Ve Švédsku mají lidé také obavy, mají tam totiž tisíckrát více uprchlíků než "vystrašení" Češi

Z čeho mají Češi strach?

23. 11. 2015 / Bohumil Kartous

Je poučné podívat se do zemí, které skutečně uprchlíky přijímají. Například do Švédska. Podle odhadů tamního úřadu pro imigraci do země pouze v roce 2015 přišlo či přijde 140 000 až 190 000 uprchlíků. To je reálně tisíckrát více uprchlíků než je - proti jejich vlastní vůli - zadržováno na území ČR. Při zhruba stejně velké populaci obou zemí nevídaný rozdíl. I ve Švédsku lidé vyjadřují určité obavy z toho, jak společnost situaci zvládne. není divu. Z čeho mají obavy Češi, to jim při porovnání skutečného stavu není jasné.

Hodně se mluví o tom, že Češi vlastně nejsou zlí, oni jen mají strach z toho, co by se stalo, kdyby sem uprchlíci z Blízkého a Středního východu, potažmo z Afriky, začali proudit. Jak by to poškodilo jejich "kulturu" (ať už si pod tím představují cokoliv), bezpečnost, blahobyt. 

Strávil jsem čtyři dny ve Stockholmu. Ve středu, když jsem do země přijel, byl vyhlášen druhý nejvyšší stupeň teroristického nebezpečí. Během pobytu byl vyhlášen nejvyšší bezpečnostní stupeň. V sobotu dopoledne bylo centrum města plné lidí, včetně okolí T-Centralen, dopravního centra v srdci města. Probíhaly předvánoční trhy, ulice, obchody i kavárny byly plné lidí. Zvýšená přítomnost policie byla patrná, hlídky ale pouze dohlížely v místech větší koncentrace lidí. V oblasti T-Centralen se v noci scházejí malé skupinky přistěhovalců, nikdo je ale nevyháněl, neperlustroval, nešikanoval. 

Imigrační úřad varuje, že jsou ubytovací zařízení pro uprchlíky plné a že se Švédsko dostává na hranici svých možností. V nočním Stockholmu je skutečně možné vidět lidi, kteří i při teplotách pod bodem mrazu spí na zemi ve vchodech do obchodů. Paradoxem je, že to nejsou uprchlíci ze současné imigrační vlny. Povětšinou se jedná o Evropany, podle místních nejčastěji z Rumunska, kteří přišli do země z ekonomických důvodů.

I Švédové mají obavy, jak země nápor imigrace zvládne. Je třeba si uvědomit, že země má jen za tento rok přijmout až 2 % populace, z toho velké množství nezaopatřených teenagerů, kteří přicházejí bez doprovodu rodičů či jiných dospělých osob. Nicméně nesetkal jsem se s projevy otevřené xenofobie, ani s odmítáním pomoci těmto lidem. Jedinou otázkou vždy bylo, "jak to zvládneme".

Je to pochopitelné, ve Švédsku jsou na imigraci zvyklí, necelá třetina lidé zde má buď zcela nebo částečně jiné než švédské kořeny. V zemi žijí desetitisíce Finů či Dánů, ale také Poláků, Iráčanů, velké množství Kurdů, Syřanů, lidí z jihovýchodní Asie, Afriky. Naprosto neporovnatelná situace s ČR, kde je imigrace zhruba pětkrát nižší a minority jsou stabilní. Přitom atmosféra v české společnosti je taková, jakoby to bylo zcela naopak. Neuvěřitelné. Zatímco se Švédsko stará o desetitisíce lidí postižených terorem a válkou, v ČR se stále pouze hledají alibistické výmluvy, jak nepomáhat. Je ostudné vidět, že se jedna země snaží na hranici svých možností, zatímco ve druhé zpívá prezident hymnu bok po boku s fašistou. Ostatně, když to někomu ve Švédsku řeknete, vyvalí na vás oči, stejně jako když uvedete číslo uprchlíků, kvůli kterým se česká společnost tolik strachuje o své dobré bydlo...

0
Vytisknout
2961

Diskuse

Obsah vydání | 25. 11. 2015