Monitor Jana Paula:

Další konflikt idejí, aneb Mariánský sloup na Staroměstském náměstí zřejmě vadí nejen vánočním trhům

22. 9. 2017 / Jan Paul

čas čtení 7 minut


Praha zamítla obnovu mariánského sloupu, hlavní město si nepřeje, aby byl na Staroměstském náměstí v Praze obnoven mariánský sloup stržený v listopadu 1918. Vyplynulo to ve čtvrtek 14. září 2017 z jednání pražského zastupitelstva o peticích pro a proti sloupu. Debata o nich trvala tři hodiny. Tolik aktuální zpráva z médií. Tak vida, obyčejný vandalismus Franty Sauera za přihlížení davu opět získal punc legálního aktu. Mariánský sloup nebyl protizákonně svévolně zničen, ale byl jenom stržen, a jako takový – totiž stržený – se opět potvrdil v historii.


Co na tom, že to byla cenná umělecko-historická barokní památka z roku 1650, postavená nikoliv jako symbol pobělohorské rekatolizace, ale jako projev díků za záchranu Prahy při obléhání Švédy za třicetileté války? Rozvášněný hospodský anarchista Sauer za podpory hasičů se 3. listopadu roku 1918 dopustil zničení v Čechách nejstaršího a v Evropě čtvrtého nejstaršího mariánského sloupu s plastikou sochaře Jana Jiřího Bendla, a tuto akci ve své podstatě pražští radní po 99 letech posvětili tím, že znovuobnovení sloupu zamítli.

Není to jen neúcta k významné umělecké památce, ale i další z projevů konfliktu idejí, který naší současnou civilizaci provází. Na jedné straně tříhodinová debata zastupitelstva Prahy, na straně druhé dvacetiletá práce sochaře Petra Váňi, který na replice sloupu Panny Marie Neposkvrněné pracoval, a nyní přijde vniveč. Váňa idealisticky věřil, že obnovení sloupu se může stát aktem smíření, jenomže smířením koho a s čím? Mám za to, že pravděpodobně protestantů s katolíky, přestože se protestantské církve holedbají ekumenismem.

Společnost pro obnovu mariánského sloupu relevantně poukazuje na to, že tato památka by se měla vrátit na své původní místo, naopak signatáři petice proti jejímu obnovení argumentují afektivně a historicky nepřesně, když ve své petici tvrdí, že, cituji: „Tento sloup byl postaven roku 1650 jako symbol vítězství katolicismu nad 'kacířským' královstvím a vyjadřoval politickou nadvládu Habsburků nad českým národem. Sloup se tak stal politickým i ideologickým znamením poroby českého národa“.

Signatáři petice také zcela účelově tvrdí, že sloup nebyl běžným mariánským sloupem, kterých bylo v naší zemi více, a že ikonografická symbolika sloupu oslavovala úplné zničení protestantských kacířů, kteří zde mají podobu hadů a ďáblů. To je opravdu směšná spekulace, had je obecně v křesťanství negativní symbolikou ďábla, který je ztělesněním zla, hříchu, podvodů, lstivosti, zrady a pomluvy, a co jiného byli Švédové, kteří obléhali Prahu, nebo mor? Nákaza, která v té době kosila tisíce lidí?

Jiří Slouka ve své knize Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy (nakl. Grada, 2010) píše, že, cituji: „Mnoho sloupů nesoucích na vrcholu sochu Panny Marie bylo postaveno v souvislosti s morovými epidemiemi, a je jen otázkou konvence, jak se nazývají. Někdy pro ně najdeme v literatuře oba termíny používané stejnou měrou nebo současně, jako v případě sloupu na Hradčanském náměstí v Praze, nazývaného mimo jiné „mariánský morový“. Argumentace odpůrců je proto co se týče symboliky sloupu nepřesvědčivá a populistická.

