Jak tlak veřejnosti prostřednictvím sociální sítí stále intenzivněji ovlivňuje média

24. 9. 2018

čas čtení 3 minuty
Šéfredaktor renomovaného týdeníku The New York Review of Books Ian Buruma přišel o místo, protože otiskl článek bývalého kanadského rozhlasového moderátora Jiana Ghomeshiho, v němž si autor stěžoval na všechny ty hrůzy, které se mu staly v důsledku toho, jak se choval k ženám. 130 000 pravidelných čtenářů časopisu New York Review of Books se zhrozilo, že týdeník poskytl prostor k obhajobě někomu, kdo se stal terčem obvinění ze sexuálního zneužívání žen. Buruma se hájil, že Ghomeshi nebyl odsouzen u soudu, ale že ho "odsoudily sociální sítě". Nepomohlo to.

Rozčílit čtenáře v době, kdy je na tom tisk z ekonomické stránky nesmírně nejistě, je velmi riskantní, píše v deníku Guardian Emily Bell,   bývalá šéfredaktorka, jeho digitální verze,  nyní profesorka médií na Columbia University. Pokračuje:



Politická atmosféra v Americe a megafon sociálních sítí, který ji zintenzivňuje, mění to, jak lidé uvažují o svobodě projevu. Spojené státy nikdy neměly zákony, které blokují veřejné vyjadřování nenávisti, jak je tomu jinde ve světě, avšak v minulosti spoléhala na silné společenské normy a na první dodatek americké ústavy - obojí dodržovalo na veřejnosti pořádek. Nyní jak novinářské organizace, tak sociální sítě pociťují nátlak, aby uplatňovaly své právo nevydávat nebo neamplifikovat určitý materiál.

Sociální sítě a digitální platformy konstatují, že jsou pod daleko větším tlakem, aby určitý materiál odstraňovaly a potlačovaly, než aby prosazovaly svobodu projevu. Nedávný obrovský skandál týkající se konspiračního teoretika Alexe Jonese, jehož kanály Infowars šířily absurdní teorie, ale také šikanovaly lidi a vážně jim škodily, dokázal, že ani největši firmy, které poskytují platformy veřejnost, nejsou imunní vůči nátlaku veřejnosti a veřejnost od nich vynucuje racionální redakční rozhodování.

Jak se rozhoduje o tom, co se dostane na veřejnost a co je potlačeno, se stává klíčovou součástí širšího politického boje mezi tím, co mnozí vidí jako nebezpečně sílící ultrapravici a tím, co pravice označuje za "liberální elitu".

Minulý týden vyšlo najevo, že technici firmy Google řešili, jak pozměnit výsledky vyhledávání, které po té, co Donald Trump v lednu 2017 zakázal muslimům cestovat do USA, přinášely obrovské množství rasistických výroků. S blížícími se volbami v USA se tam velmi sleduje, jakým způsobem jsou zveřejňoványu zprávy i názory.

Rebecca Lewis ze thinktanku Data and Society shromáždila data z množství kanálů na YouTube a argumentuje, že tam funguje "alternativní vlivová síť ultrapravicových YouTuberů, kteří používají tytéž marketingové a optimalizační taktiky při ovlivňování internetových vyhledávačů jako komerční vlivové agentury.

Analýza definovala existenci nové sítě, která funguje mimo normy mainstreamových médií. Lewisova v závěru studie argumentuje, že "platformy jako YouTube musejí kontrolovat materiál a jeho explicitní hodnoty. Musejí odmítat materiál, který například prosazuje bělošskou nadřazenost, i kdyby neobsahoval pomluvy."

Fungování ultrapravicových kanálů na YouTube je přesným opakem nátlaku zuřivých čtenářů na The New York Review of Books za zveřejnění bědování sexuálního násilníka, uzavírá Emily Bell. Avšak tlak od zesíťovaných občanů ve veřejné sféře bude dál určovat politiku obou typů publikací, a to zřejmě rychlostí a směrem, který nečekají.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

0
Vytisknout
8014

Diskuse

Obsah vydání | 26. 9. 2018