychází ze zkušeností ze začátku 90. let, kdy na většině území bývalého Sovětského svazu zavládla anarchie. Bělorusko však bylo relativně stabilní a prosperující. "Běžte do ulic a rozhlédněte se kolem sebe- všude je čisto, pořádek, kolem chodí normální lidé. Vládci nemůžete odepřít alespoň podíl na tomto stavu."

Lukašenko se nebrání označení svého režimu za autoritářský, nicméně nálepku diktátora odmítá. Poukazuje na zaujatost Západu proti jeho režimu. "Měsíc před volbami v roce 2010 mi na stůl zpravodajská služba přinesla report OBSE o výsledku voleb. Nemohl jsem tomu uvěřit. Po volbách uveřejnili přesně ten samý report."

Bělorusku se pod Lukašenkem tradičně dobře daří ekonomicky. Počet lidí pod hranicí chudoby byl výrazně snížen, zdravotnictví je bezplatné a rozdíly v příjmech obyvatelstva jsou relativně malé. Lebeděv však tvrdí, že tohoto bylo dosaženo za cenu přežití sovětskému stylu ekonomiky a sovětského přístupu k lidským právům. Přijet do Minsku je prý jako vrátit se do světa, který jinde zanikl před dvaceti lety.

Amnesty International zaznamenává v Bělorusku četné případy údajného mučení, zavírání za "tiché protesty", studenti jsou vyhazováni z univerzit a zaměstnanci z práce pro kritiku režimu. Prezident "nemá ponětí" o počtu zavřených novinářů. Například o případu Iriny Chalipové, "nikdy předtím neslyšel". Poté, co mu jej ovšem Lebeděv přiblížil, Lukašenko přislíbil uvolnit omezení cestovaní uvalené na novinářku se slovy: "Vidíte, diktatura má taky své výhody. Žádný jiný prezident by teď neudělal okamžité rozhodnutí. Já ano."

Lukašenko přiznává, že je zastáncem trestu smrti. Lebeděvovu kritiku způsobu provádění trestu smrti v Bělorusku - kulka do hlavy zezadu - však nemůže posoudit, protože podle svých slov neví, jak se popravy vykonávají.

Udělal tedy Lukašenko za posledních 14 letech nějaké chyby? "Nedopustili jsme se žádných systémových chyb, na žádné si nevzpomínám."

(Shrnutí připravil Daniel Řezníček)

Podrobnosti v angličtině: http://www.independent.co.uk/news/world/europe/whats-so-good-about-democracy-anyway-an-audience-with-the-last-dictator-in-europe-8218912.html" class="btn" target="_blank">ZDE

0
Vytisknout
3150

Diskuse

Obsah vydání | 22. 10. 2012