Intervence NATO v Sýrii?

4. 10. 2012 / Karel Dolejší

Turecko v zásadě donutilo syrské povstalce, které podporuje, aby své velení přesunuli z jeho území na území Sýrie (aniž by přerušilo jejich zásobovací linie, které vedou hluboko z tureckého území). Zdá se, že toto velitelství se nyní nachází někde v okolí Aleppa, v němž se povstalci koncem minulého týdne opět neúspěšně pokusili o ofenzívu. V úterý 2. října večer se Bašár al-Asad objevuje v Aleppu a oznamuje přísun masivních posil z okolí města Hamá. Přísun desetitisíců vojáků může však znamenat konec aleppských povstalců vyčerpaných marnými útoky na pozice armády ve městě. O den později Turecko oznamuje, že tři syrské minometné granáty údajně zasáhly dům na jeho straně hranice a zabily pět civilních osob, takže provedlo odvetu formou dělostřelecké palby do místa, odkud podle radaru byly granáty odpáleny. Zároveň turecká diplomacie alarmuje OSN a NATO; druhá z organizací rychle svolává schůzku s formálním důvodem ohrožení členské země Aliance.

Dá se předpokládat, že se turecká vláda navzdory rostoucí kritice doma rozhodla přímo zapojit armádu do války v Sýrii? Generálům se to líbit nebude, nicméně vyloučit to zcela nelze, protože ti už teď zemi nevládnou. A dá se očekávat, že NATO Turecko podpoří? Inu, je dokonce možné, že nejen slovně. 28. září společnost Stratfor zaznamenala podivné pohyby amerických a francouzských jednotek ve Středomoří a Severní Africe. Jednalo se převážně o síly zvláštního určení, ale také o bojové letouny F/A-18. Přinejmenším část těchto jednotek skončila v Iráku, kde údajně už nemají být žádní Američané s výjimkou poradců. Írán přitom využívá území šíity ovládaného Iráku k leteckému i pozemnímu zásobování spojeneckého syrského režimu. Údajně právě přebudovává alávitské milice Šabíha v šedesátitisícovou armádu ve stylu vlastních "pasdaránských" jednotek Kuds.

Pokud by NATO v tuto chvíli zasáhlo do syrské občanské války, v zásadě mu tedy hrozí naprosto plynulý přechod k válce s Íránem. Ostatně neokonzervativci v USA už si nějakou dobu lámou hlavu nad tím, jak to přesně navléknout, aby vlastní zemi zatáhli do další války - tentokrát proti Íránu. Že by tedy řešení bylo nalezeno?

Nedávné americké štábní manévry přitom ale poukázaly na velkou pravděpodobnost, že se případný americko-íránský konflikt nepodaří udržet pod kontrolou a může se snadno rozhořet v širší válku, jež by nemusela respektovat hranice regionu.

Uvidíme tedy, jaké rozhodnutí nyní NATO v reakci na tureckou žádost přijme. Jestliže se jeho představitelé v hodnocení situace zmýlí, mohlo by jít o rozhodnutí s osudovými následky...