Eurohujeři všech zemí, spojte se!

20. 10. 2012 / Karel Dolejší

Pokud se podíváte na to, s jakými pozicemi jednotlivé členské země přijely na poslední summit EU, a jaké jsou konečné výsledky jednání, pouze člověk zcela zaslepený nadšeným eurohujerstvím může prohlásit, že se podařilo dosáhnout "kompromisu". Německá kancléřka Angela Merkelová dosáhla naprosto přesně toho, co chtěla - odložení projektu bankovní unie, jež představuje faktickou revizi červnových dohod; francouzský prezident před summitem mediálně zadupal, po příjezdu do Bruselu apeloval na účastníky, a ve finále si neodvezl téměř nic. Španělsko bude muset počkat do německých voleb v září příštího roku, což je pro ně obrovsky riskantní. Tento výsledek je teď nazýván "kompromisem". Nu což, s podobnou logikou můžeme hovořit o "kompromisu" třeba i v případě pověstných Moskevských protokolů ze srpna 1968. Vítejte ve světě "politicky korektního" zpravodajství.

Podobně eurohujeři tvrdí, že když Evropská komise zakázala používání názvu "Pomazánkové máslo", kritici tohoto postupu kolem něj prý udělali zbytečný humbuk. EU prý chrání své poddané před podvodem výrobce, který vydával něco, co máslem není, za máslo. Myslím, že je tomu přesně naopak: Tím, kdo celou věc opravdu nekonečně zveličil, byla právě bruselská byrokracie. Ve světě, kde ještě racionalita něco znamená, je dokonale absurdní, aby titulárně nejvyšší orgán pětisetmilionového útvaru řešil název marginálního produktu v jedné malé zemi, zejména pokud sám nedokáže vyřešit věci mnohem důležitější. Pomazánkové máslo se prodává na českém trhu třicet let a téměř nikdo ho za máslo nepovažuje, naopak dávno ví, co od tohoto výrobku očekávat. Konfuciánský program "nápravy jmen" tu zafungoval zcela zbytečně a kdyby byl důsledný, došlo by k naprosté katastrofě. Vždyť španělský ptáček není ani španělský, ani ptáček; tatarský biftek ve skutečnosti není tatarský, ani biftek; a z kterého Srba že má vlastně pocházet srbské žebírko? - Leč žádný strach: Pomazánkové máslo bude přejmenováno a bez obav si je můžete namazat na chleba z čínských vlasů nebo oslích kopyt (schválený EU), i kdyby se v něm objevily tuky vyrobené z geneticky modifikovaných plodin (schválených EU), případně ho zapít kávou pro východní trhy vyrobenou z plesnivých zrn (schválených EU). Evropská komise vás chrání.

Tím hlavním, oč jde, ovšem není ani pomazánkové máslo, ani na neurčito odložená bankovní unie. Největším problémem je orwelliánský diskurs, který tyto události obklopuje a znamená faktickou kastraci jakéhokoliv sdělování. Když jeden politik prosadí svou a druhý nedosáhne ničeho, co by stálo za řeč, je to "kompromis"; když dojde k zákazu marginálního produktu, který nikoho neohrožoval, ale kapitálově silné skupiny přitom bez problémů prosadily věci mnohem nebezpečnější, je to "ochrana"; Evropané se ocitají ve světě poskládaném z interpretací, jež jim vůbec neumožňují vidět, co se kolem nich děje.

Namísto zastaralých povídaček o "hlídacích psech" demokracie by bylo zřejmě spíš namístě do titulku každé evropské tiskoviny umístit obligátní heslo: "Eurohujeři všech zemí, spojte se!"

Snad by pak mediální konzumenti poněkud lépe rozuměli skutečné ceně zde čerpaných mediálních sdělení...

0
Vytisknout
2174

Diskuse

Obsah vydání | 19. 10. 2012