Král Karel ve svém klíčovém projevu během návštěvy u Trumpa chválí NATO a vyzývá k obraně Ukrajiny

29. 4. 2026

Vystoupení Karla před společným zasedáním Kongresu – první královský projev tohoto druhu za 35 let – bylo označeno za vrchol jeho čtyřdenní státní návštěvy Spojených států, kde se spolu s královnou Camillou účastní oslav 250. výročí nezávislosti.

Charles pochválil historické pouto mezi oběma národy a řekl: „Spojenectví, které naše dva národy budovaly po staletí – a za které jsme americkému lidu hluboce vděční – je skutečně jedinečné.“

Ve svých výrocích, které zřejmě vyvolaly kladnou reakci demokratických zákonodárců, však poukázal na kořeny „principu, že výkonná moc podléhá systému brzd a protivah“ v jednom ze základních právních dokumentů Spojeného království, Magna Carta.

A vyzval k „neochvějnému odhodlání“ ve prospěch „Ukrajiny a jejího nejodvážnějšího lidu“, aby bylo možné „zajistit skutečně spravedlivý a trvalý mír“.

Ve svém projevu z pódia Sněmovny reprezentantů před publikem, které tvořili zákonodárci z obou stran a nejvyšší vojenské šarže, také zdůraznil význam opatření v souvislosti s klimatickou krizí.

Zmínil „přírodní divy“ Spojených států a hovořil o tom, co Teddy Roosevelt nazval „slavným dědictvím mimořádné přírodní nádhery této země, na níž vždy závisela velká část její prosperity“.

„I když oslavujeme krásu, která nás obklopuje, naše generace se musí rozhodnout, jak řešit kolaps kritických přírodních systémů, který ohrožuje mnohem více než jen harmonii a nezbytnou rozmanitost přírody.

„Ignorujeme na vlastní nebezpečí skutečnost, že tyto přírodní systémy, jinými slovy vlastní ekonomika přírody, tvoří základ naší prosperity a naší národní bezpečnosti.“

Zdůraznil také význam obchodu mezi oběma zeměmi v době, kdy Trump pohrozil uvalením dalších cel na Británii. „V širším smyslu oslavujeme roční obchod v hodnotě 430 miliard dolarů, který stále roste, vzájemné investice ve výši 1,7 bilionu dolarů, které pohánějí inovace, a miliony pracovních míst na obou stranách Atlantiku, které jsou podporovány oběma ekonomikami.“

Řekl: „Od hlubin Atlantiku po katastrofálně tající ledové čepice Arktidy leží v srdci NATO odhodlání a odborné znalosti ozbrojených sil Spojených států a jejich spojenců, kteří se zavázali k vzájemné obraně, ochraně našich občanů a zájmů a zajištění bezpečnosti Severoameričanů a Evropanů před našimi společnými protivníky.“

Charles také podpořil Aukus, trojstrannou dohodu s Austrálií, kterou nazval „nejambicióznějším programem ponorek v historii“.

„Do těchto pozoruhodných projektů se společně nepouštíme z sentimentu. Děláme to proto, že budují větší společnou odolnost pro budoucnost, a tím zvyšují bezpečnost našich občanů pro příští generace,“ řekl.

Jednalo se o první takový projev britského člena královské rodiny od roku 1991, kdy před sněmovnou promluvila královna Alžběta II., a Karel popsal svět jako „nestabilnější a nebezpečnější“ než v té době, což činí spojenectví národů důležitějším než kdy jindy.

Karlovy výroky byly formulovány diplomaticky a zůstal opatrný ohledně rozdílů v názorech mezi USA a vládou Keira Starmera, mezi které patří odmítnutí Británie připojit se k USA a Izraeli při bombardování Íránu a Trumpovy stížnosti na britskou obchodní politiku.

