EU se vyhýbá zodpovědnosti za přemisťování uprchlíků

20. 4. 2016

Po útěku z Damšku Alí a Heta Bardžásovi se čtyřmi dětmi prošli Tureckem, v gumovém člunu byli propašováni na Lesbos a nyní závisí na službě Skype.

"Zkoušel jsem to tisíckrát, ale nikdo neodpovídá," říká Alí, který žije v uprchlickém táboře na Peloponésu. A hovoří o řecké azylové službě.

Rodina Bardžásových patří k více než 50 000 uprchlíků uvězněných v Řecku od uzavření Balkánské cesty v březnu. Poslední příjezdy se sice omezují na ostrovy ve východní části Egejského moře a týká se jich pravidlo o navracení do Turecka podle kontroverzní dohody, velká většina zmíněných lidí přicestovala ještě před platností dokumentu a je roztroušena po Řecku v rudimentárních uprchlických táborech, které byly spěšně vystavěny vládou.

Většina jen doufá v únik z ekonomicky zdevastovaného Řecka prostřednictvím nouzového relokalizačního programu, podle nějž 160 000 žadatelů o azyl bude během dvou let přemístěno především z Řecka a Itálie do jiných členských států.

Teoreticky by takový program poskytl velmi potřebný mechanismus ke snížení tlaku na Řecko. Nicméně dosud program téměř nic nepřinesl a příslib evropské solidarity stále více připomíná frašku. Podle údajů zveřejněných Evropskou komisí 11. dubna z 66 000 žadatelů, kteří měli být během dvou let přemístěni z Řecka (což znamená v průměru 2 750 měsíčně), se jich za šest měsíců dočkalo jen 615.

Část problému představuje nefunkčnost řecké azylové služby zřízené v roce 2011, která nápor nezvládá. Aby měl uprchlík šanci na přemístění, musí být registrován právě u této instituce. Musí nejprve kontaktovat organizaci službou Skype a oficiálně se registrovat.

To je problém, protože mnozí uprchlíci mají v nejlepším případě velmi omezený přístup k internetu. A i když se dostanou na Skype, šance dostat se do kontaktu s agenturou jsou velice malé, neodpovídá.

Nikos Odubitan zažívá časté frustrace. Je zakladatelem athénské nevládní organizace Generation 2.0, která vede kampaň za práva uprchlických rodin a snaží se umožnit jim zdarma přístup k počítačům a účtu Skype. Ale byli nedávno nuceni program zrušit, protože poptávka byla nezvladatelná a úspěšnost volání přitom klesla takřka k nule.

"V současnosti máme kapacitu zvládat asi 80 až 100 žádostí o pohovor za den," říká Zoe Nasika, mluvčí azylové služby. "Před uzavřením hranic jsme měli více než dostatečnou kapacitu zpracovávat hovory," vysvětluje. Náhlé rozhodnutí o uzavření Balkánské cesty ale způsobilo takřka přes noc ohromný nárůst počtu žádostí.

Nasika také tvrdí, že problémy v Řecku nepředstavují hlavní důvod nefunkčnosti programu přemístění uprchlíků. Podle Azylové služby 3 277 žadatelů bylo připraveno, ale to je víc, než kolik míst se nabízí. Navíc vznikají dodatečná zdržení kvůli zpětným kontrolám již přítomných žadatelů v cílových zemích, s pochybnou efektivitou.

Rozhodnutí o přemístění ale v psolední instanci závisí na národních vládách a mnozí jsou přesvědčeni, že průtahy budou pokračovat, protože protiuprchlické nálady v Evropě sílí. Dokonce i v Německu, které sehrálo hlavní roli ve zvládání uprchlické krize, bylo zaplněno jen 40 z formálně nabízených 17 209 míst.

Mizerný výkon EU v případě realizace jejího vlastního plánu odhaluje hluboký nedostatek soudržnosti mezi členskými státy. V dlouhodobé perspektivě to vyvolává otázky ohledně budoucnosti Evropy, aktuálně na to však nejvíce doplácejí uprchlíci, kteří trpí v provizorních táborech - a stále více to vypadá, že došli na konec své cesty.

Podrobnosti v angličtině: ZDE