Buffalo Bill prezidentem?

3. 10. 2012 / Karel Dolejší

Roman Joch je člověk fascinovaný nejhoršími tradicemi britského imperialismu a mýty Divokého Západu. Obdivuje mentální výbavu kolonizátorů z dob, kdy se "domorodci" - cizí, nebo ti naši, to je jedno, jsme přece loajální pouze k vlastnímu stavu - ještě nedali elegantně vyřídit "chytrými bombami" a bezpilotními nálety. Proto je bylo třeba prostě střílet, a na tuhle špinavou práci jste museli mít lidi. Roman Joch fascinovaný politickým násilím k takovým lidem patřit chce. Myslím si, že těm, kdo oceňují jeho oportunní kritiku Václava Klause po víkendovém "atentátu", některé podstatné věci unikají.

Václav Klaus nepochybně nese největší osobní zodpovědnost za všechen marasmus v tomto státě. Zatímco jeho předchůdce v úřadu se na vzniku současné patologie české společnosti podílel pouze nepřímo - nečinností a znevážením legitimity lidskoprávních požadavků disentu, z nichž nadělal ambaláž imperiální politiky jedné velmoci - Klaus sám inicioval vznik struktur, které nyní příležitostně pokrytecky kritizuje. O peníze jde až v první řadě, čisté od špinavých nerozeznáme, koncepce vysoké přidané hodnoty v malé zemi bez surovin je nesmysl... A máme tu, co tu máme: Mafiánský stát.

Ale jednu věc měl Klaus při tom všem vždy na paměti: Pokud to jen šlo, snažil se záměrně nenarušovat sociální smír, jeho ohrožení pak různými manipulacemi zahrával do autu. Chtěl být nakonec prezidentem populárním, k němuž se (poté, co je pomohl obrat) obrátí zraky všech uvědomělých vlastenců. Velkým sociálním konfrontacím se tedy pokoušel bránit. Nečasova vláda se svým destruktivním programem a u snědeného krámu už ale takto jednoduše postupovat nemůže - a ani to nedělá. Sociální smír je jako druhotný politický cíl porevolučního dvacetiletí (o peníze šlo vždy až v první řadě) mimo dosah těch, kdo rozebírají poslední zbytky a nemohou už přitom ani nic moc věrohodného předstírat. Když už se ale jednou o sociální smír neusiluje, má to své logické a víceméně nevyhnutelné důsledky. Na tyto důsledky je jistě mentálně mnohem lépe připraven Joch než Klaus. Hovoří o prezidentovi, jenž je připraven čelit skutečné palbě. Ale činí tak především proto, že touží po prezidentovi, který je připraven sám (nechat) střílet. Zdá se, že tohoto drobného detailu si část klausofobů, pro něž je zatím hradní nabubřenina symbolem toho nejhoršího v české politice, jaksi neráčila všimnout.

Rád bych se dočkal prezidenta, který dodržuje ústavu, podepisuje zákony a klade věnce jak má; který nejezdí po světě přednášet o svých fantaziích ani sbírat exotické psací potřeby. Nezaškodilo by mimochodem, kdyby měl přitom také fungující ochranku.

Ale skutečně netoužím po hlavě státu, která oslavuje masakr jako výsostný politický čin - a právě proto se pak na ni ve finále nestřílí žádnými atrapami...

0
Vytisknout
6441

Diskuse

Obsah vydání | 5. 10. 2012