Bartolomějská noc jako zrcadlo tradičních evropských hodnot

24. 8. 2016 / Boris Cvek

Dnes je svatého Bartoloměje, a když je svatého Bartoloměje, tak si vždy vzpomenu na tzv. Bartolomějskou noc. V současnosti je to obzvláště aktuální téma, neboť se stále dokola mele o naší skvělé evropské kultuře, o našich evropských tradicích, o křesťanských základech naší civilizace.

Ve skutečnosti po celé dějiny Evropy až do konce 2. sv. války se tu stále válčilo, nenávidělo, masakrovalo. A křesťanství bylo často právě záminkou pro nenávist. Není možné si plést mír a evropské hodnoty – včetně odmítání rasismus, zdůrazňování práv žen, tělesně postižených, pracujících nebo homosexuálů – po druhé světové válce s tím, co tady bylo před ní.

Ty naše krásné hodnoty jsou v Evropě normálem jen krátce. Např. v Británii ještě v roce 1952 byl génius Alan Turing odsouzen za homosexualitu (šel si stěžovat na policii, že ho okradl jeho mladý milenec) k chemické kastraci a ženy získaly volební právo ve Švýcarsku až v roce 1971.

https://www.pwf.cz/

Ale zpět k Bartolomějské noci, která byla krutým vyvrcholením vleklých, zničujících válek mezi francouzskými katolíky a hugenoty (francouzští protestanti kalvínského směru). Jde o dvě verze křesťanství, katolíci stejně jako hugenoti jsou křesťané.

Pět dní po svatbě mezi sestrou francouzského krále Karla IX., později známou jako královna Margot, a hugenotem Jindřichem III. Navarským (pozdější král Jindřich IV., první Bourbon na francouzském trůnu), v noci z 23. na 24.8. roku 1572 došlo na rozkaz krále k masakru hugenotů, kteří se sjeli na zmíněnou svatbu do Paříže.

Vraždění trvalo několik týdnů a rozšířilo se až za hranice města. Tento masakr bývá považován za nejhorší nábožensky motivovaný masakr 16. století a měl veliký vliv na protestanty napříč Evropou. Počet obětí bývá udáván mezi 5 tisíci až 30 tisíci. Znamenal rozhodující ránu pro protestantismus ve Francii (který byl definitivně poražen a vypuzen až za Ludvíka XIV.).

Toto krvavé, hrůzné jednání není vlastností katolíků, protestanti během náboženských válek také vraždili. V rámci politických aliancí se dokonce během tzv. třicetileté války (1618-1648), která byla největším masakrem mezi katolíky a protestanty v Evropě, faktický vládce Francie, katolický kardinál de Richelieu, přidal proti Habsburkům na stranu protestantů.

O žádné náboženství samozřejmě ve skutečnosti nešlo, šlo o moc, o politické zájmy. A to je bohužel to nejtradičnější na Evropě, to jsou ty evropské tradiční hodnoty, pokud jde o reálný život lidí. A to je přesně to dědictví, které vyvrcholilo v druhé sv. válce a které se po válce západní Evropa rozhodla popřít evropskou integrací na základě hodnot humanity, svobody, emancipace menšin a vzájemnosti, která vede k prosperitě.

Kdo chce mluvit o tradičních evropských hodnotách, jak se uplatňovaly v praxi, nemůže nikdy vynechat Bartolomějskou noc. Bartolomějská noc nebyla výjimka, bylo to zrcadlo obludné krvavé mašinérie evropské nenávisti, která vraždila lidi až do doby Hitlerovy.

Bartolomějská noc na anglické wikipedii: ZDE

0
Vytisknout
5390

Diskuse

https://www.pwf.cz/

Obsah vydání | 26. 8. 2016