Zahraniční studenti ve Skotsku jsou obětí "komunistického sledování"

21. 7. 2014

Zahraniční studenti ve Skotsku jsou na zdejších vysokých školách obětí "komunistického sledování" v důsledku tvrdých opatření britské vlády proti přistěhovalcům, tvrdí kritici. Univerzitní učitelé si stěžují, že jsou nuceni proti své vůli vykonávat práci britských pohraničníků a špehovat studenty. Studenti konstatují, že podmínky nového vízového systému, který společnosti vnutila současná britská vláda, jsou kastovnické, diskriminují určité státní příslušníky, vyvolávají stres a ponižují komunitu zahraničních studentů, píší Billy Briggs a Amy Mackinnon v týdeníku Sunday Herald.

Nový britský systém víz pro zahraniční studenty tzv. 4. kategorie (Tier 4) platí pro občany všech zemí, které nejsou součástí Evropské hospodářské oblasti nebo Švýcarska.

Přísnější předpisy byly zavedeny proto, aby zabránily zneužívání systému studentských víz, avšak oponenti konstatují, že tyto předpisy jsou diskriminační, drahé a byrokratické.

Podle předpisů pro studenty tzv. 4. kategorie jsou vzdělávací instituce, které se za víza pro příchozí studenty zaručují, musí plnit přísné podmínky, provádět podrobné kádrování studentů a pravidelně sledovat, zda studenti navštěvují přednášky.

Jakmile je student udán britské cizinecké policii, může mu být odebráno vízum a může mu být nařízeno, aby Británii do 60 dnů opustil. Ke kritikům systému patří dr. Jan Čulík z University of Glasgow, který vyrostl v autoritářském komunistickém státě Československo.

Jan Čulík zdůraznil: "Univerzitní učitelé jsou nuceni informovat několikrát za semestr univerzitní úředníky, zda studenti tzv. 4. kategorie navštěvují přednášky a semináře.

Nejcharakterističtějším rysem komunistického systému ve východní Evropě před rokem 1989 bylo to, že neexistoval pluralismus. Instituce nebyly na sobě nezávislé, všechny byly propojeny. Od občana jako od součásti systému se očekávalo, že systém bude s nadšením podporovat, anebo že se tak aspoň bude tvářit.

Bylo trestným činem nebýt nadšený ohledně vládnoucího režimu a jeho politické strategie. Podobný princip se nyní používá ve Velké Británii.

Zatímco dřív byla kontrola přistěhovalců čistě prací imigračních úřadů, nyní očekává britské ministerstvo vnitra, že vysokoškolští učitelé budou dělat práci imigračních úřadů za ně.

Někteří moji vysokoškolští kolegové právem, i když poněkud ironicky, požadují uniformy pohraničníků."

Podle systému pro studenty 4. kategorie je na samotných univerzitách, jakým způsobem sledují studenty, aby splnili svou povinnost britské vládě.

Strathclyde University počítá každý seminář či přednášku jako přítomnost nebo absenci na tzv. "bodu kontaktu" a pokud student zmešká 10 kontrol bez udání přesvědčivého důvodu, univerzita ho udá cizinecké policii.

Na University of Glasgow jsou studenti registrováni každé tři týdny, a pokud jsou dvakrát při této kontrole prezence nepřítomni, univerzita je udá cizinecké policii.

Někteří studenti uvedli, že se bojí zůstat doma, když onemocní.

Byla také vznesena kritika skutečnosti, že někteří zahraniční studenti se po příjezdu do Skotska musejí hlásit na policii, zejména studenti z Blízkého východu, ze severní Afriky, z Latinské Ameriky a z bývalého Sovětského svazu. Avšak studenti z Chile a z Mexika se na policii hlásit nemusejí.

Po výslechu na policii dostane student policejní registrační kartu a je varován, že pokud kartu nepřinese zpět, nebo pokud změní svou adresu a neinformuje o tom policii, může být pokutován až částkou 5000 liber.

Studenti z "nízce rizikových" zemí ze 4. kategorie se nemusejí registrovat na policii. Jde o studenty z bohatých západních států, ale také z Japonska, z Botswany, z Malajska a z Ománu.

