Dohoda o Ukrajině?

4. 3. 2014 / Karel Dolejší

Za prvé, někde v zákulisí bylo dosaženo diplomatického průlomu a Putin mezitím z Kyjeva a Washingtonu dostal, co žádal, takže nemá důvod stupňovat nátlak. Zpráva ze zdroje, který je samostatně obyčejně nespolehlivý, hovoří o údajných ruských podmínkách pro deeskalaci krize. Mají jimi údajně být: Kyjev nevstoupí do NATO, NATO ani USA neumístí na Ukrajině žádný typ radaru protiraketové obrany, ukrajinská armáda bude v některých druzích výzbroje limitována, ruskojazyčné oblasti budou mít vlastní ozbrojené jednotky. Pokud by se toto potvrdilo, velmi věrohodně vypadá verze událostí, kterou v rozhovoru pro rádio Echo Moskvy představil šéfredaktor listu Nězavisimaja gazeta Konstantin Remčukov. Podle této interpretace Putin nařídil obsazení Krymu v zásadě proto, aby měl ve hře nějaké aktivum a vrátil se do vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny jako silný hráč. Obdobnou verzi předložil před dvěma dny komentátor Deutsche Welle pro Rusko Ingo Mannteufel. Uvidíme. Kéž by.

Jiná verze by vycházela z obvyklé invazní rutiny. Manévry by v tom případě sloužily ke krytí rozmisťování jednotek určených do první vlny útoku. Ty by se samozřejmě na základny nevracely a naopak čekaly na rozkaz v příslušných předsunutých prostorech. Po pravdě řečeno, toto už v dané chvíli nevypadá příliš věrohodně. Shora zmíněný postup je notoricky znám a poté, co Kyjev dostal dost času k mobilizaci, je moment strategického překvapení pryč. S takovou by se dala čekat invaze víceméně jen za podmínky, že GRU mezitím důkladně zevnitř rozložila ukrajinské ozbrojené síly a ruská vojska jen najedou a obsadí území. Ukrajinská armáda ale již není na pouhých mírových stavech a úkol ruské páté kolony se značně zkomplikoval. Dezerce byly zaznamenány, jejich skutečný rozsah těžko posoudit, nicméně není dokladů o tom, že by armáda všeobecně byla v rozkladu. Každopádně nyní by Moskva mohla znova získat moment překvapení jedině velmi nečekaným manévrem, s útokem se počítá.

Ještě jiná verze by interpretovala Putinův postup jako úsilí rozbít potenciální koalici, která se proti němu začíná na Západě rýsovat. Deeskalace by v takovém případě hrála do karet těm, kdo oponují čerstvé snaze amerických jestřábů využít ukrajinskou krizi k likvidaci diplomatické agendy Baracka Obamy, také v otázce Íránu a Sýrie. Nemyslím ovšem, že by neocons, "the witches" (Samantha Power, Victoria Nuland, Susan Rice...) a jejich spřízněnci měli až tak silné politické postavení, že by jejich plány hrozily naplněním. A v Evropě je obecně mnohem méně rusožroutské hysterie, než v USA, kde se Putin po nedávném nekritickém oslavování médii naráz ocitl v roli univerzálního padoucha, jež dosud příslušela výhradně Bašáru Asadovi.

Další verze by vycházela z předpokladu, že Putin vlastně ustupuje, aniž čehokoliv podstatného dosáhl, jen kvůli nejistotě na měnovém a akciovém trhu, s ohledem na možné dopady na ekonomiku a střední třídu. To je ovšem velmi, velmi nepravděpodobné. Ví přece dobře, že zde by musel přestát nejhorší řekněme během jednoho týdne a pak, pokud nezačne "ostrou" válku, se situace pomalu vrátí k normálu; také v důsledku stoupajících cen plynu a ropy, které státní pokladně v kombinaci s poklesem kurzu rublu přinesou dodatečné dolarové příjmy. Krátkodobě nemá v této sféře žádný fatální problém. Problém se rýsuje v oblasti zdražení importovaných investičních celků zajišťujících modernizaci ruské ekonomiky, nikoliv v oblasti balance příjmů státní kasy. A i v oblasti investic je dobudoucna dost času na nápravu, pokud ukrajinská krize bude zdárně ukončena. Může například nalézt způsob, jak z dodatečných státních příjmů zdražené investice dotovat. Nic fatálního.

Co se tedy nakonec stane, to se vyjasní teprve v příštích dnech. V danou chvíli je jasné pouze jedno: Minulý týden do manévrů zapojených 150 000 vojáků se teď přinejmenším z největší části vrátí na základnu a scénář přímočarého masivního útoku sovětského stylu coby přímého pokračování manévrů se stává mnohem méně pravděpodobným, než byl ve dnech 26.2. - 3.3.

0
Vytisknout
9219

Diskuse

Obsah vydání | 6. 3. 2014