Jak Putin prostřednictvím motorkářů, milic a státem kontrolované televize vyvolává konflikty

15. 4. 2016

Krátce poté ruskému vysílání dominovaly zprávy o údajných etnických čistkách na ukrajinském poloostrově. Pár dnů na to převzali kontrolu nad letišti takzvaní "zelení mužíci" v ruských vojenských uniformách. 1. března 2014 ruský parlament autorizoval vyslání jednotek na ukrajinské území. K 18. březnu byla anexe Krymu dokončena.

Takto byl bez jediného výstřelu zabrán Krym - a londýnský think tank Chatham House považuje obsazení ukrajinského území za čítankový příklad rozvíjející se strategie Moskvy, která mísí vojenskou sílu s aktivismem zdola vedeným zdánlivě nezávislými skupinami, které jsou ve skutečnosti na výplatní pásce Kremlu. Organizace mapuje nový přístup Moskvy v nové studii.

"Jejich cílem je šířit ruskou "měkkou moc" do zahraničí a pomoci získat srdce a mysli občanů sousedních zemí pro přijetí ruské nadvlády," říká se ve zprávě.

Autorka zprávy Orysia Lutsevych tvrdí, že Moskva využívá média pod stále silnější státní kontrolou a pseudoaktivisty pracující pro Kreml k vyvolání třenic a podněcování konfliktů v sousedních zemí, aby odůvodnila zvýšené ruské zasahování do jejich záležitostí.

"Rusko chce svou sféru vlivu a tak či onak najde způsob, jak ji získat," tvrdí Lutsevych. "To co Kreml dělá je spíše měkké přinucení než měkká moc."

Využití skupin působících v rámci občanské společnosti jako nástroje zahraniční politiky není ruský vynález, ale představuje stále integrálnější součást ruské zahraniční politiky. Spojené státy financují demokratické skupiny po světě a Čína silně investuje do Konfuciových institutů, které prosazují čínštinu a čínskou kulturu. Avšak Rusko, tvrdí Lutsevych, koncepci posunulo na novou úroveň.

"Cílem není podívat se na globální agendu a zjistit, kde ruská zkušenost může zaplnit prázdný prostor. Jde prostě o prosazení agendy Kremlu a její amplifikaci," dodává autorka.

Původ důrazu na kontrolu informací a využití prostřrdníků ke změně percepce sahá k chaotickému období po barevných revolucích v bývalých sovětských státech: Revoluci růži v roce 2003 v Gruzii, Oranžové revoluci z roku 2004 na Ukrajině a Tulipánové revoluci z roku 2005 v Kyrgyzstánu. Tyto události Kreml považuje za vyvolané americkými nevládními organizacemi a přeháněné americkými mediálními organizacemi v zájmu Washingtonu.

V reakci na to Moskva začala vytvářet síť přímluvců a aktivistů, kteří prosazují nativistickou politiku po hlavičkou "ruského světa", pojmu definovaného Putinem jako lidé v sousedních zemích pociťující kulturní blízkost k Rusku.

Tyto nadace a skupiny mají úzké vazby s FSB, jednou z dědiček KGB, a jsou placeny jak samotným Kremlem, tak soukromými osobami jemu blízkými. Skupiny se liší funkcemi od humanitární pomoci až po polovojenský výcvik a mimo jiné zahrnují Noční vlky, motorkářský klub, s nímž si Putin vyjel v roce 2011.

Podle odhadů publikovaných ve zprávě tyto organizace získávají od ruské vlády ročně kolem 130 milionů dolarů na projekty v Arménii, Moldavsku a Ukrajině, stejně jako v Bulharsku a Srbsku. Samotní Noční vlci dostávají 500 000 dolarů.

"Byli s tímto drobným financováním velice účinní," říká Lutsevych. "To ukazuje, že potřebujete jen malou menšinu a pak ji můžete opticky zvětšovat prostřednictvím státní televize a sociálních médií."

Avšak navzdory zdánlivému ruskému triumfu na Krymu tlak na větší kontrolu nad Ukrajinou jako celkem byl méně úspěšný.

Počátkem dubna Moskva oznámila, že bude hledat způsoby, jak přizpůsobit zahraniční politiku dalšímu postupu vpřed. Jak přesně budou změny vypadat nebylo zveřejněno, nicméně poučení z Ukrajiny zřejmě nový přístup významně ovlivní.

"Chtějí být agresívní, nebo se snažit šířit vliv subtilnějším způsobem? Na Ukrajině zvolili tvrdou linii a izolovalo je to," uzavírá Lutsevych.

Podrobnosti v angličtině: ZDE