Frustrující politický systém v České republice

4. 10. 2012 / Petr Wagner

Dovolím si nesouhlasit s názorem pana Ladwiga Pojďme si vysvětlit demokratický systém politických stran v České republice.

V ní se vyskytují různé strany, s různou členskou základnou. Tyto strany nominují své zástupce do voleb. Vytvářejí takzvané kandidátní listiny svých stran. V rámci takto vytvářených kandidátních listin je občanovi - voliči dána svoboda "kroužkovat" a tak tzv. něco ovlivnit. Nicméně i o posledním kandidátovi na kandidátní listině rozhoduje tzv "strana".

Jak vypadají strany stran počtu členů? Jedině masovost stran totiž zaručuje jakž takž "demokratické" postupy v rámci politické strany.

Takže největší členskou základnu mají KSČM KDU-ČSL Mnohem menší počty mají ostatní strany. Od dvacítky tisíc až po stovky. / http://m.aktualne.centrum.cz/article.phtml?id=747192/.

Místní sdružení, která jsou začátkem nominace na kandidátní listinu, čítají maximálně desítky či u větších stran, stovky lidí. Ale někdy i méně. V takovýchto poměrech je velmi snadné a také se tak stalo, ovládnout "politický systém demokratických" stran.

Je to vidět i skladbě naších "elitních " politiků. Řada z nich je ve vrcholové politice přes dvacet let a nikdy nic jiného nedělali. Zkušenosti s praktickým životem, kde se na chleba vydělává nepolitickou prací, nemají buď vůbec nebo minimální. Velmi rychle si zvykli na standard na hony vzdálený ostatním občanům a nechtějí se ho vzdát. Za žádnou cenu.

Proto tento systém pseudostran neustále zdokonalují. Když je nejhůř, stranu přejmenují a jedeme znovu.

Těch velmi málo jedinců, kteří jsou vůdci a ovládají tyto strany jistě není konec řetězce. Ale na ty, co drží peníze, a tak určují pravidla /Murphy/ nedosáhnou žádné volby.

Trochu převyprávím ten příběh: Několik jedinců s námi hraje hru na politické strany. V rámci stran můžeme demokraticky volit z těch, které nám nabídnou. A my se můžeme opájet vykroužkovanými. Výsledek nejjasnějších voleb v naší historii se vzedmutím demokratické kroužkovací vlny vidíme v přímém přenosu Krade se dál ani poledne se nedrží, na voliče se usmíváme ještě týden /krajské volby/ a pak je to LŮZA /Duka/ právě teď a nyní.

A této hře se dožadujete legitimity účastí ve volbách? Pokud neplatí pravidla, rozhodčí upískává a ještě se falešně sází? Nezlobte se, ale tuto hru nehraju!

Pozn. JČ: Nikdo nezpochybňuje analýzu pana Wagnera. Takový stav české politiky skutečně je, avšak problém se nevyřeší neúčastí ve volbách. Naopak by se vyřešil velmi aktivní účastí občanů v politice. Vinu za současný stav tedy nesou voliči, protože nedělají nic.

Můžeme bědovat nad stavem české politiky donekonečna, matematický princip však nepřekonáme. A ten je, jak na to poukazuje Uwe Ladwig, že když nejdeme volit, dáváme tím moc právě těm stranám, které bychom nikdy nevolili.

0
Vytisknout
6300

Diskuse

Obsah vydání | 5. 10. 2012