Není lepší rasista v parlamentu než na univerzitě?

24. 8. 2016 / Bohumil Kartous

V současnosti nejznámějším českým akademikem je jistý entomolog Konvička z regionální univerzity v Českých Budějovicích. Vědecká komunita musí blednout závistí, o málokterém českém vědci píšou NY Times. Přitom stačí tak málo, odhodit veškerou intelektuální hrdost a jít se zesměšnit na Staroměstské náměstí  fraškou o sobě samém. Když kuchařka nazpívá burcující píseň o střetu kultur, člověk to tak nějak dokáže pochopit. Když ale člověk s formálním vzděláním trpí ekvivalentní idiocií, těžko hledat pochopení. Navíc když veřejně - byť nepřímo - vyhrožuje jiným lidem násilím, těžko si představit smysluplnou argumentaci o jakýchkoliv svobodách projevu, které by měl člověk placený za to, aby vzdělával jiné, požívat. Jak je možné, že Jihočeská univerzita nadále trpí tu neuvěřitelnou ostudu, kterou jí tento rasistický, halucinující egomaniak s násilnými sklony způsobuje? Dokonce i "průměrný" český xenofob už dává od nebožáka ruce pryč...

Tohle je pravděpodobně stále platné stanovisko Jihočeské univerzity k propagaci rasové nesnášenlivosti, výzvám k násilí na skupinách lidí kvůli jejich přesvědčení, výzvám k násilí na jednotlivcích, kteří kritizují egomaniaka pro jeho prokazatelně trestnou a z etického hlediska opovrženíhodnou aktivitu. Dokonce už i nedávný partner, ideologicky podobně degenerovaná politická hříčka Úsvit, považuje stupňující se veřejné sebeponižování českého akademika za nedůstojné a nevhodné. V době, kdy i radikální politické skupiny nacházejí hranici, za kterou nechtějí jít, si Jihočeská univerzita vystačí s tím, že pokud její zaměstnanec neporuší pracovněprávní vztahy, tak ji vlastně nezajímá, co dělá. Člověk, který nese odpovědnost za studenty této univerzity, může klidně destruovat právní stát, pokud se nedotne pracovního zákoníku? Fakt, že předmětem jeho odbornosti je hmyz, ho zbavuje elementární odpovědnosti učitele a zástupce veřejné instituce? Platilo by totéž, kdyby byl býval třeba historikem? Doufá vedení univerzity, že jeden Konvička nic nezmůže?

Tolerance kriminálním existencím v českém veřejném diskursu evidentně není nekonečná. Konvička a podobně poťouchlí nešťastníci, kteří projektují svou kdoví odkud plynoucí frustraci do podobných ideologizací vlastních problémů, začínají vyvolávat v českém politickém diskursu potřebu vymezit se.  Je to pravděpodobně způsobeno tím, že xenofobní hysterie pomatence dosáhla tak extrémních poloh, které umožňují zachovat si dostatečnou míru podílu na většinovém - k pomoci uprchlíkům odmítavém - postoji a zároveň ukázat "tohle je ten skutečný xenofob". Zlodějíček křičí něco v tom smyslu, že tamten zloděj toho přece ukradl víc.

Pro české politické strany, které kooptovaly narůstající míru nesnášenlivosti, je to skvělá příležitost, jak zdánlivě hájit "zájmy veřejnosti" a přitom se distancovat od toho, co je společensky i právně neakceptovatelné. Veškerá možná špína, pokud je to tak majoritou vůbec vnímáno, spočívá na nebožákovi. V politickém spektru je přitom populistická rétorika založená na primitivní xenofobii rozprostřena mezi všechny parlamentní strany. Opak je spíš výjimkou.

Možná právě to je důvod, proč se radikálům v dlouhodobě "opatrné" české společnosti nedaří tolik, jako ve zbylých zemích Visegradu. Otázkou ale je, zda je lepší mít v parlamentu čtrnáct otevřených fašistů, jako na Slovensku, nebo desítky latentních xenofobů, kteří budou permanentně větřit společenskou náladu a podle toho měnit rétoriku. Proti otevřenému fašismu je možné se vymezovat, ale proti těm, kdo se tváří jako slušní lidé a odpovědní politici, kteří "nejsou rasisté, ale", je nesnadné stavět opozici. Zvlášť když v otázkách, jako je imigrace, vzniká obdivuhodná "národní fronta".

Když v 90. letech seděli v parlamentu potrhlí stoupenci komunistického cenzora a polistopadového manipulátora nejapných Sládka, bylo to vcelku užitečné memento pro ostatní politiky. Možná by nebylo od věci novodobého politického šaška zvolit v dalších volbách do sněmovny, aby tu pohodlnou národní frontu rozbil. Je přece už docela jedno, jestli učí na veřejné univerzitě, nebo sedí v zákonodárném sboru.

0
Vytisknout
4546

Diskuse

Obsah vydání | 26. 8. 2016