Beatriz Estrada, studentka na University of Glasgow z Mexika, konstatovala: "Není to příjemné, že se musíte registrovat, a když nepřijdete na přednášku, oni si o vás hned začnou myslet, já nevím co, že jste snad zločinec.

Moje vláda platí mnoho peněz za moje vzdělání a ty peníze dostává Velká Británie pro své univerzity, od lidí z jiných zemí, co tady studují.

Takže si myslím, že by to mělo být lehčí. Vím, že je to těžké, protože je tady spousta imigračních předpisů a Británie je země, kam přijíždí mnoho cizinců, a musejí to být lidé velmi vysoké úrovně, ale myslím si, že by to měli dělat lidštěji, protože je to nepříjemné pro ně a je to i nepříjemné pro nás.

Vždyť nám nedělají žádné milosti. Je to vzájemně výhodná transakce. Měli by to změnit."

V březnu podepsalo 160 britských univerzitních učitelů otevřený dopis organizaci Universities UK - koalici vedení britských univerzit - v němž protestovali proti jejímu rozhodnutí spolupracovat se špehováním studentů podle systému Tier 4.

Londýnská Metropolitní univerzita dočasně přišla o svůj status jako důvěryhodný spozor studentských víz, protože bylo zjištěno, že studenty dostatečně nekontroluje. Cizinecká policie tvrdila, že mnoho studentů na této univerzitě nemělo povolení k pobytu a že sledování přednášek a seminářů bylo nedostatečné.

Mluvčí University of Glasgow uvedl: "University of Glasow spolupracuje velmi těsně s britskou cizineckou policií a zajištuje, aby všechny požadavky pro vydávání víz byly splněny, včetně sledování docházky a toho, že studenti skutečně studují.

Naše univerzita je hrdá na vynikající zkušenost, kterou nabízíme svým zahraničním studentům a snažíme se zajistit, aby sledování studentů působilo na postižené osoby co nejméně rušivě."

Mluvčí University of Strathclyde uvedl: "Zahraniční studenti přinášejí mnoho univerzitám a širší společnosti, a my hrdě vítáme studenty z více než 100 zemí světa. Jako univerzita, která má statut vysoce důvěryhodného sponzora víz plně spolupracujeme s ministerstvem vnitra ohledně vízových požadavků."

Britská cizinecká policie se k věci odmítla vyjádřit.

Příběhy studentů

Nichaphat Tubtimhin, 23, studentka na Glasgow University z Thajska uvedla, že musela předložit 13 dokumentů, než získala britské vízum. Konstatuje: "Není to lehké zažádat jako student 4. kategorie o britské vízum, protože mají mnoho procesů, jejichž prostřednictvím zkoumají vaši žádost.

Také to trvá velmi dlouho, než vízum dostanete, a podle mého názoru je poplatek za britské vízum v Thajsku velmi vysoký. Je to přibližně 300 liber.

Opravdu nechápu, proč se musíme v hodinách každé tři nebo čtyři týdny pořád podepisovat. Přece není nutné opakovat pořád totéž."

Erol Gulijev, 29, student Glasgow University z Ázerbajdžánu, řekl: "Registrace na policii stojí 30 až 40 liber. Přijdete tam včas, a pak tam musíte sedět další hodinu, nebo možná i déle. Vyplníte tam formulář s informacemi o vašem kurzu. Na policii se musejí registrovat jen lidé z některých zemí. Není to vůbec férové, protože když se podíváte, kdo tam chodit nemusí - Katar, Saúdská Arábie. Opravdu nechápu, jak to rozdělují. Myslím, že je to velmi mlhavá politika, ta registrace na policii. Nechápu toho logiku."

Gulijev dodal, že sledování docházky je velmi kontroverzní. "Pro University of Glasgow není docházka důležitá. Ale cizinecká policie prostřednictví těchto předpisů si sledování studentů vynucuje. Jestliže University of Glasgow nepovažuje docházku za důležitou, proč nás cizinecká policie sleduje? Nechápu."

