Lži v ruské zprávě o izraelské vině za katastrofu letounu Il-20M

24. 9. 2018

Ruské ministerstvo obrany nyní svalilo celou vinu za fakt, že Sýrie sestřelila ruský výzvědný letoun, na Izrael, napsal Ron Ben-Jišaj. Podrobná analýza zprávy odhaluje řadu lží a polopravd, které mají skrýt nekompetenci a omyly, jichž se dopustili ruští a syrští operátoři.

Pozn. red. Putin však posléze konstatoval, že sestřelení ruského letadla bylo důsledkem souhry nepříznivých okolností. ZDE

Nejvíce zarážející je fakt, že zpráva ignoruje závěry vyšetřování provedeného Izraelem, které byly předloženy šéfem izraelského letectva generálmajorem Amikamem Norkinem a izraelskými zpravodajskými důstojníky, kteří ho doprovázeli do Moskvy ve snaze snížit stávající napětí.

Norkin se v Moskvě setkal s vysoce postavenými ruskými představiteli, včetně ruského protějšku, ale přesto ruská zpráva, která byla zveřejněna v neděli ZDE, nezmiňuje ani jediné izraelské tvrzení. Zpráva se dokonce ani nesnaží vyvrátit izraelská tvrzení, nebo předložit protitvrzení vůči informacím, které Rusové obdrželi před několika dny. Ještě překvapivější je, že ruské ministerstvo obrany jednoduše zopakovalo, slovo od slova, verzi událostí, která byla publikována pouze několik hodin po incidentu.

Zpráva vypadá, jako by se izraelská strana vůbec nepokusila věc vysvětlit. Neobsahuje dokonce ani zmínku o Norkinovi. Kromě obviňování Izraele zpráva, která slibuje výčet událostí minutu po minutě, neobsahuje takřka žádná nová fakta.

Navíc jsou v ní všemožná dodatečná tvrzení, která mají demonstrovat, jak nevděčný je Izrael k velkorysým Rusům, kteří se jej snaží chránit a on to oplácí jen podvody.

Ze zprávy není těžké pochopit, že závěry mají víceméně dosáhnout několika cílů. Stojí za to prozkoumat je jeden po druhém.

Za prvé, má před ruskou veřejností fabrikovat omluvy ohledně selhání jednotek rozmístěných v Sýrii. Tato selhání a nedostatky v celkové situaci ve vzduchu přispěly k sestřelení letounu neméně, než syrská protivzdušná obrana, která stiskla spoušť a odpálila raketu na Iljušin Il-20.

Ministerstvo obrany do zprávy nezahrnulo žádné varování nebo hrozbou odvetou, a to je dobré znamení. Putin se snaží vytvořit obraz, podle nějž je hodným policajtem, který chce uchovat dobré vztahy s Izraelem a premiérem Netanjahuem. Ale ministerstvo obrany nemůže zajít tak daleko a adresuje Izraeli hrozby, které nedokáže splnit.

Důkazem, že ruští důstojníci na základně Hmejmim nečetli situaci správně, je fakt, že první zpráva, kterou odeslali ministerstvu do Moskvy, zní, že si všimli odpálení raket z francouzské fregaty ve Středozemním moři na syrské cíle v Latakíji. Také nepravdivě hlásili, že byly zasaženy některé cíle, například elektrárna v Latakíji.

Dalším omylem je, že Rusové neposkytli syrským spojencům elektronické signály, které identifikují jejich letouny jako ruské.

Ruští důstojníci, kterí operují společně se syrskou protivzdušnou obranou, nedokázali správně dohlédnout na protivzdušnou palbu a radary, zatímco syrští operátoři zmáčkli odpalovací tlačítko. Ruští důstojníci tam byli a jistě dovedou rozlišit ruská letadla, ale z nejasného důvodu došlo k omylu, nebo někdo selhal ve své profesionální odpovědnosti. Tvrzení, že izraelské letouny využily ruský jako štít před syrskou protivzdušnou obranou, je jen fráze, která má zakrýt toto selhání.

Další důvod vyznění zprávy lze připsat mocenskému boji vedenému mezi různými bezpečnostními představiteli na ministerstvu a v Putinových kancelářích. Incident znamená příležitost pro představitele ministerstva, jejichž velký počet se identifikuje s ruským režimem, útočit na Izrael, aby zjednodušili ruským firmám dodávky zbraní spojencům na Blízkém východě. Ale hlavní věcí, jak uvedeno, je ruské veřejné mínění a zajištění toho, že elementy v opozici vůči Kremlu se nebudou cítit povzbuzeny.

Jiným důvodem nepodložených obvinění vůči Izraeli je pokus o nový kompromis ohledně situace v Sýrii. Lze předpokládat, že Rusové se pokusí využít krize proti Izraeli, aby omezili jeho svobodu jednání v Sýrii, kterou mu Moskva zaručila v nových dohodách. To bude prezentováno jako úspěch režimu v Damašku a Teheránu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4999

Diskuse

Obsah vydání | 26. 9. 2018