Lék na rakovinu selhal, účinkuje ale na Alzheimerovu chorobu

9. 4. 2015 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

Lék Saracitinib byl designován tak, aby zasáhl tzv. src kinázy, které jsou zapojeny v šíření rakoviny v těle. Výsledky klinických testů však nebyly přesvědčivé a saracitinib by zůstal nevyužit v šuplíku, nebýt překvapivého objevu týmu z Yale University, podle něhož by mohl pomoci v léčbě Alzheimerovy nemoci.

Včera se na blogu šéfa Národních ústavů zdraví (NIH) USA, Francise Collinse, objevila zajímavá zpráva z činnosti jím iniciovaného a v roce 2012 založeného Národního střediska pro pokrok v translačních vědách (NCATS). NCATS se mimo jiné má zabývat podporou využití starých léků pro nové diagnózy.

Tato zpráva se týká léku saracatinib, který byl vyvinut farmaceutickou firmou AstraZeneca pro léčbu rakoviny. Saracitinib byl designován tak, aby zasáhl tzv. src kinázy, které jsou zapojeny v šíření rakoviny v těle. Výsledky klinických testů však nebyly přesvědčivé a saracitinib by zůstal nevyužit v šuplíku, nebýt překvapivého objevu týmu z Yale University, podle něhož by mohl pomoci v léčbě Alzheimerovy nemoci.

Tito vědci totiž objevili důležitou roli proteinu, zvaného Fyn, v progresi Alzheimerovy choroby a dospěli k názoru, že by saracitinib mohl tento protein zastavit. Jakožto exkluzivní vlastnictví AstraZeneky však nebyla tato látka dostupná pro běžné laboratorní testování.

NCATS díky svému programu Objevování terapeutického použití pro už existující molekuly zprostředkovává mezi farmaceutickými firmami a akademickými pracovišti, což pomohlo zmíněným vědcům získat saracitinib a testovat ho v myších modelech Alzheimerovy nemoci, kde opravdu zastavil Fyn a dokonce zvrátil trend ztráty paměti. Díky tomu, že saracitinib prošel už, sice neúspěšně, klinickými testy, ví se, že jeho nežádoucí vedlejší účinky jsou malé a může být ihned nasazen většímu počtu lidí. V současnosti se proto rozbíhá tzv. test fáze 2a, kontrolovaný placebem, jehož se zúčastní 150 pacientů.

Výmluvná je tato poznámka na Collinsově blogu: „Co je skutečně zaznamenáníhodné na tomto pokroku, je to, že partneři z Yale a AstraZeneky dokončili preklinický výzkum, aktualizovali studie o bezpečnosti a začali studie efektivity léku na lidských pacientech během 18 měsíců. To je fenomenální událost, když si uvědomíte, že průměrný čas, který zabere cesta od objevu proteinového cíle po testy účinnosti u lidí, je dnes asi deset let.“

Repurposing an “Old” Drug for Alzheimer’s Disease ZDE

0
Vytisknout
8375

Diskuse

Obsah vydání | 13. 4. 2015