Vrány si uvědomují sebe samy - stejně jako lidé

5. 10. 2020

Vrány jsou dokonce ještě chytřejší, než jsme si dosud mysleli. Vědí o tom, co vědí, a dokážou uvažovat o obsahu své mysli. To je považováno za základní kámen sebeuvědomění sdíleného vedle lidí jen několika málo druhy.

Němečtí vědci provedli s vránami sérii testů. Během plnění úkolů vědci měřili neurální aktivitu s cílem vysledovat, jak vrány vnímají a uvažují. Snažili se studovat specifický typ myšlení zvaného smyslové vědomí.

Poté co vrána zahájila zkoušky, objevil se krátký vizuální stimul různé intenzity. Po určité prodlevě byla vrána informována, jak reagovat na stimul. Červený symbol vyžadoval kladnou odpověď ohledně detekce, zatímco modrý ji zakazoval.

Smyslové vnímání, schopnost mít subjektivní zkušenost, kterou lze explicitně zhodnotit a tedy o ní informovat, vychází z mozkových procesů vzniklých během evoluční historie. Dnes jsou neurální koreláty vědomí primárně spojovány s funkcí mozkového kmene primátů, s částí nazývanou telencefalické palium. Naproti tomu ptáci si vyvinuli jiný typ palia, protože se od linie savců vzdálili před 320 miliony let.

Vrány si vedly způsobem, který potvrzuje jejich smyslové vnímání. Podle vědců to může znamenat, že neurální koreláty vědomí sahají nazpět přinejmenším do doby, kdy ptáci a savci tuto část mozku sdíleli.

Jinak řečeno, vědci předpokládají, že ptáci a savci zdědili vědomí od svého posledního společného předka. Pokud je to pravda, znamenalo by to, že evoluce vědomí sahá přinejmenším 320 milionů let nazpět, kdy se plazi a ptáci na jedné straně a savci na druhé vyvinuli z posledního společného mnohobuněčného předka.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2837

Diskuse

Obsah vydání | 12. 10. 2020