To je nadělení!

2. 5. 2012 / František Řezáč

Často si říkám, když čtu lamentace o klesající úrovni českého školství, zdali to postihuje také obory technické. Po zběžném pohledu na ohnutý šroub vzpěry pod obytným domem v Holešovicích se nabízí kladná odpověď - ano, postihuje. Možná, že se to počítalo někde v cizině, ale to se jistě včas dovíme...

Když se sekne nějaký filosof, estetik, literární historik (právníky taději pominu), tedy, jak se říká, humanista, má z toho ostudu on a možná i škola, která ho vychovala. Tím to taky skončí. Ale přepočítat se u ocelové vzpěry, dokonce, jak se zdá, staticky určité podle kloubového ukotvení, to by neměl, bez počítače, ani žák třetího ročníku strojnické průmyslovky. Jinak dostane pětku.

Pomiňme úvahu, proč projektanti zvolili takto krkolomné podepření jakéhosi "visutého" baráku. Budiž, třeba to někde viděli. Ale ono je to nějaké slabé, napadne i laika, když pohlédne na onen ohnutý šroub, zřetelně slabší, než je celá podpěra a proč to tedy nenapadlo konstruktéry, musí se ptát i odborník. Naši učitelé tomu říkávali konstruktérský cit. Ten může být někdy užitečnější, než stohy výpočtů. Jako příklad uváděli Ettore Bugattiho, jehož konstrukce motorových a převodových skříní pro auta, navrhované "podle citu" obstály při pozdější zkušební výpočtové kontrole za pomoci počítače. Nejen jako vyhovující, ale jako optimální!

Ona ta strojařina, plná matematiky, fyziky a nauky o materiálech, nemůže být jen náhražkou k získání akademického titulu za tzv. atraktivní obory. Vyžaduje stejně, ne-li více studijního úsilí a taky talentu. Dělají se na "strojárně" talentové zoušky? Asi těžko, když se strojní fakulty nabízejí jako útočiště pro ty, co jinde neuspěli a - ono se pak uvidí. Nu, tak tedy vidíme...

Když jsi tak chytrej, slyším, tak navrhni lepší řešení! Samozřejmě, že mě leccos napadá, ale to napadne i ty, kdo budou muset napravit škodu, kterou způsobili. Hlavně, aby se nevymlouvali na počítač nebo na to, že si lidi natahali do baráku moc těžkých věcí. Vymlouvat se a mlžit mohou politici, kteří naše školství dovedli tam, kde je a manažeři podniků, kteří nezaplatí techniky a konstruktéry tak, aby se vůbec vyplatilo technické obory studovat. Proč to nešlo a nejde, můžeme se poučit v normalizačním televizním seriálu Inženýrská odyssea i v některých dílech postnormalizačního seriálu Vyprávěj. Možná, že i autory, kteří se už jistě chystají na natáčení dalších dílů, k tomuto tématu také něco užitečného napadne...

0
Vytisknout
7239

Diskuse

Obsah vydání | 2. 5. 2012