Proč by se měly České aerolinie přejmenovat

17. 12. 2012

Každý rok utíkáme s manželkou s předvánočního shonu a zmatku a jedeme na některý z adventních víkendů někam do ciziny. Na vánoční trhy, do galerií, za nasvícenými uličkami, na sklenku punče. Letos jsme se vypravili na sever Evropy. Využil jsem mil nastřádaných za služební cesty, objednal bonusové letenky, zařídili jsme hlídání dětí a vyrazili jsme, píše Martin Vejražka.

Létám několikrát ročně s nejrůznějšími společnostmi. Tentokrát jsme se vypravili s Českými aeroliniemi, neboť do jejich bonusového programu jsem už pár let přihlášený. Dříve jsem s ČSA létal rád, považoval jsem tuto společnost za kvalitní. Tentokrát nám připravily jedno zklamání za druhým.

V předvečer odletu jsme objednali taxík na brzké ráno a usedli k počítači, abychom se odbavili po internetu. Moderní, rychlé, byť v provedení ČSA poněkud škobrtající: formulář vyžaduje  zadat číslo letenky jinak, než je na samotné letence napsané. Inu, po několikerém kombinování, kde udělat mezeru a co přesně opsat, se povedlo. Co na tom, že při procházení oficiálního webu se tu a tam objeví informace, že stránka neexistuje nebo že propadl bezpečnostní certifikát. Ostudné, ale budiž. V sobotu časně ráno jsme tedy na letišti chtěli "jen" odevzdat kufr. Obsazená s bídou třetina přepážek, u nich neskutečná fronta, zmatek, žádné informace. Letíte za půl hodiny nebo za dvě? To je přece jedno, jedna fronta stačí. Že by někde byla slíbená přepážka, kde již odbavení jen odevzdají kufr? Ale prosím vás... Dobře, přiznávám, měli jsme nárok na přednostní odbavení, tak jsme to spíš jen minuli. Lidí, kteří letí jednou za dlouhou dobu a na letišti se ocitají v rozpoložení poněkud rozechvělém, mi ale bylo opravdu líto.

Deset minut poté, co jsme měli nastupovat do letadla, jsme se konečně dozvěděli, že odlet bude opožděn. Takže čekáme. Čekáme, postupně se dozvídáme, že čekání bude zase o chvilku delší. A konečně je to tady: let je zrušen. To nám cesta hezky začíná. Poletíme s další linkou o pět hodin později. Dostali jsme poukaz na 200,- Kč - když si trochu doplatíte, koupíte za to na letišti dokonce i snídani.

Co se dá dělat. Místo plánované prohlídky města si čteme průvodce...

Odlet náhradního spoje se po deseti minutách odsouval, takže i tento spoj startuje téměř o hodinu později. Prý špatné počasí - ano, bylo kolem nuly a padal déšť se sněhem. Uvažte, že by v polovině prosince mohla být zima, se přece nedá předvídat a provoz tomu přizpůsobit... Nástup do letadla a další překvapení: jak jsem už napsal, létám několikrát do roka a viděl jsem letadla mnoha cenových kategorií; tak neuklizený interiér s mnoho týdnů nesetřenými nánosy špíny jsem ale asi ještě nezažil. Obědvat jsme chtěli v cílovém městě a hodně jsme se na to těšili. Vinou zpoždění z tohoto plánu samozřejmě sešlo, ale dostali jsme oběd od ČSA: pytlík slaných sušenek, který nejde roztrhnout. A ke kávě mi letuška na slušné požádání neochotně podala i vodu.

Chtěli jsme být v cíli časně dopoledne, projít město, zajít na oběd. Realita: Přistáli jsme, co nejrychleji odvezli zavazadla do hotelu... a za soumraku konečně vyšli do ulic. Cesta dlouhá 600 km nám od příchodu na letiště do odchodu z letiště trvala 8 hodin.

Čas ve městě se příjemně vydařil - do této části výletu nám, naštěstí, ČSA nemohly zasáhnout. Skoro bychom zapomněli, že jsme z naplánovaného programu o notnou část liknavostí dopravce přišli. V neděli večer zpět na letiště. Nebudu to protahovat: let zpožděn o dvě hodiny, informace na poslední chvíli. Smutně jsme koukali na monitory, kde byl změněn čas odletu mnoha spojů -- většina z nich byla připravena o deset minut dřív, než se plánovalo. Dělal jsem si legraci, že zpoždění letu omluví tím, že letadlo pozdě přiletělo (kdopak za to asi může - nezorganizovala to špatně nějaká letecká společnost?). Světe div se: omluvili se, že letíme pozdě, neboť letadlo pozdě přiletělo... Už jsme se tomu jenom smáli. Musím uznat, že tentokrát bylo letadlo čisté (i toho, co by mělo být normální, si člověk po určitém výcviku začne vážit!). Stevardi dávali najevo, že už za sebou mají dlouhý den, k večeři opět neroztrhnutelný pytlík slaných krekrů... V podstatě se všichni tvářili, že pasažéři jsou tu kvůli nim, nikoliv oni pro pasažéry. Zpoždění jsou pro ČSA evidentně normou, cestující s ním asi má počítat jako se samozřejmostí. Koho by tedy zajímalo, že velká část lidí na palubě musí změnit program, přijde o to, nač se těšili, utrácí peníze, aby z dálky po telefonu přeorganizovali hlídání dětí doma či změnili, co měli domluveno?

Jsem z toho smutný. Vše ostatní klapalo: počínaje tolikrát pomlouvanými taxikáři, přes fantastický hotel, milé lidi na ulicích a v hospůdkách, krásnou atmosféru na tržištích. ČSA zkazily, co mohly. Je mi líto, že tato společnost nese ve jméně slovo "české". Znám spoustu poctivých českých podnikatelů, kteří si svých zákazníků váží a kteří poskytují kvalitní služby.

Přestávám sbírat míle do programu OK Plus -- už bych je nevyužil, pokud to půjde, budu volit jiné dopravce. A "České" aerolinie by udělaly nejlépe, kdyby změnily své obchodní jméno, aby přestaly Čechům a Češkám dělat ostudu.

0
Vytisknout
5108

Diskuse

Obsah vydání | 19. 12. 2012