Analýza: Média před volbami stála na straně Schwarzenberga, mohla poškodit Dienstbiera a Fischera

7. 2. 2013

Tisková zpráva kohovolit.eu

Způsob, jakým česká tištěná média psala o prezidentských kandidátech, mohl mít vliv na rozhodování voličů. Důvodem však nebylo protěžování některých kandidátů na úkor jiných, ale témata, která byla v souvislosti s jednotlivými kandidáty a kandidátkami nastolována.

Z kvantitativního hlediska nejsou mezi kandidáty významnější rozdíly - u všech kandidátů (jak v před první, tak druhým kolem) je vývoj četnosti článků i absolutní čísla jsou velmi podobná. Vývoj četností charakterizuje strmý nárůst zejména v posledním týdnu před volbami. (7.1. - 11.1. 2013) Významně se neliší ani struktura četnosti článků v jednotlivých médiích, s výjimkou většího podílu článků v Právu u levicových kandidátů Zemana a Dienstbiera. Články je třeba analyzovat z hlediska témat a konotací, které mohou v české společnosti mít. Média formují veřejný debatu například prostřednictvím témat, která nastolují, ale i vynechávají.

Obecně by se dalo říct, že více konkrétních témat bylo možné identifikovat ve článcích o čtveřici favorizovaných kandidátů, tedy Fischerovi, Schwarzenbergovi, Zemanovi, Dienstbierovi. Kandidátkám a kandidátům, kteří mezi favority nepatřili, média věnovala pozornost jen okrajově, případně se výrazně nevěnovala konkrétním typickým tématům. Příkladem je Zuzana Roithová, které se média věnovala v souvislosti s financováním kampaně (7 článků) nebo s tématem ženy jako prezidentky (3 články). Poměrně zajímavým "úkazem" byl z hlediska mediální prezentace Vladimír Franz, který získal nejvíce pozornosti jako vítěz studentských voleb (18 článků), nicméně další výrazné téma se kolem něj nevyprofilovalo, i když se média v různých variacích zabývala jeho excentrickým vzhledem nebo uměleckým pozadím. Vladimír Franz byl také jediný z ne-favoritů, který dostal poměrně velký prostor v týdenících (12% článků oproti běžným 7-8%).

Před prvním kolem média mohla poškodit Fischera a Dienstbiera

Spíše negativně konotovaná témata se v médiích objevovala v souvislosti s Janem Fischerem, Jiřím Dienstbierem a Milošem Zemanem. U Fischera to byla ne zcela přesvědčivá vystoupení v televizních debatách (včetně aféry se "zaplaceným" publikem)(21 článků), dále otázka financování kampaně, kde bylo jedním z hlavních problémů angažmá podnikatele Chrenka, (19 článků) nebo minulost v KSČ (18 článků). Jiří Dienstbier byl v médiích spojován především se svou žádostí o podporu KSČM (26 článků) a štěpení, které vzhledem k částečné podpoře Miloše Zemana, potenciálně vzniká v ČSSD (16 článků). Mezi hlavními tématy, která byla v souvislosti s těmito dvěma kandidáty spojována, nebylo žádné explicitně pozitivní (například poměrně úspěšný Fischerova "úřednická" vláda nebo principiální postoj Dienstbiera při utváření koalice na pražském magistrátu, kdy vznikající koalici s ODS odmítl). Přítomný byl ale vztah s komunisty, který je v české společnosti obecně velice problematický. U Fischera byla prezentace zaměřená na údajný kariérismus v KSČ a u Dienstbiera zase na rozpor mezi angažmá jeho otce v disentu a žádostí současné KSČM o podporu. Je pravděpodobné, že to byla právě antikomunistická karta, která měla vliv na konečné 3. a 4. místo těchto kandidátů.

