Zatčení levicového militanta ukončilo 37 let trvající útěk

14. 1. 2019

Bývalý levicový militant hledaný Římem za čtyři vraždy spáchané v 70. letech byl v sobotu zatčen v Bolívii a bude vydán do Itálie. Cesare Battisti dokázal unikat spravedlnosti takřka 40 let, zčásti díky velkorysosti levicových lídrů, napsal Henrique Valadares.

Bývalý příslušník levičáckých guerill Cesare Battisti byl zatčen 12. ledna v Bolívii. V sousední Brazílii žil po léta pod ochranou bývalého levicového prezidenta Luize Inacia Luly da Silvy, navzdory opakovaným italským žádostem o extradici.

Očekává se, že Battisti bude vydán z La Pazu do Brazílie a pak do Itálie. Italský ministr vnitra Matteo Salvini v neděli prohlásil, že Řím vyslal letadlo s policisty a důstojníky zpravodajských služeb.

Nový brazilský ultrapravicový prezident Jair Bolsonaro na Twitteru gratuloval osobám "zodpovědným za zatčení teroristy Cesare Battistiho". Během volební kampaně v roce 2017 Bolsonaro slíbil "okamžitě" vydal Battistiho, pokud bude zvolen. Končící prezident Michel Temer podepsal příkaz k extradici v polovině prosince, ale bývalý militant nebyl k nalezení. Místo jeho pobytu zůstalo neznámé až do zatčení v bolivijském městě Santa Cruz de la Sierra.

Battisti coby syn křesťanských komunistů se přidal k levičáckým uskupením v mladém věku a zůstal k nim loajální během "temných let", kdy země vedla boj proti ultralevicovým i ultrapravicovým militantům.

V červnu 1979 byl Battisti, tehdy již člen organizace Ozbrojení proletáři za komunismus, v Miláně zatčen v rámci vyšetřování vraždy místního klenotníka.

V květnu 1981 byl odsouzen k 12 letům a 10 měsícům vězení za členství v ozbrojené skupině, ale v roce 1981 uprchl z vězení nejprve do Francie a v roce 1982 do Mexika.

V roce 1990 se Battisti vrátil do Francie, kde jej chránila takzvaná Mitterandova doktrína: Tehdejší prezident Francois Mitterand zaručil svobodu bývalým ultralevicovým italským militantům, kteří se rozhodli složit zbraně a odmítnout násilnou minulost.

V březnu 1993 milánský soud odsoudil Battistu v nepřítomnosti za zabití dvou policistů - strážce věznice Antonia Santora a důstojníka Andrey Campagny - a podíl na vraždě řezníka Lina Sabadina a milánského klenotníka Pierluigiho Torregianiho, který byl zastřelen před svými dvěma dětmi. Tehdy patnáctiletý Trregianiho syn byl zasažen do páteře a skončil na invalidním vozíku.

Avšak Battisti, který vždy popíral podíl na zabíjení, zůstával ve Francii na svobodě. Pracoval jako domovník, než se stal úspěšným autorem vysoce autobiografických thrillerů.

I když se těšil podpoře klíčových francouzských levicových osobností, pravicový prezident Jacques Chirac v červnu 2004 ukončil Mitterandovu politiku.

V říjnu 2004 Battisti uprchl do Brazílie. V rozhovoru s brazilským časopisem Istoe prohlásil, že mu pomohli francouzští zpravodajští důstojníci.

V březnu 2007 byl zatčen v Riu a vězněn v Brasílii, což vyvolalo další italskou žádost o extradici.

Brazílii tehdy vládl levicový prezident Luiz Inacio Lula da Silva, bývalý odborář. První nález Nejvyššího soudu z roku 2009 ponechal Battistiho osud v rukou prezidenta.

Lula ustoupil tlaku radikálního křídla své Dělnické strany a odmítl extradici s poukazem na "národní suverenitu".

Za Luly se Brazílie stala důležitým mezinárodním hráčem a snažila se o nezávislejší zahraniční politiku. Prezident udělil Battistimu azyl 31. prosince 2010, poslední den, kdy byl v úřadu.

Mnozí však Lulův krok kritizovali. Podle levicového časopisu Carta Capital šlo o "jeden z největších prezidentových omylů". Italský zločinec "pěstoval mýtus levicového aktivisty, ale není nic jiného než vrah," napsal list loni v prosinci.

Hlavní turínský prokurátor Armando Spataro, který v 70. letech řídil razie ve štábu Battistovy organizace, s tím souhlasí. V rozhovoru s italským listem La Repubblica v polovině prosince řekl, že "Battisti je vrah nejhoršího druhu".

Lulova následnice a chráněnkyně Dilma Rousseffová, sama bývalá ultralevicová militantka, neměnila Lulovo rozhodnutí a diplomatické vztahy mezi Brazílií a Itálií se ochladily. Řím dokonce hrozil bojkotem mistrovství světa ve fotbale v roce 2014.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2583

Diskuse

Obsah vydání | 16. 1. 2019