Proč technologie zvýhodňuje tyranii

5. 9. 2018

Na demokracii není nic nevyhnutelného. Přes všechny úspěchy v minulém století jsou tu monarchie, oligarchie a další formy autoritativní vlády, které představují mnohem běžnější podobu vládnutí.

Vznik liberálních demokracií je spojován s ideály svobody a rovnosti, které se mohou zdát samozřejmými a nezvratnými. Ale tyto ideály jsou mnohem křehčí, než si myslíme. Jejich úspěch ve 20. století závisel na unikátních technologických podmínkách, které se mohou ukázat jako efemérní.

Ve druhé dekádě 21. století začal liberalismus ztrácet důvěryhodnost. Otázky ohledně schopnosti liberální demokracie zajistit střední třídu zní hlasitěji. Politika se stala kmenovější. Stále více zemí a lídrů předvádí demagogii a autokracii. Příčiny této politické změny jsou složité, ale zdá se, že jsou propojeny se soudobým vývojem technologií. Technologie, která zvýhodňovala demokracii, se mění, a jak se rozvíjí umělá inteligence, může se měnit ještě více.

Informační technologie se dále rozvíjí. Biotechnologie začíná poskytovat vhled do našich vnitřních životů - emocí, myšlenek a voleb. Informační technologie a biotechnologie společně vytvoří v lidské společnosti bezprecedentní otřesy, podkopou lidské jednání a možná podvrátí lidské touhy. Za takových podmínek se liberální demokracie a volnotržní ekonomika mohou stát zbytečnými.

Obyčejní lidé možná nijak podrobně nechápou umělou inteligenci a biotechnologii, ale poznají, když kolem nich kráčí budoucnost. V roce 1938 životní podmínky obyčejného člověka v SSSR, Německu nebo USA byly možná nevalné, ale neustále mu říkali, že je tou nejdůležitější věcí na světě a že představuje budoucnost (samozřejmě za předpokladu, že to byl "obyčejný muž", nikoliv řekněme žid nebo žena.) Prohlížel si propagandistické plakáty typicky zobrazující horníky nebo oceláře v hrdinských pózách a viděl se v nich.

V roce 2018 se obyčejný člověk cítí stále bezvýznamnější.

Ve 20. století masy revoltovaly proti vykořisťování a snažily se proměnit svou vitální roli v ekonomice v politickou moc. Nyní se masy obávají bezvýznamnosti a snaží se překotně využít své zbývající moci, než bude pozdě. Brexit a vzestup Donalda Trumpa mohou tedy demonstrovat opačnou trajektorii než tradiční socialistické revoluce (zvýraznila red. BL). Ruská, čínská a kubánská revoluce byly provedeny lidmi, kteří byli pro ekonomiku vitální, ale chyběla jim politická moc. V roce 2016 Trump a brexit podpořilo mnoho lidí, kteří se dosud těší politické moci, ale obávají se, že ztrácejí ekonomickou hodnotu. Možná že v 21. století populistické revolty nebudou vedeny proti ekonomické elitě vykořisťující lid, ale proti ekonomické elitě, která už lid nepotřebuje. To ovšem může být předem prohraná bitva. Je mnohem těžší bojovat s bezvýznamností než proti vykořisťování.

Revoluce v informačních technologiích a biotechnologiích jsou dosud v plenkách a rozsah, v jakém jsou odpovědné za současnou krizi liberalismu, je věcí diskuse. Většina lidí v Birminghamu, Istanbulu, Petrohradu a Mombaji si jen nejasně, pokud vůbec, uvědomuje, vzestup umělé inteligence a její potenciální dopad na své životy. Je nicméně nepochybné, že technologické revoluce, které dnes nabírají na síle, v příštích dekádách konfrontují lidstvo s nejtvrdšími zkouškami, jakým dosud čelilo.

Podrobnosti v angličtině: ZDE