Ještě konstatoval: "Policie varuje, že jakmile odjedete z Británie, nebo když plánujete být mimo Británii déle než čtvrt roku, musíte vrátit svou registrační kartu zpátky na policii. Jinak prý dostanete pokutu až 5000 liber. Pokud vím, mnoho studentů tu kartu nevrací. Takže policejní registrace studenty vlastně nesleduje. Jestliže nejde studenty tímto sledovat, jaký to má účel?"

Batuhan Sarp, 24, student Glasgow University z Turecka, uvedl: "Mě stálo vízum 497 dolarů. Musel jsem dodat důkazy o svém občanství a o příjmech svých rodinných příslušníků, a důkaz majetku, jestli vlastním byt nebo auto. Kdybych nebyl dostal stipendium, musel bych jim také dát výpis ze svého bankovního účtu, a musel bych na něm mít spoustu peněz. Je to celé poněkud náhodné.

Zaprvé, musíte se objednat na policii, a to do osmi dnů po svém příjezdu. Telefonicky jsem se objednal v září a policie mi řekla, abych přišel na stanici až v lednu. Jdete taam a tam vás zase vyslýchají. Zase patnáct minut. Čekali jsme hodinu nebo déle,. A bylo tam mnoho dalších lidí - Brazilci, lidé z arabských zemí. Policie byla velmi zdvořilá. Avšak ten vízový režim je absurdní. Zažádám o studentské vízum, oni po vás chtějí 500 dolarů - od studenta! a žádají vás, abyste měl spoustu peněz na svém bankovním účtu. Jako turecký občan jsem se cítil hrozně, protože Turecko je země, která se připravuje na vstup do EU. Bylo to velmi ponižující.

Jsou to zbytečné byrokratické překážky. Jsem student a až skončím svá studia, pojedu domů. Tak proč jsou tak nervózní? University of Glasgow mě přijala jako studenta, mám stipendium od projektu Erasmus Mundus, takže hrozbou asi nejsem. Bylo to prostě celé velmi ponižující.

Ale kromě toho, britská žádost o vízu není zas tak strašná. Zažil jsem horší zkušenosti. Americký výslech byl dlouhý a také naprosto náhodný. Vůbec nevíte, jestli vám to vízum nakonec dají. Závisí to na náladě toho vyšetřovatele. Polský vyšetřovatel na mě řval."

Beatriz Estrada, studentka Glasgow University z Mexika, řekla: "Myslím, že nejdůležitější na vízové proceduře je, že to celé působí mnoho stresu. Je to tak drahé. Jedna moje kamarádka musela za vízum platit třikrát, protože konzulát odmítl přijmout investiční dokumenty, s každodenními výběry peněz, jako důkaz, že má peníze, i když dokázala, že má daleko víc prostředků, než požadovali. Nikdo s takovým množstvím peněz ho přece nemá na svém běžném účtu. To je absurdní.

Není to příjemné, že se musíte na univerzitě regitrovat a že když nepřijdete do hodiny, myslí si, že jste ... zločinec, nebo co. Vláda mi platí spoustu peněz za mé vzdělání, takže si myslím, že by to mělo být lehčí. Vím, že je to těžké, protože tady je mnoho imigračních předpisů a Británie je země, kam jezdí mnoho cizinců, a musejí to být lidé velmi vysoké úrovně. Ale myslím, že by to měli dělat lidštěji - protože je to nepříjemné pro ně a je to nepříjemné pro nás. Vždyť nám nedělají žádné milosti, je to vzájemně výhodné. Myslím si, že by to měli změnit.

Slyšela jsem mnoho výroků o univerzitě. Konkrétně, že profesorům se nelíbí, že musejí hrát roli policie. Jsou to přece jen profesoři - proč by měli lidi špehovat, když to není jejich role? Myslím, že univerzita je opravdu nápomocná, myslím, že by pochopili, když bych byla nemocná nebo měla jiný dobrý důvod, proč jsem nepřišla do hodiny.

Všechno jsou to věci, které činí celý proces velmi frustrující a stresující, protože přijedete do Británie, a máte pocit, že vás někdo sleduje. Ani nevím, jak to musí působit na lidi, kteří se musejí registrovat na policii. Je to nesmírně ponižující."

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3592

Diskuse

Obsah vydání | 23. 7. 2014