Miloš Zeman je však jiný případ. Ani poměrně negativní témata, která byla v souvislosti s Milošem Zemanem v médiích nastolována, mu pravděpodobně nijak výrazně neuškodila. Mezi ta hlavní patřil Zemanův vliv na možné štěpení ČSSD a levice obecně (22 článků), dále netransparentní financování kampaně (21 článků) nebo Zemanova minulost, tedy především opoziční smlouva, a možné vazby na Rusko (11 článků). Důležitým, nicméně poměrně neutrálním tématem, bylo pasování Zemana do role jednoho z favoritů přímé volby (19 ze 137 článků). Zemanovi ale taková prezentace nemohla uškodit, protože se nejednalo o zásadně nové informace, na rozdíl od Dienstbiera nebo Fischera, kteří se nemohli opírat o dlouhodobou přítomnost v českém politickém prostoru.

Minimálně před prvním kolem se zajímavě vyvíjela témata, která média do veřejného prostoru přinášela o Karlu Schwarzenbergovi. V prosinci se jednalo především o výsledky průzkumů nebo vyjádření z pozice ministra zahraničí (například ke kauze Pussy Riot), v lednu ale můžeme identifikovat strmý nárůst počtu článků, které se Schwarzenbergovi věnují z hlediska podpory významných osobností nebo dokonce médií samotných. Explicitní podporu mu ze sledovaných médií vyjádřil v redakčním komentáři Respekt, Lidové noviny a Hospodářské noviny. Stejně jako u Fischera nebo Dienstbiera chyběla pozitivně konotovaná témata, u Schwarzenberga to byla témata negativně konotovaná - například předsednictví strany v nepopulární vládě, stejně jako přinejmenším kontroverzní dění uvnitř vlády, o kterém ví.

Druhé kolo proti Zemanovi

Poměrně razantní rozdíl mezi chápáním obou kandidátů je v mediálním prostoru zřetelný i mezi prvním a druhým kolem volby. U obou kandidátů byly nejvíce zastoupeny články, které se zabývaly podporou kandidátů. U Zemana to bylo 43 článků, u Schwarzenberga 30. Je pochopitelně velký rozdíl, když prezentujete kandidáta jako člověka, kterého podporují studenti a umělci a kandidáta, kterého podporuje prezident Klaus nebo odborový předák. Právě rámování podporou určitých lidí nebo skupin vytváří z podporovatelů daného kandidáta určitou referenční skupinu. U Schwarzenberga byly vedle podpory zdůrazňovány výsledky různých průzkumů a preferencí například významných osobností (30 článků) prezentovány také články související přímo s podporou, kterou má u studentů (10 článků), nebo ty, které se týkaly jeho manželky Therese (9 článků). U Miloše Zemana vedle výčtu podpory dominovaly články, které se zaměřily na negativní a agresivní kampaň (36 článků), štěpení uvnitř ČSSD a levice, které Zeman způsobuje (21 článků), případně sudetoněmeckou otázku a Benešovy dekrety, které se staly jedním ze symbolů boje mezi prvním a druhým kolem (17 článků). V mediálním obrazu Zemana převládala konkrétní témata s jasně negativními konotacemi, u Schwarzenberga pokračovala sledovaná média v trendu určité nekonkrétnosti, která byla zřejmá už před prvním kolem.

Metodika

Pro analýzu mediální prezentace byly vybrány relevantní články ze sedmi tištěných médií (MF Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, Respekt, Reflex a Týden). Pro analýzu situace před 1. kolem šlo o články v rozmezí 1. 12. 2012 - 11.1. 2013, pro analýzu situace mezi 1. a 2. kolem pak články od 12.1. 2013 - 25.1. 2013. V první fázi bylo vybráno celkem 1168 článků, ve fázi druhé pak 858 článků. U kandidátů, kteří byli označeni za favority (Fischer, Zeman, Dienstbier, Schwarzenberg), pak šlo především o články týkající se jich samotných, u ostatních kandidátů pak šlo i o články, v nichž byli zmíněni i okrajově. V rámci vybraného vzorku byla ve článcích identifikována jejich klíčová témata.

0
Vytisknout
5502

Diskuse

Obsah vydání | 8. 2. 2013