Byli odstřelovači v Kyjevě najati "někým z nové koalice"?

5. 3. 2014



  • Moskva dnes začala operovat záznamem telefonního rozhovoru mezi komisařkou pro společnou obrannou a zahraniční politiku EU Catherine Ashtonovou a estonským ministrem zahraničí Urmasem Paetem. V nahrávce se hovoří o tom, že odstřelovače, kteří v klíčový okamžik protestů vedli palbu do demonstrantů, měl najmout někdo z opozičních kruhů. Ashtonová se k autenticitě telefonátu odmítá vyjadřovat, estonské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, podle nějž záznam je autentický, ale jeho skutečný význam byl zkreslen. Ministr Paet se má dnes večer k záležitosti vyjádřit na tiskové konferenci v Tallinu, informuje mj deník Guardian.

    V rozhovoru říká estonský ministr zahraničí Urmas Paet toto od minuty 8'20" ve výše uvedeném videu:

    "Značně znepokojující bylo, že tatáž Olga mi také řekla, že veškeré důkazy ukazují, že lidé, kteří byli usmrceni odstřelovači z obou stran, mezi policisty a lidmi na ulicích, a že to byli titíž odstřelovači, kteří usmrcovali lidi na obou stranách... také mi ukázala fotografie, řekla, že jako lékařka je schopna svědčit, že je to tentýž rukopis, je to tentýž typ kulek a je opravdu znepokojující že nyní, nová koalice, nechce vyšetřovat, k čemu přesně došlo, takže teď je stále silnější a silnější povědomí, že za odstřelovači nebyl Janukovyč, ale byl to někdo z nové koalice."

    Mluvčí úřadu Ashtonové konstatoval v oficiálním prohlášení:

    "Nemůžeme se vyjadřovat k prozrazeným materiálům, ale náš postoj k násilným činům je velmi jasný - že by měly být vyšetřovány."

    Korespondent listu The Telegraph Damien McElroy hovořil s lékařkou Olgou Bogomolcovou, na jejíž svědectví se estonský ministr odvolává. Ta k tomu podle britského reportéra uvedla toto:

    "Nikdo, kdo jen vidí rány, když ošetřuje oběti, nemůže rozhodnout o typu zbraní. Doufám, že mezinárodní experti i ukrajinští vyšetřovatelé rozhodnou, o jaké druhy zbraní šlo, kdo se podílel na zabíjení a jak se to dělalo. Nemám žádná data k tomu, abych cokoliv prokázala. Náš národ se musí ptát, kdo byli vrazi, kdo je požádal, aby přišli na Ukrajinu. Potřebujeme dobré odpovědi na základě odborných znalostí." Dodala, že nemůže sdílet tvrzení pana Paeta, že za majdanským masakrem stála osoba z protivládní opozice. "Myslím, že něco takového lze říci jen na základě faktů. Není to dobré tohle dělat. Mělo by to být založeno na faktech." Dodala, že ji nová kyjevská vláda ujistila, že bylo zahájeno vyšetřování, ale sama s ním nebyla zatím ve styku. "Řekli mi, že zahájili trestní proces a když to řekli, já jim věřím. Policie mi k tomu nedala žádné informace."

    Nejzajimavější na tomto celém incidentu však je, že ruská tajná služba (nebo ukrajinská tajná služba, věrná Janukovyčovi) zjevně odposlouchává telefonní hovory mezinárodních politiků a diplomatů úplně stejně jako Američané, jak to odhalil Edward Snowden. A zajímavé také je, že ruské tajné službě nevadí to zveřejněním tohoto audiozáznamu přiznat, poznamenává Jan Čulík.

  • V Paříži se konaly rozhovory mezi americkými, evropskými a ukrajinskými diplomaty ohledně krize na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí odešel, aniž by se setkal se svým ukrajinským protějškem. "Dohodli jsme se, že budeme v těchto diskusích pokračovat i v následujících dnech," uvedl.
  • Na Krymu došlo k dvěma nepřátelským incidentům týkajícím se mezinárodních pozorovatelů. Při jednom ozbrojenci dočasně zadrželi pozorovatele v jedné kavárně. Při druhém čekal u hotelu na mezinárodní delegáty rozzlobený dav.
  • NATO oznámilo kompletní revizi veškeré spolupráce s Ruskem, suspendovalo plánování pro společnou operaci Rusko-NATO na doprovod syrských chemických zbraní a suspendovalo civilní i vojenské jednání s Ruskem.
  • Pentagon uvedl, že dvojnásobuje svůj počet letadel, který se bude podílet na hlídkování NATO v Pobaltí.
  • Angela Merkelová znovu hovořila telefonicky s Vladimírem Putinem "o možném mezinárodním úsilí na zlepšení situace na Ukrajině".
  • Evropská unie zavedla sankce proti 18 Ukrajincům, obviněným z rozkrádání ukrajinských státních financí.
  • EU schválila pomoc pro Ukrajinu ve výši 11 miliard euro.
  • V Doněcku dochází ke konfrontacím mezi proruskými a proukrajinskými demonstranty.
  • Americký ministr zahraničí John Kerry zdůraznil, že Moskva musí nejenom povolit vstup mezinárodních pozorovatelů na Ukrajinu, ale musí aktivně podpořit jejich práci. Pozorovatelé z USA a ze 14 dalších států jsou na cestě na Ukrajinu.
  • Kreml je zjevně opravdu přesvědčen, že v Kyjevě vládnou "fašisti", avšak píše reportér deníku Guardian Shaun Walker, ultrapravicové názory nejvíce zastávají obránci ruských vojenských základen. Brání je proti "kyjevským fašistům", ale také proti Evropě, plné "odporných homosexuálů a muslimů".
  • Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexander Lukaševič konstatoval, že Moskva zavede odvetné akce proti jednostranným americkým sankcím.
  • Julia Tymošenková reagovala na Putinův výrok, že je ochoten s ní v Moskvě vyjednávat, apelem na Západ, aby zavedl proti Rusku sankce.
  • Barack Obama konstatoval: "Vládne silné přesvědčení, že ruská akce je porušením mezinárodního práva. Putin má možná jiné právníky, ale myslím, že to nikoho nesplete."
  • John Kerry v Kyjevě obvinil Moskvu, že otevřeně lže o bezpečnostní situaci na Ukrajině, o dynamice tamější revoluce a o přítomností ruských vojsk v této zemi.
  • Rusko podle Kerryho si "připravuje záminku na další invaze". Moskva "skrývá svou ruku za falešnostmi, zastrašováním a provokacemi."
  • Bývalý britský velvyslanec v USA Sir Christopher Meyer vyjádřil názor v rozhlase BBC, že americká či britská silácká verbální gesta jsou k ničemu, pokud je jasné, že Západ nemůže proti invazi na Krymu učinit nic. Proto by bylo moudřejší silácká verbální gesta nedělat.
  • Kerry zdůraznil, že USA chtějí, aby Putin deeskaloval situaci navrácením vojáků do kasáren a přijetím mezinárodních pozorovatatelů.
  • Pokud Rusko nedeeskaluje, řekl Kerry, "pak nebudou mít naši partneři jinou volbu než se k nám přidat" a podniknout další kroky na izolaci Ruska politicky a ekonomicky.
  • Obama i Kerry apelovali na Rusko, aby počkal na ukrajinské volby za 90 dní a nechal Ukrajice rozhodnout, zda schválí svou novou vládu.
  • 0
    Vytisknout
    10650

    Diskuse

    Obsah vydání | 7. 3. 2014