Historik architektury Zdeněk Lukeš míní, že bylo chybou do problematiky zatahovat politiku. Hlavním argumentem mělo být, že je to velmi cenná umělecká památka, která byla dost brutálně a celkem zbytečně zničena. Ano, spor o mariánský sloup se nikdy neměl zvrhnout v trapné politické hašteření. Odsoudíme snad skvělé dílo Guernica od Pabla Piccassa za to, že autor byl člen komunistické strany? Byl mariánský sloup v Praze špatným dílem jen proto, že se jeho vysvěcení 13. července 1652 zúčastnil i Ferdinand III. Habsburský se synem?

Spoluautorka petice proti sloupu Lenka Procházková něco podobného více méně schvaluje, když mimo jiné řekla, že, cituji: „Každý pád nenáviděného politického režimu je provázen odstraňováním jeho symbolů.“ No vida, čeho jsme se dočkali od kulturně erudované literární autorky, svévolné vandalství je považováno za pouhé odstraňování. S hypotézou, že mariánský sloup na Hradčanském náměstí byl politickým aktem, přišla v roce 1998 i společnost Veritas, což je historická společnost pro aktualizaci odkazu české reformace.

Ve svém dopise sborům, náboženským obcím, a sborovým společenstvím v České republice ze dne 18. 2. 1998 totiž uvedla, že přítomnost císaře Ferdinanda III. na vysvěcení sloupu ukazuje na to, že šlo o záležitost politickou. Potíž ale je, že samotný fakt slovesa „ukazuje“ ještě neznamená, že to, na co má ukázat, tím ve skutečnosti je. Jinými slovy, přítomnost Ferdinanda III. mohla, ale také nemusela znamenat, že vysvěcení mariánského sloupu byla záležitostí politickou, jak se nám snaží společnost Veritas prvoplánově vnutit.

Osobně nejsem příliš horlivým vyznavačem mariánského kultu, ale mezi vysvěcením mariánského sloupu a záměrem postavit tento sloup, a realizovat ho jako projev díků za záchranu Prahy, spatřuji přece jen rozdíl. Stejně jako v případě akce Franty Sauera, kterou společnost Veritas obhajuje tím, že mimo jiné píše, cituji: "O tom, že nešlo o čin směřující proti veřejnému zájmu ani o vandalství, svědčí skutečnost, že nebylo na F. Sauera podáno trestní oznámení." To je opravdu velmi úsměvné tvrzení.

Dle mého soudu je tato úvaha v myslích těch, kteří by měli ctít křesťanskou etiku, mírně řečeno nestandardní. Zlý skutek přece zůstane zlým skutkem i tehdy, když není potrestán. A tak slovo smíření je zatím dnes stále jen pouhým slovem ze slovníku, stejně jako slovo ekumenismus. Společnost VERITAS na svém webu sice píše, že její zaměření je interkonfesijní a ekumenické, ale soudě podle jejích aktivit proti znovu postavení mariánského sloupu si tím nejsem zcela jist.

A co dodat závěrem? Ze zamítnutí obnovy mariánského sloupu na Staroměstském náměstí radost nemám, místo, kde měla být kulturní památka obnovena, zůstane nadále volným prostorem pro obyčejný konzum. A tak možná jedním z hlavních důvodů, i když trapným, který by vysvětloval zamítavé postoje radních by bylo, že by sloup vadil či překážel vánočním a jiným trhům, které se na Staroměstském náměstí každoročně odehrávají. Že to je v dnešní době, v níž je možné všechno, úvaha scestná?

Epilog : Za povšimnutí v době předvolební stojí, kdo a jak hlasoval v případě mariánského sloupu: Proti jeho obnově se explicitně vyslovili zelení, piráti, komunisté, ČSSD a ANO, a zamítavé rozhodnutí nepodpořila TOP 09, ODS, KDU-ČSL a Nezávislí.



0
Vytisknout
13600

Diskuse

Obsah vydání | 26. 9. 2017