Projev následoval po okázalé uvítací ceremonii v Bílém domě, při které Trump uprostřed vojenské přehlídky a přeletu stíhaček prohlásil: „Američané nemají bližší přátele než Brity.“

Jako známka citlivosti kolem této návštěvy se však králův příjezd do Bílého domu odehrál v soukromí, z obavy z veřejné hádky mezi oběma muži podobné té, k níž došlo při loňské návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

V projevu později toho dne na honosné státní večeři v Bílém domě, kterou pořádal Trump, Karel řekl: „Dnes večer jsme zde, abychom obnovili nepostradatelné spojenectví.“

Na stejné akci Trump řekl shromážděným hostům, že Írán byl „vojensky poražen“, což bylo jeho první veřejné vyjádření k tomuto citlivému tématu během královské návštěvy.

Prezident dodal: „Karel se mnou souhlasí ještě více než já – nikdy nedovolíme, aby tento protivník měl jadernou zbraň.“

Během večeře král daroval prezidentovi zvon z britské ponorky HMS Trump, která byla spuštěna na vodu v roce 1944 během druhé světové války.

„Ať je to svědectvím společné historie a zářivé budoucnosti našich národů. A pokud byste nás někdy potřebovali kontaktovat, stačí nám zavolat,“ řekl král za potlesku.

Vedoucí představitelé Kongresu přivítali královu návštěvu, přičemž republikánský vůdce senátní většiny John Thune v úterním projevu na plénu řekl: „Zvláštní vztah mezi našimi dvěma národy je dlouhý a plodný a myslím, že je spravedlivé říci, že v průběhu historie našeho národa jsme neměli lepšího spojence než Velkou Británii.“

Jeho demokratický protějšek, vůdce menšiny Chuck Schumer, se zaměřil na některé napětí, které vzniklo mezi Trumpovou administrativou a Starmerovou vládou ohledně role USA v globálních aliancích.

„Návštěva krále Karla III. by měla sloužit jako připomínka pro prezidenta Spojených států a pro každého voleného představitele v této zemi, že přátelé a spojenci jsou důležití. A především pro bezpečnost Evropy je důležité NATO,“ řekl Schumer.

„Vyzývám Jeho Veličenstvo, aby prezidentovi vtisklo do paměti absolutní důležitost NATO. Doufám, že dokáže přimět Trumpa, aby naslouchal a pochopil, o co jde.“

Vzhledem k tomu, že Trump vyhrožuje roztrháním obchodní dohody, kterou podepsal se Starmerem, a uvalením „velkého cla“, pokud Spojené království nezruší daň z digitálních služeb pro americké společnosti, král označil dlouholeté obchodní vazby obou zemí za „silné základy, na nichž lze i nadále stavět pro generace, které se ještě nenarodily“.

Promluvil před Kongresem, který ovládají republikáni, ale který je v řadě otázek hluboce rozdělen, zatímco zákonodárci se dívají vpřed k listopadu, kdy voliči odevzdají hlasy v průběžných volbách, které by mohly vrátit k moci demokraty.

Činnost obou komor však občas zasahuje do témat, kterým by se Buckinghamský palác obvykle rád vyhnul. V téměř jednomyslném hlasování schválil Kongres loni návrh zákona vyžadující zveřejnění spisů týkajících se skandálního finančníka Jeffreyho Epsteina, těsně poté, co král zbavil svého bratra, Andrewa Mountbatten-Windsora, královského titulu kvůli obavám ohledně jejich vztahu. Ten byl později zatčen na základě obvinění souvisejících s jeho styky s Epsteinem během působení jako obchodní vyslanec v letech 2001 až 2011.

Vyšetřovací výbor Sněmovny reprezentantů od té doby požádal Mountbatten-Windsora, aby zodpověděl otázky týkající se Epsteina, který zemřel v roce 2019 při čekání na soud kvůli obvinění z obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování, přičemž někteří zákonodárci uvedli, že by mu měla být doručena předvolání, pokud se nedostaví dobrovolně.

Zdroj v angličtině ZDE